Speciál – Hry na prázdniny

Prázdniny se kvapem blíží a s nimi kromě ještě více sluníčka a tepla také dostatek volného času na nějakou hru s přáteli. Nevíte ale jakou hru vybrat? Potom je pro vás dnešní článek přímo ideální, protože se podíváme na hry pro léto a nejenom pro něj.

Malí nezbedové

Jestliže máte menší děti, jistě mi dáte za pravdu, že chvilku neposedí, a když náhodou ano, nabírají pouze síly na další dovádění. Pro ty nejmenší je třeba najít hru s jednoduchými pravidly a také krátkou herní dobou. Jakmile dítě ztratí pozornost, hru už nedohrajete.

Na děti mysleli například české Hrací plány, které nám představují dvojici leporelových sbírek her vytvořených pro hraní s předškoláky. Kniha 4 veselé hry a Kniha 4 dobrodružné hry dozajista pomůže vyplnit deštivý den pomocí veselých obrázků, atraktivních témat (vláčky, piráti,…) a hlavně jednoduchých pravidel, která mají za cíl vyhnout se smutku z klasického soupeření, ale naopak evokují radost z každého postupu vpřed a v případě nezdaru pobaví. Ve stejné kategorii je i hra Želví závody, ve které se snažíte svou želvičku dopravit k hromadě zelí. K tomu slouží jednoduché karty bez textu. Jestliže hledáte pro své ratolesti klasickou hru, můžete vyzkoušet Katatu. Jde o líbivé zpracování hry „mlýny“ s broučky a včelkami. Další zajímavou variací na klasickou hru je také dvojice karetních her Aquarius a Seven Dragons. V těchto hrách máte karty, které spojujete ve stylu domina a snažíte se spojit dostatečný počet karet ve své barvě. Hry obsahují úpravy pravidel, takže je možné hrát hru s dospělými i s těmi nejmenšími. Pokud hledáte dobrou, jednoduchou a rychlou hru do kapsy, jistě vám a vašim dětem udělá jedna z výše zmíněných radost.

Na poli reakčních her vyšla celá série kulatých plechových krabiček, které jsou v anglicky mluvících zemích známy jako Spot It! My ji známe především díky první hře v ČR s názvem Dobble. Na kulatých kartách jsou různé obrázky, přičemž vždy najdete na dvou kartách jeden shodný obrázek. Přestože hra obsahuje pravidla pro více variant hry, všechny spojuje jedna věc – nalezení dvou stejných symbolů na dvou kartách. Rychlá hra je navíc v originálním balení ideálním na cesty. V této řadě si můžete pořídit také variantu se zvířátky Spot It Jr.! Animals nebo s obrázky věcí, které vídáme na dovolené a při cestování Spot It! On the Road. Nebo snad máte kuchařské ambice? V tom případě je zde Shrimp Cocktail, ve které se snažíte nalezením správných krevet udělat ten nejlepší salát.

Co se však může chlubit stejnou nekonečností, jakou má fantazie, především ta dětská? Právě pro hru s fantazií jsou zde Roryho kostky. Na kostkách jsou obrázky, jejichž kombinací hráči sestavují příběhy. S kostkami lze hrát mnoha způsoby, představivosti se meze nekladou. O tom, že jednoduchost hry se v kombinaci s fantazií může stát opravdovým zážitkem, svědčí i mnohá ocenění, která si koncept Roryho kostek vysloužil. Dnes jsou na trhu rovnou tři verze, které lze hrát samostatně, nebo je libovolně spojovat. Základní sadu kostek tvoří Rory’s Story Cubes, ve druhém balíčku Rory‘s Story Cubes: Actions jsou navíc akce (slovesa) a ve třetím balíčku Rory‘s Story Cubes: Voyages naleznete kostky s obrázky přímo volajícími po velkých dobrodružstvích.  

S malým ale hráčem

Jestliže je vaše dítko větší, bude nejspíše ve hrách hledat trochu větší výzvu a zvládne i složitější pravidla. Tady se otevírá možnost děti nejenom pobavit, ale také je formou hry učit. K tomuto účelu je zde hned několik her. Asi nejznámějšími v tomto směru je série her Timeline, které vycházejí v českém jazyce. Ve hře jsou karty s různými objevy, vynálezy a dalšími důležitými historickými milníky. Na hráčích je, aby své karty vhodně umístily na „časovou linii“ podle toho, kdy byly dané věci objeveny. Na výběr je momentálně Timeline: Vynálezy a Timeline: Objevy. Rozhodně se však nejedná o jediné hry a v budoucnu se můžeme těšit na další důležitá data a události z naší historie.

Chcete svým dětem ukázat džungli, ale nechce se vám kvůli tomu do Afriky? Další naučnou hrou je WildLife DVD stolní hra. V plechové krabici najdete kromě herní desky a figurek také dvojici DVD, na kterých jsou záznamy zvířat. Vědomostní hra tak zajímavým způsobem kombinuje dva způsoby, jak ukázat dětem exotická zvířata z afrického parku Serengeti a něco více se o nich dozvědět.

Učení nemusí znamenat jenom další a další informace, ale také rozvíjení vlastních schopností a myšlení. Přesně pro tento účel jsou zde tzv. SMART hry. Série logických hlavolamových her má v zahraničí velký úspěch, protože děti zábavnou formou učí, jak tvořivě přemýšlet a řešit jednoduché i složitější úkoly. Hry kromě různých úkolů mají i různá provedení, aby si každé dítě našlo to, co ho bude bavit. Ať už to bude pohádkové Princa drak cestou necestou, abstraktní Anti Virus nebo moderně laděná Kontrolní věž. A jen tak mezi námi, některé složité hádanky si náramně užijí i rodiče.

Podobně jako Roryho kostky se na fantazii zaměřuje i série her Dixit. Na velkých kartách se zvláštními, ale překrásnými kresbami hráči nacházejí nápovědu pro ostatní, kteří pak musí vybrat kartu nejlépe vystihující nápovědu a následně uhodnout, která karta patří vypravěči. Dixit je pravidly snadná hra, u které lze mluvit, zpívat, recitovat, dělat pantomimu, tančit, nebo také mlčet a lehce naznačit pohledem. Jde o jedinečnou hru, která zaujme děti i dospělé a dle herní skupiny může jít o nevázanou zábavu, pohádkově laděné dobrodružství, nebo také hluboké filosofické dumání. Novinkou je pak i menší a velmi abstraktní verze Dixit Jinx, která je ideální např. do vlaku.

Jestli ale máte doma akčního malého hráče, který by nejraději vzal meč a šel bojovat s drakem, máme něco i pro něj. O hře Drako jsme již psali a více se o ní můžete dozvědět v našich dojmech zde. Snadná taktická hra pro dva hráče, kde na jedné straně stojí trojice trpasličích lovců a na druhé pak drak chycený do pasti, je ideální úvod do světa složitějších taktických her. Herní komponenty neobsahují text, pouze symboly a vše je velmi intuitivní. Jestliže chce váš rytíř doma lovit draky, můžete mu takový zážitek alespoň prostřednictvím této hry nabídnout.

