Dojmy – Knížata z Katanu

Jistě, že si to pamatuji! Když jsem se narodil, byla Lhota poměrně malá osada a podívejte se teď! U řeky kotví obchodní lodě, za městem stojí pila a kamenolom. Na pastvinách se pasou ovce a na polích zraje obilí. O zlatě ani nemluvě! Vždy tu ale nevládl takový klid a kraj neznal dnešní hojnost. Budu vám vyprávět o založení Lhoty, chcete? Tak dobře, utište se, už nemám tak silný hlas jako dříve. Všechno to začalo s příchodem prvních osadníků…

Česká společnost Albi přináší revidovanou edici karetní hry Knížata z Katanu. Pokud vás zajímá, jak vypadají, jak se hrají a jak se nám líbí karetní Osadníci pro dva hráče, čtěte směle dál.

Osídlení nových končin

Knížata z Katanu je karetní hra pro dva hráče s uváděnou herní dobou 30 až 75 minut. Takový rozptyl se vám možná zdá krajně podezřelý, ale má své odůvodnění, o kterém se zmíním později. Hra v mnoha ohledech připomíná původní, dnes již klasickou, deskovou hru Osadníci z Katanu. Zároveň však přináší mnoho nových a zajímavých prvků. V malé čtvercové krabici najdete pravidla v českém a slovenském jazyce, celkem 180 čtvercových karet, dvě šestistěnné dřevěné kostky a dva dřevěné žetony.

Karty v Knížatech z Katanu mají rozměr 7x7 cm a pasují na ně čtvercové obaly, které před nedávnem představila společnost Fantasy Flight Games. Karty jsou kvalitní a po množství her zatím nejeví známky opotřebování. Pokud patříte mezi nadšence obalování karet, doporučím přesto karty obalit, protože se s nimi na stole neustále točí, hýbe apod. Bohužel jsem ještě nezkoušel, jak se obalené karty vejdou do pořadače, ale jelikož v něm jsou karty poměrně volně, předpokládám, že by ani po obalení neměl nastat velký problém. Dvojice poměrně velkých kostek má zaoblené rohy a na bílé barvě jsou černé a jeden červený znak dobře čitelné. Jedna kostka má klasické puntíky od jedné do šesti a druhá kostka má na sobě různé znaky, o kterých si povíme dále v článku. Zbývají dva kulaté dřevěné žetony, které mají z jedné strany obrázek – na jednom jsou váhy (žeton obchodu) a na druhém sekyra (žeton síly).

Nástroje pro sběr i lov

180 karet se dělí na několik druhů. Nejprve zde máme startovní sadu pro oba hráče. Ty poznáme podle modrého nebo červeného štítu na rubové straně. Dále jsou zde čtyři základní karty dostupné oběma hráčům – cesta, vesnice, město a krajina. Tato skupina karet v zásadě nahrazuje herní desku a dřevěné (či v novější verzi plastové) komponenty z Osadníků z Katanu. Dále jsou zde karty událostí s otazníkem na rubu a čtveřice tematických balíčků – základní sada, období zmatků, období pokroku a období zlata. V těchto kartách jsou různé budovy a hrdinové, které si můžeme vyložit do svých vesnic a měst, stejně jako jsou v těchto balíčcích jednorázové akční karty.

Základní hra Knížata z Katanu využívá pouze startovní karty hráčů, čtveřici obecných karet a základní sadu. Tři balíčky karet období jsou vlastně rozšiřující sady, které se vždy na něco zaměřují a autoři jejich začlenění do hry doporučují až po odehrání několika her se základní sadou, během nichž pochopíte základní principy. Ve výsledku je možné smíchat všechny čtyři sady a hrát velkou hru. Karty událostí se také dělí na čtyři druhy dle tematických balíčků a jejich složení tedy záleží na použitých sadách. Máme tedy hrubý přehled karet, jejichž účel a použití si vysvětlíme v další části, aneb jak se Knížataz Katanu hrají?

Nebudu dopodrobna vysvětlovat pravidla hry, protože tuto práci velmi dobře zvládají přehledná a bohatě ilustrovaná pravidla s množstvím příkladů. Hra je i přes možný dojem složitosti velmi jednoduchá a při hraní dostatečně intuitivní. Zaměřím se tedy na základní vysvětlení a přiblížení hry.