Možná ale hledáte něco klidného a mírumilovného. Co by mohlo splňovat tyto dva požadavky lépe než panda? Přesněji řečeno panda samotného císaře a vy máte jakožto císařovi zahradníci na starosti nejenom plantáže bambusů, zavodňování polí a sklizeň, ale také se musíte postarat o hladovou pandu, která ze všeho nejvíce zbožňuje právě váš bambus. Hra Takenoko je milá rodinná hra plná barev, soupeření a hladu jedné roztomilé pandy. Navíc je kompletně česky a nehrozí tedy problémy s cizím jazykem. Nebo možná máte doma dvě dítka, z nichž jedno by chtělo být padouch přepadající dostavníky a druhé drsným šerifem ve stylu Clinta Eastwooda? Vyzkoušejte novinku Revolver – karetní hru pro dva hráče, která vyšla v českém jazyce. Podaří se banditovi Jacku Coltymu a jeho bandě utéct do Mexika, nebo je dostihne a po zásluze potrestá šerif McReady a jeho pomocníci?

Do kapsy, do vlaku, zkrátka na cesty

V létě ale nechtějí hrát jenom děti, ale také dospělí. Jak si ale zahrát při cestování, kdy je k dispozici pouze malinkatý stolek, nebo možná ani to ne? Na potěšení cestovatelů se v letošním roce zaměřila česká společnost Albi, která přináší sadu Bambusových miniher a Magnetických miniher. Vyberte si vaši oblíbenou hru v praktickém balení na cesty a z oblíbeného materiálu, ať už to budou magnetické Šachy, Člověče nezlob se, nebo třeba bambusové Mlýn či Backgammon.

Pokud jste ještě neslyšeli o hře Hive, je třeba to rychle napravit! Hra pro dva hráče je přímo dělaná na cestování a tak kromě relativně velkých herních kamenů najdete v balení i pytlík na sbalení hry na výlet. Hráči dostanou kameny svých brouků, které mají různé dovednosti a snaží se obklíčit soupeřovu královnu.

Myslíme ale i na hráče wargames a tak i pro vás něco máme. Konečně se i k nám dostávají hry od společnosti Victory Point Games, což jsou menší, levné, ne však přehnaně jednoduché válečné hry, které jsou dělány pro co nejmenší prostor. Můžete si tak užít napoleonské války ve Waterloo 20, boj o dědictví mezi Rakouskem a Pruskem v Leuthen: Frederick's Greatest Victory, druhou světovou válku v Paul Koenig’s Market Garden: Eidhoven Bridge nebo USA v blízké budoucnosti, kdy balancuje na hraně občanské války v Crisis2020.  

Co hrajete vy?

Her na léto je bezpochyby dost, ať už je budete chtít hrát během slunného dne u bazénu, nebo v teplu domova s deštěm a blesky za okny. Výše jsme pro vás připravili některé tipy, které vám snad trochu pomohou ve výběru her. Her je ale tolik a všechny vhodné jsme do našeho dnešního článku jistě nedostali. Pomoci si ovšem můžete i vzájemně! Napište do diskuze pod článkem, které hry berete na cesty, co rádi hrajete a kde všude se dají vaše oblíbené hry hrát. Těšíme se na vaše tipy, nápady a připomínky! Příští týden se zblízka podíváme na výrobu atomových zbraní ve hře Manhattan Project a i během léta vás budeme zásobovat články o nových a zajímavých hrách.  

Speciál - Wargame

Před nedávnem jsem byl požádán, zda bych nesesmolil nějaký text pro ty, kteří pokukují po válečných hrách, ale zatím je pro ně tento žánr španělskou vesnicí. Na následujících řádcích se tedy pokusím osvětlit, co to válečné hry (wargames) jsou, jaká jsou jejich specifika a poddruhy. Předem ohlašuji, že článek je mým subjektivním pohledem na toto téma a nemám patent na pravdu. Snažil jsem se být v rámci možností stručný. Jakoukoli diskusi pod článkem uvítám, stejně tak doplnění, dotazy a připomínky.

Definice wargame

Za wargame jsou všeobecně považovány hry věnující se vojenské stránce nějakého (většinou) historického konfliktu, který modelují s velkým smyslem pro detail a specifiku onoho konfliktu. Asi nejvíce bývá zastoupena druhá světová válka, jelikož není příliš vzdálená a také bývá zhusta brána jako poslední konflikt „dobra“ se „zlem“. Tato definice je celkem otevřená různým interpretacím a hádkám o tom, co je a co už není wargame. Abychom si ujasnili pojmy pro tento článek, osobně třeba za wargame nepovažuji hru Twilight Struggle. Ano, věnuje se konfliktu, ale nezabývá se jeho vojenskou stránkou, maximálně jako prostředku k zisku vlivu. Pro mě je to strategická hra zasazená s válečným tématem, podobně jako hra Popular Front nebo Memoir '44.  Dalším jablkem sváru bývají fantasy a sci-fi hry typu Space Empires: 4X nebo v našich krajích známá Bitva na polích Pelennoru (resp. Poláky a firmou Altar ukradený Gondor). Třeba tyto dvě hry bych do žánru klidně zařadil, ačkoli s naší historií nemají nic společného. Hraniční hodnoty výše definované škatulky si tedy každý v rámci své tolerance může posunovat. Přestaňme se však nimrat v definicích a pojďme k zajímavějším částem.

Proč wargames?

Pro hráče tzv. moderních deskových her může být svět wargames veskrze obskurní. Wargames mají v krabici většinou méně, než jsou klasičtí hráči zvyklí – často jen papírová mapa, pár plat kartonových žetonků, tlustá pravidla, mraky tabulek a pár kostek. To vše navíc za cenu často převyšující běžné hry. Co na nich tedy wargameři vidí?

Kouzlo těchto her totiž spočívá v samotném průběhu hry a ne v balení. Vysoká cena wargames není založena na herním materiálu, ale na historickém výzkumu, který za těmito hrami stojí. Designéři běžně tráví roky sbíráním dat po všech možných archivech, hovoří s pamětníky, navštěvují bojiště, čtou stohy historické literatury. To vše by se pak mělo promítnout do hry a zážitku z ní. Wargames totiž patří k nejtématičtějším hrám, jelikož jsou již ze své podstaty na tématu založeny. Nemůžete vzít dobrou hru zasazenou do Normandie a přenést jí na východní frontu pouhým přejmenováním jednotek a překreslením mapy. Každý konflikt, každá bitva, je něčím unikátní a úkolem designéra hry je přenést tato specifika do svého díla. Díky tomuto smyslu pro detail zažijete při hraní wargames příběhy, na které budete dlouho vzpomínat a které si často nezadají s RPG. K zážitku mnohdy přispívají krásné mapy vyvedené do nejmenších detailů (dle měřítka) a samozřejmě nakreslené dle historických pramenů.

Průběh samotné hry vás dokáže naprosto pohltit. Každé rozhodnutí, které učiníte, může být kritické a nad dobře postavenou válečnou hrou si mnohdy zavaříte mozkové závity víc, než nad AT či eurem. Koordinace postupu jednotek, zásobování, letecké podpory, obsazování dopravních uzlů a další lahůdky dají zabrat opravdu každému a i rozmisťování jednotek na mapu bývá někdy jako samostatná minihra (pokud není setup fixní).

Problémem při tvorbě každé wargame je rovnováha mezi historickou věrností a volností rozhodování. Pokud je hra příliš svázána, stává se spíše simulací a hráči mají pocit, že nemohou výsledek ovlivnit nebo že je hra vede někam, kam sami nechtějí. Druhý extrém zase hrozí příliš divokými a nehistorickými výsledky. Tady už musí designér myslet na své cílové publikum – někteří hráči preferují spíše simulace, jiní chtějí zkusit „co by kdyby“ a většina leží někde mezi. Z vlastní zkušenosti vím, že i se simulací může být legrace. Dejme tomu, že máte bitvu, kterou obránci neměli šanci vyhrát (třeba nedostatek mužů, vybavení atd.). Přesto může být hra za obránce zábavná, jelikož se snažíte podat lepší výsledek, než ten historický. Ostatně na tomto je založena spousta her, jako příklad uvedu druho-válečnou hru z Tichého oceánu Empire of the Sun. Japonci nikdy nemohli válku vyhrát, ale ve hře se snaží zvrátit spojeneckou vůl bojovat a vyhnout se tak atomovým bombám nebo invazi Japonských ostrovů. A i onen druhý extrém někdy nevadí. Např. Pax Romana, jedna z mých nej her, je pouze zasazen do historického období, ale není vázán na nějaké konkrétní události a umožňuje hráčům nebývalou volnost v jejich konání. Krásná příležitost, jak vybudovat alternativní historii.

Tím se dostáváme k dalšímu lákadlu a tou je prohloubení historických znalostí. Za dobu mého hraní válečných her jsem si velice rozšířil obzory. V dobře postavené hře totiž čelíte stejným dilematům jako skuteční velitelé a mnohdy vám znalost historie pomůže i při samotné hře. Při hraní Barbarossa: Kiev to Rostov poznáte na vlastní kůži, jak ruské počasí ovlivňovalo německý postup a jak těžké bylo zásobovat jednotky v prvních liniích. Partie Infidel vás zase naučí, jak důležité bylo udržet obrannou formaci proti útoku jízdy.

Proč ne?

Wargames rozhodně nejsou pro každého (a to prosím nemyslím nijak elitářsky). Pravidla bývají o poznání složitější, než u klasických her, ve hře musíte sledovat spoustu věcí a správnou strategii po prvních pár her budete hledat těžko. Partie trvají zpravidla několik hodin a hry jsou prostorově náročné. Nezřídka je třeba hru před hraním upravit zastřižením žetonků (viz závěr). O vysoké ceně jsem již hovořil. Někdo nemá rád náhodu. Téměř ve všech válečných hrách najdete kostky a je to dobře. V bitvě nikdy velitelé nemají kompletní kontrolu nad svými vojáky a porce náhody do těchto her patří. Přesto však u valné většiny wargames rozhodují schopnosti a nikoli štěstí a to ve větší míře než třeba u AT her. Zkrátka je třeba trpělivost a také specifická mentalita. Wargames se většinou (alespoň co jsem odpozoroval od sebe a svých spoluhráčů) nehrají primárně na vítězství, ale na zážitek. Pokud se budete rozčilovat nad každým zapomenutým pravidlem a špatným hodem, pak se raději držte dál.

Rozdělení wargame

Wargames můžeme dělit dle několika kritérií. Toto rozdělení není definitivní a stejně jako u hudby jde pouze o nutné škatulkování. I zde se žánry překrývají a většina her spadá pod více kategorií. Přesto je však výhodné se v těchto pojmech orientovat. Rozdělení dle tématu jako letecké hry, hry z druhé světové války atd. vyjmenovávat nebudu, na to by nám zdejší prostor nestačil J

Dle měřítka

·  Taktické hry: hry věnující se bojům s maximálním „zoom-in“. Jeden žeton (případně blok či figurka) zde představují většinou jednotku o určitém počtu mužů případně jedno či několik vozidel. Vzdálenosti se zde měří na desítky metrů, například bitvy o vesnici, městskou část či kopec. Rozhodujete zde, kudy povedete zteč jízdou, které křídlo nepřátelské formace zasypete deštěm šípů, případně který dům podminujete a kde vykopete zákop (dle tématu). Díky takto detailnímu zaměření se hraní těchto her často podobá sledování válečného filmu – zuřivé zteče, taktické ústupy, hrdinské činy a lidská tragédie jsou zde přítomny s maximální intenzitou a tyto hry jsou nejvděčnějším zdrojem historek vyprávěných ještě dlouho poté.

Příklady taktických her: Advanced Squad Leader, Combat Commander, Conflict of Heroes, This Hallowed Ground, A Las Barricadas, Men of Iron, SPQR.

·  Strategické hry: oproti hrám taktickým je zde již větší odstup od bojiště, herní prvky představují celé divize či armády, měřítko bývá desítky i stovky kilometrů – Stalingradský dům, o který jste tak tvrdě bojovali v taktické hře, není na strategické mapě ani přítomen, celý Stalingrad je jen bodem či hexem na mapě a vy vedete válku na celé východní frontě nebo její části. Zde již neřešíte útoky po křídlech a podobné detaily, ale posun celých armádních útvarů.

Příklady strategických her: Pax Romana, Normandy '44, Liberty Roads, East Front II, Paths of Glory, Hannibal: Rome vs. Carthage, Onward Christian Soldiers, Empire of the Sun

·  Operační hry: V podstatě strategické hry s mnohem větším smyslem pro detail a detailnějším měřítkem. Důraz je zde kladen na mikromanagement války, zejména na zásobování jednotek, leteckou podporu, velitelství, ženijní jednotky, dopravní sítě a terén. Vzdálenosti se měří v kilometrech (či mílích) a tak se tyto hry specializují většinou na nějakou konkrétní operaci v rámci většího konfliktu. Jednotky představují divize, prapory a další podjednotky. Díky mnoha detailům, které hráč musí sledovat, patří tyto hry k nejobtížnějším, ale zároveň poskytují opravdu zajímavou simulaci toho, jak to asi vypadá na štábu velitelství.

Příklady operačních her: Barbarossa: Kiev to Rostov (a celá série East Front od firmy GMT), Case Blue (a Operational Combat Series od firmy MMP), Battle for Normandy, Wacht am Rhein, série Great Campaigns of American Civil War.