Úrodná půda a hojnost

Na začátku si hráč vezme své startovní karty a rozmístí je dle pokynů pravidel. Startovní karty tvoří dvojice vesnic a spojující cesta, dále pak šest krajin, které dávají rozličné zdroje – les (dřevo), pastvina (ovce), pohoří (kámen), pole (obilí), vrchovina (cihly) a zlatonosná řeka (zlato). Karty krajin mají uprostřed číslo v podobě kostky a po stranách mají žádný až tři symboly jimi produkované suroviny. Pokud při hodu kostkami padne číslo vyobrazené na krajině, otočí se karta tak, aby k hráči směřovala hrana s o jedna větším množstvím surovin. Maximálně tedy mohou být na jedné kartě krajiny tři suroviny. Když hráč utrácí suroviny, opět otočí kartu krajiny na odpovídající zbývající množství surovin. Všechny startovní krajiny začínají na jedné surovině, výjimkou je zlatonosná řeka, která začíná na nule. Nyní tedy víte, jak hráči získávají a utrácejí suroviny. Oproti Osadníkům, kde jste množství surovin určovali kartami na ruce, zde je představují symboly na čtvercových kartách.

Jakmile mají oba hráči připravené startovní rozložení, které můžete vidět na jedné z fotografií, určí si hráči, se kterými sadami chtějí hrát. V tomto článku pro představení pravidel budu vysvětlovat hru pouze s použitím základní sady. Rozložení karet se při použití rozšiřujících sad může měnit, ale vše je detailně a přehledně popsáno v pravidlech. Rozhodně vás ale nechci ošidit a obsah zbylých tří balíčků vám popíši v další části. Každopádně si hráči doprostřed stolu umístí do jedné linie čtveřici základních karet – cesta, vesnice, město, krajina. Dále zamícháme balíček základní sady a rozdělíme ho na čtyři balíčky karet. Nakonec vezmeme karty událostí a vybereme z nich takové karty, které mají v horních rozích znak námi vybrané základní sady. Vytáhneme z nich kartu „Vánoce“, balíček zamícháme a kartu „Vánoce“ umístíme do balíčku jako čtvrtou odspoda. Zbývá určit prvního hráče, který si z jednoho ze čtyř balíčků základní sady vezme vrchní tři karty a následně si i druhý hráč z jiného balíčku vezme vrchní tři karty. Hra poté může začít.

Herní tah hráče se dělí na čtyři části – hod kostkami, akční fáze, dobírání karet a výměna karty v ruce. Hod kostkami je jednoduchý – hráč na tahu si vezme dvojici kostek a hodí si. Kostce s čísly se říká „kostka výnosů“ a její výsledek určuje, která krajina získá navíc 1 surovinu. Kostce se symboly se říká „kostka událostí“ a má na sobě pět černých a jeden červený symbol. Černé symboly představují možnou výhodu pro hráče, který vlastní žeton síly či obchodu, případně pro oba. Padnout může také jeden ze dvou černých otazníků, který znamená, že hráč otočí vrchní kartu z balíčku událostí a vyhodnotí ji. Jediný červený symbol na kostce je kyj a představuje banditu. Výjimečný je ve dvou věcech – zaprvé se tato událost vyhodnocuje ještě před kostkou výnosů a za druhé je to jediný symbol, který hráčům může uškodit. Jakmile má totiž hráč při této události více jak 7 surovin, přijde o všechno zlato a ovce. Ve hře jsou ovšem budovy, které vás mohou před touto událostí do určité míry ochránit, a nejde tedy o zcela neovlivnitelnou tragédii.

Následuje akční fáze, ve které hráči vykládají karty a mohou měnit suroviny v poměru 3 ku 1. Ty můžete vykládat buď ze své ruky, nebo můžete postavit jednu ze tří obecných karet – cestu, vesnici a město. V balíčcích jsou celkem tři druhy karet – akční, jednotky a stavby. Akční karty představují různé akce, události a pomůcky, které umožní hráči získat více zdrojů, vyměnit výhodně jeden zdroj za jiný nebo pomoci při výběru karet. Po zahrání jdou akční karty zpátky do krabice. Dále jsou zde karty jednotek, které zahrnují obchodní lodě umožňující výhodnější směnu surovin v poměru 2 ku 1 a dávají hráči důležitý symbol obchodu (váhy). Jednotky tvoří také hrdinové. Karty hrdinů mají symboly harfy a sekyry. Tyto symboly (váhy, harfa, sekyra) jsou důležité pro některé události, při kterých získá výhodu ten, kdo má více těchto symbolů, nebo pro získání žetonů obchodu a síly. Žeton získá hráč, který má tři nebo více symbolů vah (obchod) nebo sekyry (síla) a zároveň má více symbolů než soupeř. Žetony tak mohou během hry často měnit majitele a v případě rovnosti jej nezískává nikdo.