· Velestrategické hry (anglicky Grand Strategic Games): Téměř bez výjimky hry z 2. světové války simulující celý konflikt, či jeho evropskou část. Hry zpravidla určené pro týmy hráčů, velmi časově náročné, detailní v pravidlech, která zahrnují výrobu jednotek, politiku a další lahůdky.

Příklady: Third Reich, World at War, World in Flames, Axis Empires (Totaler Krieg + Dai Senso).

Další herního systému/materiálu

·  Hex & žeton (z anglického Hex & Counter): Nejčastější a nejklasičtější představitel moderních wargames (moderní wargame myslím hru vydanou od 60. let minulého století). Mapa je rozkreslena na jednotlivé hexy a jednotky jsou představovány kartonovými žetonky. Na žetonkách, zejména u strategických her, občas najdete podivné symboly vypadající jako psaníčka, vana zezhora a jiné podivnosti. O co jde? Jedná se o standardní vojenské symboly používané NATO. Při prvním kontaktu jsou nepřehledné a budete pořád koukat do vysvětlivek, při dalších partiích už vám ale přejdou do krve a nepředstavují sebemenší problém. Jelikož je používá velká spousta her, stačí se vám je naučit jednou a nemusíte se u každé hry učit jinou terminologii.

·   

·  Card-Driven neboli hry řízené kartami (CDG): Zejména k simulaci politických událostí používají některé hry karty. Ve své době se jednalo o revoluční koncept v herním designu (autorem je Mark Herman), dnes již velmi běžný. Karty vám umožňují vystihnout události, které nemají bezprostřední spojitost s bojem, ale přesto mají na válku vliv (převraty na politické scéně, zahraniční posily atd.). Většinou si můžete vybrat, zda kartu zahrajete pro její událost či využijete bodovou hodnotu napsanou na kartě k provedení vojenských manévrů. CDG jsou velmi oblíbeným žánrem, i když já osobně nejsem až na výjimky jejich příznivcem. Příkladem budiž Here I Stand, Empire of the Sun, Paths of Glory či praotec We the People.

·   

·  Blokové hry: Namísto žetonů jsou jednotky reprezentovány dřevěnými bloky, zpravidla otočenými rubem k soupeři, čímž simulují „fog of war“ neboli nejistotu soupeře. Podle natočení bloku se určuje jeho síla. Zde bohužel nemohu poskytnout mnoho podrobností, jelikož blokové hry mě nelákají (jsem fanatický žetonkář), vlastním pouze hru Sekigahara, kterou ani za wargame moc nepovažuji. Příklady: Hellennes: Campaigns of the Peloponnesian War, East Front II, Pax Baltica, Julius Caesar, Hammer of the Scots a téměř vše z dílny firmy Columbia Games.

·   

·  Point to Point: Termín používaný pro hry, jejichž mapa neobsahuje hexy, ale jednotlivá pole spojená přístupovými cestami. Téměř výhradně používaná pouze ve strategických hrách, např. Pax Romana, Paths of Glory, Here I Stand, Onward Christian Soldiers.

·   

·  Area Movement (pohyb po územích): Mapa těchto her je rozdělena na území, mezi kterými se jednotky pohybují. Příklady: Angola, série Storm Over... od firmy MMP, Turning Point – Stalingrad.

Jakou obtížnost zvolit?

Nabídka wargames je opravdu široká a otázky „doporučte wargame pro začátečníky“ začínají být stejně hojné jako obligátní „hra, kterou mohu hrát s přítelkyní“. Nabízím proto krátký seznam wargames podle obtížnosti. Což ovšem neznamená, že se nemůžete vrhnout rovnou do těch nejdrsnějších, záleží na každém individuálně a pokud se na to cítíte, žádná předchozí příprava není potřeba. Navíc většina firem nabízí pravidla ke stažení online a vy se tak můžete podívat, co vás čeká a nemine. Jen možná upozorním, že wargame s lehkou obtížností mívá obtížnější pravidla než složitý ameritrash, takže pojem „nízká obtížnost“ je relativní. Obtížnost také nespočívá jen v pravidlech, ale v množství situací, které ve hře musíte zvládat, abyste vůbec měli šanci na úspěch.

Hry s nížší obtížností:

Hannibal: Rome vs. Carthage, No Retreat: the Russian Front, Men of Iron, Bitva na polích Pelennoru, Julius Caesar, Hellennes: Campaigns of the Peloponnesian War, Hammer of the Scots, Dragon Rage, Washington’s War, A Most Dangerous Time, Commands and Colors, Storm Over Normandy.

Střední obtížnost:

Pax Romana, Successors, Here I Stand, ASL Starter Kit, Paths of Glory, Pursuit of Glory, Normandy '44, Ardennes 44, The Caucasus Campaign, Fighting Formations, Sword of Rome, Combat Commander.

Vysoká obtížnost:

Advanced Squad Leader, The Burning Blue, ElusiveVictory, Barbarossa: Kiev to Rostov, Empire of the Sun, Totaler Krieg!, Clash of Monarchs, SPQR, World at War, Battle for Normandy

Závěr

Doufám, že výše popsaný průvodce bude někomu užitečný a že se wargamerské řady rozšíří o další hráče. Pokud budete mít problémy s naučením se nějaké hry, neházejte flintu do žita. Nejideálnější je rozložit nějaký jednoduchý scénář a sám posouvat žetonky a učit se za pochodu. A úplně nejlepší je požádat o instruktáž někoho, kdo už danou hru umí. I učení se je zábavné a jak jsem již říkal - u wargames jde (alespoň tedy mně a mým spoluhráčům) hlavně o jediné: dobře se bavit. Výhra je hezká věc, ale u wargames je až na druhém místě, zážitek je prioritou. A vězte, že s dobrou wargame si zážitků užijete víc než dost.

Ještě na závěr zodpovím otázku, která se vrací jako bumerang:

„Proč zastřihávat rohy žetonků?“ – Žetonky jsou před vyloupáním uchyceny v platech za jejich rohy a po vyloupání na nich zůstanou otřepky. Ty žetonek zbytečně zvětšují a při velké koncentraci na mapě o sebe zachytávají. Po zastřižení tento problém odpadne a žetonek navíc vypadá mnohem lépe. Odvěkým přítelem wargamera je tak obal na CD s oříznutým rohem a kleštičky na nehty. S tímto ad hoc nástrojem a pinzetou na lepší manipulaci se žetony jste již definitivně propadli světu válečných her.

Sydo

Valentýn - hry pro dva

Čtrnáctý únor je oslavou sv. Valentýna a zároveň svátkem zamilovaných. Snaživí obchodníci zaplnili naše okolí svými reklamami, ve kterých spojují svátek milenců se svým výrobkem, ať jde o vonné mýdlo, nebo nový automobil. Chcete přesto učinit romantickým povinnostem zadost a věnovat se po celý den své drahé polovičce? Nechce se vám na procházku do venkovních mrazů? V kině ani divadle nic nedávají? Chcete být v klidu doma a prostě si užít společné chvíle? Dnešní den si můžete zpříjemnit nějakou hrou pro dva hráče! Nebudu zde obsáhle představovat jednotlivé hry, jde spíše o přehled, a pokud vás něco zaujme, dozvíte se o hře více na našem e-shopu, českých stránkách Zatrolené hry nebo zahraničním webu Board Game Geek.

Dračí trio

Jestliže se chcete ponořit do světa plného draků, princezen a rytířů, máte štěstí. Žánr fantasy se mezi hráči těší značné oblibě, čemuž odpovídá i široká nabídka her. Pokud hledáte krátkou hru na oddech, můžete vyzkoušet Dračí srdce. Jde o pohádkově laděnou karetní hru na pár minut. Pravidla jsou jednoduchá a celá hra je vybavená příjemnými kresbami. Zkušeného hráče možná svou hloubkou neoslní, ale člověk si někdy rád odpočine u jednoduché hry.

Pokud ale vyžadujete něco náročnějšího, je tu zcela nová hra Drako. V té se skupině tří trpasličích lovců podařilo chytit draka do pasti. Ten však nehodlá vydat svou kůži lacino a snaží z pasti vyprostit. Jeden hráč se tedy ujme tříčlenné skupiny lovců a druhý hráč si vezme na starost draka. Zatímco trpaslíci zvítězí, pokud draka udolají, drak má hned dvě možnosti - buď pobije trpaslíky, nebo odletí, jakmile soupeř odehraje všech svých 38 karet. Rychlá kartami řízená hra by mohla uspokojit všechny příležitostné hráče, ale i těm náročnějším by mohla přijít k chuti. A pokud by ani to nestačilo, je tu ještě Dragon Rage. První fantasy válečná hra byla znovu vydána po třiceti letech a hráči budou svědky boje mezi obránci města a příšerami v čele s draky. Hexová mapa, 213 žetonů, množství scénářů a celkem 52 stran pravidel by mělo potěšit srdce náročných párů.

Od hlubin podzemí až po hvězdný prostor

Máte rádi podzemí a strach? Potom sáhněte po hře Claustrophobia! Na jedné straně skupina vězňů v čele s „Vykupitelem“ a na druhé pekelné stvůry v čele se třemi variantami démona. Souboj pekla a lidí může začít. Dungeon crawl hra pro dva hráče, která nabízí kromě vyšší náročnosti také velmi dobře zpracovaný depresivní svět na pomezí fantasy a horroru. Nesedí vám fantasy, nebo byste si (alespoň na sv. Valentýna) chtěli zahrát spolu proti hře? Možná bude správnou volbou svět Warhammer 40 000 ve hře Space Hulk: Death Angel: the Card Game. Hráči se ujmou skupinek vesmírných mariňáků, kteří prozkoumávají lodě a základny, které napadly velmi nepříjemné příšery známé jako „genestealers“. Hráči musí projít několika úrovněmi a přežít útoky nepřátel. Spolupráce zde hraje prim a osamocený mariňák je mrtvý mariňák.

Ze stejného světa pochází také jedna z velkých her od Fantasy Flight Games - historický souboj Císaře a padlého válečného mistra Horuse, který se spolčil s démony. To je v krátkosti obsah hry Horus Heresy. Velký herní plán představující palác Císaře, desítky figurek, karet a potemnělá atmosféra světa z krabice téměř odkapává. Ve vesmíru ještě chvíli zůstaneme s hrou, která nás částečně vrátí do dětství. Pamatujete si na klasiku jménem Lodě? Hasbro se rozhodlo využít mechanismus z původní hry a představilo nám Battleship Galaxies: The Saturn Offensive Game Set. Vesmírné lodě lidstva a mimozemských nájezdníků se proti sobě postaví v nemilosrdném boji plném manévrů, útoků a přeskupení. Mechanismus střelby z původních lodí je zde zachován v podobě cílení střel - každá vesmírná loď má svou tabulku trupu a útočník si hází dvěma kostkami - s písmeny a s číslicemi. Výsledkem je souřadnice, kam výstřel dopadl. Jestliže byl zasažen trup, přijde obránce v lepším případě o štíty, v horším o loď.

Fantasy jsem už zmínil, sci-fi také. Co nám tedy chybí? Western! A ne jen tak ledajaký! Ve hře Revolver, kterou v nejbližších dnech v českém jazyce vydají Rex hry, si zavzpomínáte na doby, kdy muži byli drsní, ženy silné a krásné, všechny svrběl prst na spoušti a Clint Eastwood byl zákonem divokého Západu. Jeden hráč prchá s loupeživou bandou k mexickým hranicím, zatímco ho druhý stíhá jako ruka zákona. To vše v krásné plechové krabici.

Generálem v čele vojska… nebo i schovaný vzadu

Raději byste změřili své síly na bitevním poli? Možná to někoho překvapí, ale lehčí válečné hry se u párů těší značné oblibě. Sice nemám k dispozici žádné statistiky, ale z fotografií na serveru Board Game Geek je zřejmé, že tyto hry nejsou výhradní doménou mužů.

Máme zde BattleLore a na jeho základu postavenou hru Battles of Westeros. První hra kombinuje historické scénáře s prvky fantasy. Saracéni jako rychlí, ale slabší skřeti a Skoti jako houževnatí trpaslíci v kiltech? Proč ne! Druhá jmenovaná hra je zasazena do světa Písní ledu a ohně spisovatele G.R.R.Martina. Čeká vás tedy spíš taktický boj bez kouzel a přemíry nadpřirozena, zato ale s bohatým a výpravným pozadím každé postavy i bitvy. Historické bitvy si užijete v sérii her Commands & Colors, která opět využívá systém známý ze hry BattleLore, je však propracovanější a namísto plastových figurek zde hráči používají dřevěné bloky. Tato série se momentálně dělí na dvě větve - starověké bitvy v sérii Ancients a období napoleonských válek v sérii Napoleonics. Naposledy se vrátíme k žánru fantasy hrou Summoner Wars. Taktická hra odehrávající se na herním plánu 6x8 polí používá namísto figurek karty příšer a válečníků, které vyvoláváte. Cílem je zničit soupeřova vyvolávače a uchránit svého. Rychlá taktická hra plná kouzel, ve které si nyní můžete vybrat z nepřeberného množství ras, udělá, v porovnání s předchozími hrami, radost svou skladností i rychlostí přípravy.

Před hrou BattleLore ale byla původně jiná hra se stejným herním systémem. Vrací hráče zpátky do bojů 2. světové války a nese název Memoir’44. Alternativní pohled na dění v této dosud největší válce lidstva potom nabízí figurková hra Dust Tactics. Chcete vědět, jak by změnil válku nález spadlé mimozemské lodě? Jaké technologie by vědci použili k vylepšení zbraní a k dosažení konečného vítězství? Máte možnost!