V akční fázi můžete tedy vyložit kartu jednotky nebo stavby do vesnice a to buď nad ní anebo pod ní. V případě města dokonce můžete postavit dvě karty nad a dvě pod. V základní sadě mají všechny karty spodní textové pole v zelené barvě a mohou tak být postaveny ve vesnici i ve městě. V rozšiřujících sadách je množství staveb s červeným textovým polem. Tyto karty mohou být vyloženy pouze ve městě. Další možností akční fáze je postavit vedle vaší vesnice či města cestu, případně vedle cesty další vesnici, nebo povýšit vesnici na město.

Následuje fáze dobírání karet. Hráč si zkontroluje, zda má na ruce maximální možný počet karet (na začátku hry 3 karty). Pokud má méně, dobere si postupně z libovolných balíčků základní sady do plného povoleného počtu. Pokud má více karet, odhodí přebývající dospod některého z balíčků. Čtvrtá fáze je výměna karty v ruce. V této fázi může hráč odložit dospod některého z balíčků jednu kartu ze své ruky a má dvě možnosti. Buď si dobere vrchní kartu z libovolného balíčku, nebo zaplatí 2 libovolné suroviny, vezme si jeden z balíčků, prohlédne si ho a vybere si z něj jednu kartu. Poté balíček bez zamíchání vrátí na jeho místo.

Takto se hra střídá, dokud jeden hráč nezíská sedm či více vítězných bodů. Ty může získat za postavené vesnice (1 bod), města (2 body), žeton síly a obchodu (1 bod), případně v tematických sadách je množství budov, které dávají hráči vítězné body. Tyto body jsou na kartách zobrazeny jako červené vlajky.

Změny období

Pojďme se ještě před závěrečným zhodnocením hry v rychlosti podívat na trojici tematických balíčků. Balíček období zmatků je zaměřen na hrubou sílu a boj. Hrdinové se zaměřují na boj a při postavení stavby „Špeluňka“ se hráči otevírají možnosti zahrát na soupeře značně škodící akční karty. Události k tomuto balíčku přidávají více škodící interakce hráčů. Tento balíček se tedy hodí pro hráče, kteří si chtějí užít více útoků a boje o získání žetonu síly.

Období pokroku se zaměřuje na rozvoj, hledání karet v balíčku a získávání vítězných bodů. Akční karty umožňují hráčům zlepšovat výnosy a v balíčku karet je mnoho budov s vítěznými body. Pokrok s sebou ovšem přináší i nepříjemnost v podobě trojice karet události „mor“, kvůli které ztrácí každá krajina sousedící s městem 1 surovinu. Naštěstí jsou v balíčku stavby jako lázně nebo lékárna, které pomáhají hráčům vyvarovat se nebo alespoň zmírnit následky této události. Poslední je období zlata, které opět přesně vystihuje své pojmenování. Balíček se ve velké míře zaměřuje na obchod a žeton obchodu. Stejně tak získává na významu zlato.

Je možné si vybrat jeden z balíčků a spojit ho se základní sadou, čímž hra dostane více možností a především trochu jiný nádech. Případně je možné spojit všechny balíčky a mít značně komplexní hru, kde komplexita není dána složitostí pravidel, ale téměř nepřeberným počtem možností.

Navštívíte Katan?

Knížata z Katanu je hra, která mne velmi mile překvapila. Ze hry je skutečně cítit nádech Osadníků z Katanu a přitom působí zcela novým dojmem.  Hra s kartami je zábavná a s každou další hrou objevujete nové možnosti a strategie. Když nastane chvíle, že jste plni dojmu zvládnutí hry, stačí přidat tematický balík a je znovu co objevovat. Skoro to působí, jako by hráč s krabicí získal nejenom jednoduchou hru na vyplnění času, ale v krabici máte zároveň tři malá rozšíření, která dávají nové možnosti, směry a strategii. Ruku v ruce s tímto rozšířením hranic přichází i prodloužení herní doby.