Je libo skutečnou válku? Jste li skuteční milovníci válečných her, potom nezbývá než doporučit studenou válku v podání Twilight Struggle nebo podobně laděnou válku USA proti terorismu ve hře Labyrinth: the War on Terror. Obě hry pochází z produkce společnost GMT Games a první jmenovaná hra dnes představuje jednu z klasik tohoto žánru her. Neméně slavná je však i Středozem. Proto může milovníky světa J.R.R.Tolkiena zaujmout velkolepá hra War of the Ring, jejíž druhá edice vyšla na začátku letošního roku. Chcete vidět vítězství dobra spojeného národy lidí, elfů a trpaslíků, nebo raději pohltíte celý svět svým zlem jako mocný pán Sauron a jeho služebník, kouzelník Saruman? Osud Středozemě leží na vašich bedrech.

Když mozek protáčí závity

Můžete ovšem spadat do kategorie náročných hráčů, kterým nevadí, když se u přemýšlení trochu zapotí. Krom tradičních her jako šachy či go má i tato zájmová skupina bohaté možnosti výběru. Například novinka společnosti Queen Games jménem Sparta. Hra kombinuje prvky dámy, šachů a piškvorků. Na první pohled jednoduchá hra rozhodně nenechá mozek spát. Původem irská hra Tara se také nechlubí pouze svým pěkným vzhledem. Za jednoduchými pravidly totiž skrývá hlubší hru plnou vážných rozhodnutí, plánování a odhadování tahů soupeře. Co když vše ještě okořeníme troškou náhody? Vznikne nám Battle Line! Opět na první pohled jednoduchá hra, ve které se hráči (jak již samotný název napovídá) přetlačují na frontové linii skládáním kombinací karet. Kdo zná karetní hry, jakými jsou kanasta, žolíky nebo bulka, ten se v kombinacích velmi rychle zorientuje. A jestli chcete ještě více abstrakce, mohl by být vaším favoritem Hive. Hra tvořená šestiúhelníkovými herními kameny s obrázky různého hmyzu, si můžete beze strachu zahrát doma na stole i venku na trávě. Vítězí hráč, kterému se podaří zcela obklíčit královnu soupeře.

I špionskou náladu lze ukojit vhodnou hrou. Cold War: CIA vs KGB je jednoduchá hra z produkce FFG, založená na blafování. Agenti obou hráčů soupeří o jednotlivé země nebo významné události (závody ve zbrojení, lety do vesmíru,…). Svých cílů se snaží dosáhnout ovlivněním mocenských skupin v dané zemi, zároveň ale chtějí co nejvíce znepříjemnit život soupeři. Do dob studené války se podíváme také ve hře s dlouhým názvem Confusion: Espionage and Deception in the Cold War. Dvě strany, jeden kufřík, jeden zrádce. Oba hráči mají k dispozici skupinu agentů, ale možnosti jejich pohybu vidí pouze soupeř. Navíc mají oba hráči mezi svými figurami dvojitého agenta pracujícího pro druhou stranu. Jeho pohyb si protihráč vymýšlí. Oba hráči si ve svých tabulkách fixem vyznačují a upravují, jak se která jejich figura pohybuje. Nutnost dedukce a blafování hráče věrně přenese do souboje agentů v minulém století.

Karty nade vše!

Odborníkem na hry pro dva jsou hry karetní. A že se nám urodilo her pro dva hráče! Kromě klasiky Magic: the Gathering, ve které hráči po celém světě již přes dvacet let měří své síly, nám nabídka narostla o LCG hry z produkce FFG nebo také o deck-building sérii Ascension. Ta má nyní dvě základní sady a jedno rozšíření, přičemž všechny tři hry jsou samostatně hratelné. O sérii se zde moc nerozepíši, protože ještě tento týden nás čeká obsáhlá recenze druhé základní sady Ascension: Storm of Souls, ve které si hru podrobně rozebereme.

Máme tady ale stále čtveřici her formátu „living card game“. FFG vsadilo na téma a zvolilo si pro dění svých karetních her známé a oblíbené světy. The Lord of the Rings: The Card Game je na rozdíl od zbylých tří her kooperativní, to znamená, že hráči hrají spolu proti hře. Svou družinu tvořenou lidmi, elfy, trpaslíky a hobity podrobí nástrahy zlých sil nejedné zkoušce a k dosažení vítězství si hráči budou muset mnohdy podat pomocnou ruku. To ve světě Warhammer: Invasion si hráči půjdou nemilosrdně po krku (že by ideální hra pro italské domácnosti? :). K výběru máte čtyři národy - orky, elfy, chaos a Říši. Vyhrává hráč, který jako první dobude hlavní město soupeře. Písně ledu a ohně jsme již v dnešním článku jednou navštívili a teď se do světa spisovatele Martina podíváme znovu. Ve hře A Game of Thrones: The Card Game si vyberete jeden z rodů (Stark, Lannister, Targaryen, …) a pokusíte se porazit ostatní hráče v boji o železný trůn. Vítězí ten, kdo získá jako první 15 bodů moci, ať už bojem, nebo intrikami. Kdo se chce bát, jistě nepohrdne světem spisovatele H.P.Lovecrafta, který je souhrnně označován jako Mythos. Z tohoto světa již máme několik her (asi nejznámější je Arkham Horror) a karetní verze Call of Cthulhu: The Card Game také stojí za povšimnutí. Hráči si mohou vybrat, zda chtějí hrát za lidi či za prastaré, nebo mohou skupiny libovolně namíchat. Musí ale počítat s tím, že hodní lidé nebudou chtít spolupracovat s příšerami a naopak. První hráč, který ovládne tři příběhy, vyhrává hru. Ke zmíněným LCG hrám se ještě tento rok přidá další kooperativní hra ze známého světa. Nejde o nic menšího než o Star Wars: The Card Game. Více informací o hře zatím nemáme, ale rozhodně se na ně těšíme.

Hlavně pohodový den s lidmi, které máte rádi

Ať už trávíte dnešní den s rodinou, s partnerem, s přáteli, nebo sami, hlavně si ho užijte ve zdraví a pohodě. Doufám, že dnešní článek alespoň částečně pomohl hráčům, kteří často mají možnost hrát ve dvou, ale nevědí, jakou hru si vybrat. Pokud vás napadá další hra, kterou jsme v článku opomněli zmínit, neváhejte a napište nám o ní do komentáře. Co nás čeká dál? Ve čtvrtek se společně podíváme na Ascension: Storm of Souls. Do té doby na viděnou a příjemný zbytek dne!

Speciál - Herní doplňky a vylepšování, díl I.

V dnešním speciálu se podíváme na zajímavou činnost hráčů. Aniž by si to někteří z nich uvědomovali, věnují často velké úsilí různému vylepšování a zkrášlování svých her. Může jít o ochranu herních komponent, jejich nahrazení lepšími nebo o různé „vychytávky“ a triky, jak si hraní zpříjemnit. Jaké jsou nejčastější druhy podobných úprav? Dnes se podíváme na obalování karet a barvení miniatur.

Obalování karet

Zřejmě nejčastější a nejjednodušší způsob úpravy hry. Karty jsou zasunuty do jednotlivých plastových obalů, které jsou buď celé průhledné, nebo mají průhlednou pouze jednu stranu a zadní strana má neprůhledný barevný vzor či obrázek. Cílem obalů je chránit karty před mechanickým poškozením a opotřebením. U klasických karetních her, jako např. kanasta, prší nebo mariáš, obaly zřejmě nikdy neuvidíte. Jednohlavé ani žolíkové karty se běžně neobalují. Oproti tomu u karetních her jako Magic: the Gathering, sběratelských a deck-buildingových her jsou obalené karty běžně k vidění.

Proč bychom vlastně měli karty obalovat? Některé hry vyžadují časté míchání karet (např. deck-buildingové). Takové míchání a hraní časem nevyhnutelně vede k „ohrání“ karet - vzniknou škrábance, trhlinky a v některých případech začnou hráči poznávat karty z balíčku a v rukách soupeřů, aniž by museli vidět líc. U jednohlavých či žolíkových karet není nutné tuto nepříjemnost příliš řešit. Jejich cena je nízká a prodávají se všude, není tedy problém koupit novou sadu. U moderních společenských her je to však problém hned ze dvou důvodů. Cena je zde ve většině případů podstatně vyšší a navíc může nastat problém s dostupností. Co je tím myšleno? Pokud se nejedná o hru s trvalým úspěchem, jako jsou Osadníci z Katanu či Carcassonne, těžko je budete za pár let hledat v nabídce obchodů. Pak jde samozřejmě o přístup hráče. Pokud má hru i pro sběratelské účely a hraje ji často, může si pořídit obaly, aby uchoval karty v dobrém stavu. Jestliže však chápe hru jako tradiční spotřební zboží, obaly zas tak nutné nejsou. Problémem je tak jako tak cena. Když má hra mnoho karet, mohou se náklady na pořízení kvalitnějších obalů vyšplhat do značné výše. Je tedy na zvážení hráče, zda se mu vyplatí investovat spíše větší částku do obalení karet a jejich zachování, nebo zda časem (v případě potřeby) investovat do nákupu nové kopie opotřebované hry.

Obalování začalo ve velkém u hry Magic: the Gathering a v návaznosti pak u všech sběratelských karetních her. Balíčky se neustále míchaly, s kartami na stole se pohybovalo, otáčelo apod. Bylo nevyhnutelné, že tímto způsobem u nich dojde k rychlému opotřebení. S ohledem na sběratelský formát a různou vzácnost a cenu (cena některých karet se vyšplhala i do několika set korun) hráči brzy vyžadovali lepší ochranu svých karet. Podobně jsou na tom dnešní deck-buildingové hry. Mechanismus tvoření herního balíčku v průběhu hry vede k častému míchání.

Mezi hráči se časem tak začali objevovat notoričtí „baliči“, kteří obalují všechny karty ve všech svých hrách a na druhé straně notoričtí „nebaliči“, kteří jakékoliv obalování bez rozdílu odmítají. Tyto dvě skupiny vedou nekonečné vášnivé spory, proč obalovat či neobalovat. Většina lidí se vydala střední cestou a obalují pouze vybrané karty u některých her. Zastávají názor, že je rozumné obalovat hry, kde dochází k častému míchání karet. Obaly mají však ještě jednu funkci a to ochranu před znečištěním a poškozením následkem jídla a pití. Co je tím myšleno? Hráči se ke hře scházejí a mnohdy mají po ruce něco na chuť a sklenici s nápojem. Mastné prsty kartám moc dobře nedělají, a pokud by se na stole vylilo pití, na zasažených kartách to bude i po opatrném vysušení vidět.

Na výrobu těchto obalů se dnes specializuje několik firem. Asi nejznámější a stále nejrozšířenější jsou obaly společnosti Ultra-Pro. Tato americká společnost s padesátiletou tradicí si svou silnou pozici vybudovala nejenom díky kvalitě svých výrobků, ale především správnými rozhodnutími. Z počátku se Ultra-Pro zaměřilo na doplňky pro sběratelské karty sportovců, které se v USA těší velké oblibě. Kromě obalů prodávala také alba a dokonce i vlastní karty. Dalším výjimečně úspěšným tahem bylo spojení se značkou Magic: the Gathering. Pro sběratelskou karetní hru vyrábí Ultra-Pro nejenom obaly s tematickými obrázky na zadní straně, ale také krabičky na karty a herní podložky. S rozšířením magicových karet po celém světě se tak rozšířily i doplňky z dílen Ultra-Pro. V poslední době navíc společnost rozšířila své pole působnosti i na různé formáty karet v deskových hrách.

Další kdo vydává své obaly je americká společnost Fantasy Flight Games. Přestože se výrobě obalů v masivním měřítku začala věnovat teprve v poslední době, má značné úspěchy. Je to dáno především silnou pozicí FFG mezi hráči deskových a karetních her. Který trochu zkušenější hráč by neznal hry od této společnosti? Obecné povědomí by však nestačilo, kdyby obaly nebyly velmi kvalitní. V kvalitě i nabídce na magicové formáty karet FFG přímo soupeří s výše zmíněnou společností Ultra-Pro. Americké společnosti soupeří i na poli rozmanitosti obalů. FFG také nabízí kromě průhledných i obaly s jednobarevnými stranami nebo s obrázky. Ty pochází většinou z jejich her a v nabídce tak mají tématiku Pána prstenů, fantasy her ze světa Terrinoth, tajemné obrázky z Mythosu spisovatele H.P.Lovecrafta, nebo nově obaly s tématikou Hvězdných válek. Hráči mohou mít z podobného soupeření jedině radost, protože výběr se neustále zvětšuje a tématika obrázkových obalů se přestává omezovat na fantasy.

Společností vyrábějících obaly (a většinou nejenom obaly) je samozřejmě mnohem více. Z těch nejznámějších bych zde měl zmínit společnost Mayday, která vyrábí obaly téměř v jakékoliv velikosti. Umožňuje tak obalení netradičních velikostí karet, jako jsou ve hrách Dixit nebo 7 divů světa, pro které jiné obaly neexistují. Nevýhodou zároveň je pak kvalita obalů této společnosti, které jsou tenčí a mohou se u nich objevit otřepky nebo nepřesnosti velikostí. To však kompenzuje cena. Za cenu padesáti obalů společností FFG nebo Ultra-Pro máte osmdesát až sto obalů společnosti Mayday. A jak jsem zmínil výše, na některé karty jednoduše jiné baly neseženete. Navíc se společnost neustále snaží vylepšit kvalitu nabídkou pevnějších a obecně lépe zpracovaných obalů v řadě premium. To vše při udržení nízké ceny. Dále tu máme dánské Dragon shield, resp. Arcane Tinmen vyrábějící kvalitní obaly především pro karty formátu magic a yu-gi-oh. Nabídka je tedy dostatečně pestrá a prakticky každý si dnes může vybrat obaly přesně podle svých představ.