Hra potěší svou skladností a zároveň si nárokuje poměrně velký herní prostor. Hráči vyloží pár karet a najednou zjistí, že je stůl téměř plný. Přesto vše působí přehledně, což je veliké plus. Oproti klasickým Osadníkům je zde také mnohem více interakce, převážně nepřímé, ačkoliv několik výjimek přináší i přímou (a nutno dodat, že velmi škodící). Hráči si sice hrají „na svém písečku“, ale zároveň musí sledovat hru protihráče a reagovat na ni. Hra je navíc v českém jazyce, což je nezpochybnitelná výhoda.

Pokud hledáte hru pro dva hráče, kterou je možné hrát i s o trochu většími dětmi, chcete si zahrát ve dvou s fanouškem Osadníků z Katanu, nebo představit herní svět někomu dalšímu, rozhodně volbou hry Knížata z Katanu nemůžete nic zkazit. 

Speciál – Hry na prázdniny

Prázdniny se kvapem blíží a s nimi kromě ještě více sluníčka a tepla také dostatek volného času na nějakou hru s přáteli. Nevíte ale jakou hru vybrat? Potom je pro vás dnešní článek přímo ideální, protože se podíváme na hry pro léto a nejenom pro něj.

Malí nezbedové

Jestliže máte menší děti, jistě mi dáte za pravdu, že chvilku neposedí, a když náhodou ano, nabírají pouze síly na další dovádění. Pro ty nejmenší je třeba najít hru s jednoduchými pravidly a také krátkou herní dobou. Jakmile dítě ztratí pozornost, hru už nedohrajete.

Na děti mysleli například české Hrací plány, které nám představují dvojici leporelových sbírek her vytvořených pro hraní s předškoláky. Kniha 4 veselé hry a Kniha 4 dobrodružné hry dozajista pomůže vyplnit deštivý den pomocí veselých obrázků, atraktivních témat (vláčky, piráti,…) a hlavně jednoduchých pravidel, která mají za cíl vyhnout se smutku z klasického soupeření, ale naopak evokují radost z každého postupu vpřed a v případě nezdaru pobaví. Ve stejné kategorii je i hra Želví závody, ve které se snažíte svou želvičku dopravit k hromadě zelí. K tomu slouží jednoduché karty bez textu. Jestliže hledáte pro své ratolesti klasickou hru, můžete vyzkoušet Katatu. Jde o líbivé zpracování hry „mlýny“ s broučky a včelkami. Další zajímavou variací na klasickou hru je také dvojice karetních her Aquarius a Seven Dragons. V těchto hrách máte karty, které spojujete ve stylu domina a snažíte se spojit dostatečný počet karet ve své barvě. Hry obsahují úpravy pravidel, takže je možné hrát hru s dospělými i s těmi nejmenšími. Pokud hledáte dobrou, jednoduchou a rychlou hru do kapsy, jistě vám a vašim dětem udělá jedna z výše zmíněných radost.

Na poli reakčních her vyšla celá série kulatých plechových krabiček, které jsou v anglicky mluvících zemích známy jako Spot It! My ji známe především díky první hře v ČR s názvem Dobble. Na kulatých kartách jsou různé obrázky, přičemž vždy najdete na dvou kartách jeden shodný obrázek. Přestože hra obsahuje pravidla pro více variant hry, všechny spojuje jedna věc – nalezení dvou stejných symbolů na dvou kartách. Rychlá hra je navíc v originálním balení ideálním na cesty. V této řadě si můžete pořídit také variantu se zvířátky Spot It Jr.! Animals nebo s obrázky věcí, které vídáme na dovolené a při cestování Spot It! On the Road. Nebo snad máte kuchařské ambice? V tom případě je zde Shrimp Cocktail, ve které se snažíte nalezením správných krevet udělat ten nejlepší salát.

Co se však může chlubit stejnou nekonečností, jakou má fantazie, především ta dětská? Právě pro hru s fantazií jsou zde Roryho kostky. Na kostkách jsou obrázky, jejichž kombinací hráči sestavují příběhy. S kostkami lze hrát mnoha způsoby, představivosti se meze nekladou. O tom, že jednoduchost hry se v kombinaci s fantazií může stát opravdovým zážitkem, svědčí i mnohá ocenění, která si koncept Roryho kostek vysloužil. Dnes jsou na trhu rovnou tři verze, které lze hrát samostatně, nebo je libovolně spojovat. Základní sadu kostek tvoří Rory’s Story Cubes, ve druhém balíčku Rory‘s Story Cubes: Actions jsou navíc akce (slovesa) a ve třetím balíčku Rory‘s Story Cubes: Voyages naleznete kostky s obrázky přímo volajícími po velkých dobrodružstvích.  