Barvení miniatur

Barvením se myslí doplnění barev na plastové nebo kovové figurce nebo herní části, která je dodávána nenabarvená. Nejdříve bylo barvení doménou modelářů, kteří barvili modely svých letadel, automobilů, lodí apod. Následně se barvení rozšířilo prostřednictvím her s miniaturami. Jako asi nejznámějšího zástupce zde mohu uvést dvojici her Warhammer a Warhammer 40.000 od společnosti Games Workshop. A jelikož v krabicích moderních společenských her nacházíme stále častěji různé plastové modely (vzpomeňme na hry od FFG), dostalo se barvení už i mezi běžné hráče. Ano, v některých hrách dostane hráč všechny figurky již předem namalované, ale i tak to některým nebrání v úpravách a vylepšování figurek.

Proč bychom vlastně měli figurky barvit? K tomu vedou různé důvody. Hlavní je pravděpodobně důvod ryze estetický. Je znatelný rozdíl, jestli se na herním plánu pohybují uniformě šedé nebo osobitě nabarvené figurky. Malování figurek navíc nezná mezí a tak si může každý hráč vytvořit svojí variaci barev a přenést tak na stůl část své fantazie. Vzniká tím i sběratelská hodnota - miniatury se nabarvením vymykají z jednolité záplavy figurek obsažených ve všech kopiích hry a stávají se z nich originály. V některých případech dokonce umělecká díla. Barvení má však i praktické důvody. Nabarvené figurky se mohou na herním plánu snáze rozeznat. Představme si např. BattleLore - desítky figurek, které na bojišti rozpoznáte pouze s pomocí vlaječky, zdlouhavá příprava, protože figurky v krabici nejsou vždy na první pohled odlišné atd. Nabarvením je možné takové figurky rozlišit i letmým pohledem, což usnadní přípravu i samotnou hru. A přiznejme si, že každého jistě potěší, když rozloží hru a přátelé si zálibně prohlížejí figurky. V ideálním případě doplní svůj zájem slovy: „To jsi maloval ty? To je paráda!“

K barvení se používají různé druhy štětců, barev a laků. Figurky je povětšinou třeba nejprve odmastit. Poté se nastříkají základní barvou (ta se dnes prodává nejčastěji ve spreji) a následně se barví jednotlivé části. V této fázi se také používají různé druhy tzv. „washe“ (anglicky omýt, opláchnout). Wash je v zásadě řídká barva, kterou se celá figurka přetře. Barva nateče do prohlubní a záhybů a vytvoří stínování. Je tak možné rychle a snadno vytvořit hezky vypadající efekt hloubky. Další zajímavou technikou je „dry brush“ (anglicky suchý štětec). K této technice je třeba zvláštní štětec, který získáme tak, že většímu štětci zastřihneme zhruba ve třetině až polovině štětiny. Štětec namočíme do barvy a na papír či kus látky z něj vykreslíme barvu, až se zdá, že je štětec zcela suchý a bez barvy. Následně vezmeme figurku a takto připraveným štětcem přejíždíme hrany a výběžky. Ve štětci nějaká barva zbyla a touto technikou vytvoříme kontrast výstupků, jakými mohou být třeba lokty nebo kolena humanoidní postavy. Technik je samozřejmě větší množství a existuje mnoho odlišných způsobů, jak provádět jednu techniku. Zkušení malíři dokážou vytvořit matné stíny, odrazy a lesky, nebo také slizký vzhled. Nabídka barev a technik je nepřeberná a každého požadovaného efektu lze nějakým způsobem dosáhnout. Kapitolou samo o sobě je pak úprava podstavců, na které lze udělat písek, trávu, kamennou podlahu apod.

Potřeby hráčů, kteří si chtějí nabarvit své figurky, uspokojuje hned několik společností. Zřejmě nejznámější firmou zaměřující se na barvení je anglická společnost Citadel patřící Games Workshop. S ohledem na vlastníka je rozšíření této značky jasné - s příchodem hry Warhammer přišlo i množství barev a potřeb pro hráče. Bílý nápis „Citadel“ je na potřebách pro barvení vidět asi vidět nejvíce, zdaleka však není jediný. Na barvy a doplňky se zaměřuje také dánská firma Army Painter nebo španělské Acrylicos Vallejo. Tyto společnosti přináší na trh vše potřebné - barvy, washe, laky, štětce, malířské palety pro míchání barev a dokonce i přenosné pracovní desky (viz. obrázek). Oproti obalování karet je barvení hobby samo o sobě. Pro hráče deskových her tak barvení znamená koníčka v rámci jiného koníčka. Zmiňuji tento fakt pouze kvůli často slýchanému argumentu, že hraní her nejenom, že není dostatečně kreativní, ale ke kreativitě ani nevede. ;-)

Barvení v zásadě není obtížné, pouze vyžaduje trpělivost a čas. Jedná se tak o činnost, která je svým klidným průběhem v příjemném kontrastu oproti uspěchané všednosti. Navíc barvení učí trpělivosti. Jedná se tak o činnost vhodnou skutečně pro celou rodinu. Zatímco dospělí si u barvení odpočinou od běžných starostí, děti se naučí, že některé věci potřebují svůj čas a aktivně tvoří. Člověk je mile překvapen, jaký pocit zadostiučinění a radosti může přinést pohled na nabarvenou figurku, se kterou strávil někdy i několik hodin.

Pokud se chcete o barvení dozvědět více, navštivte některý z pravidelných workshopů v naší pražské herně (více informací v kalendáři akcí). Na těchto sezeních má každý možnost vyzkoušet si barvení svých či našich figurek, zjistit, co všechno barvení obnáší, nebo nakoupit malířské potřeby. To vše s pomocí hráčů, kteří se barvení věnují delší dobu. Pokud je pro vás Praha z ruky, nebojte se, že bychom vás opomněli. Ve spolupráci se zkušenými malíři připravujeme články o základech barvení a potřebách, abyste si mohli vše vyzkoušet v pohodlí domova.

Co příště?

V dnešním článku jsme se podívali pouze na dva způsoby, kterými hráči upravují své hry. Stále zůstává mnoho otázek? Proč hráči zastřihují růžky žetonů a proč dávají na mapy válečných her plexisklo nebo plastové fólie? Proč si někteří hráči upravují vnitřky krabic nebo rovnou stavějí různé kufry a přenosné skříňky? Nebo proč hráči vytváří herní podložky a tisknou mapy? Na všechny tyto otázky najdete odpovědi v dalších dílech našeho speciálu o úpravách her. Do té doby se můžete těšit na příští týden, kdy se podíváme na zoubek nejnovějšímu rozšíření karetní herní série Ascension: Storm of Souls. Samozřejmě nevynecháme ani dění z herního světa v novinkách a oznámeních. Do té doby na viděnou!