S malým ale hráčem

Jestliže je vaše dítko větší, bude nejspíše ve hrách hledat trochu větší výzvu a zvládne i složitější pravidla. Tady se otevírá možnost děti nejenom pobavit, ale také je formou hry učit. K tomuto účelu je zde hned několik her. Asi nejznámějšími v tomto směru je série her Timeline, které vycházejí v českém jazyce. Ve hře jsou karty s různými objevy, vynálezy a dalšími důležitými historickými milníky. Na hráčích je, aby své karty vhodně umístily na „časovou linii“ podle toho, kdy byly dané věci objeveny. Na výběr je momentálně Timeline: Vynálezy a Timeline: Objevy. Rozhodně se však nejedná o jediné hry a v budoucnu se můžeme těšit na další důležitá data a události z naší historie.

Chcete svým dětem ukázat džungli, ale nechce se vám kvůli tomu do Afriky? Další naučnou hrou je WildLife DVD stolní hra. V plechové krabici najdete kromě herní desky a figurek také dvojici DVD, na kterých jsou záznamy zvířat. Vědomostní hra tak zajímavým způsobem kombinuje dva způsoby, jak ukázat dětem exotická zvířata z afrického parku Serengeti a něco více se o nich dozvědět.

Učení nemusí znamenat jenom další a další informace, ale také rozvíjení vlastních schopností a myšlení. Přesně pro tento účel jsou zde tzv. SMART hry. Série logických hlavolamových her má v zahraničí velký úspěch, protože děti zábavnou formou učí, jak tvořivě přemýšlet a řešit jednoduché i složitější úkoly. Hry kromě různých úkolů mají i různá provedení, aby si každé dítě našlo to, co ho bude bavit. Ať už to bude pohádkové Princa drak cestou necestou, abstraktní Anti Virus nebo moderně laděná Kontrolní věž. A jen tak mezi námi, některé složité hádanky si náramně užijí i rodiče.

Podobně jako Roryho kostky se na fantazii zaměřuje i série her Dixit. Na velkých kartách se zvláštními, ale překrásnými kresbami hráči nacházejí nápovědu pro ostatní, kteří pak musí vybrat kartu nejlépe vystihující nápovědu a následně uhodnout, která karta patří vypravěči. Dixit je pravidly snadná hra, u které lze mluvit, zpívat, recitovat, dělat pantomimu, tančit, nebo také mlčet a lehce naznačit pohledem. Jde o jedinečnou hru, která zaujme děti i dospělé a dle herní skupiny může jít o nevázanou zábavu, pohádkově laděné dobrodružství, nebo také hluboké filosofické dumání. Novinkou je pak i menší a velmi abstraktní verze Dixit Jinx, která je ideální např. do vlaku.

Jestli ale máte doma akčního malého hráče, který by nejraději vzal meč a šel bojovat s drakem, máme něco i pro něj. O hře Drako jsme již psali a více se o ní můžete dozvědět v našich dojmech zde. Snadná taktická hra pro dva hráče, kde na jedné straně stojí trojice trpasličích lovců a na druhé pak drak chycený do pasti, je ideální úvod do světa složitějších taktických her. Herní komponenty neobsahují text, pouze symboly a vše je velmi intuitivní. Jestliže chce váš rytíř doma lovit draky, můžete mu takový zážitek alespoň prostřednictvím této hry nabídnout.

Možná ale hledáte něco klidného a mírumilovného. Co by mohlo splňovat tyto dva požadavky lépe než panda? Přesněji řečeno panda samotného císaře a vy máte jakožto císařovi zahradníci na starosti nejenom plantáže bambusů, zavodňování polí a sklizeň, ale také se musíte postarat o hladovou pandu, která ze všeho nejvíce zbožňuje právě váš bambus. Hra Takenoko je milá rodinná hra plná barev, soupeření a hladu jedné roztomilé pandy. Navíc je kompletně česky a nehrozí tedy problémy s cizím jazykem. Nebo možná máte doma dvě dítka, z nichž jedno by chtělo být padouch přepadající dostavníky a druhé drsným šerifem ve stylu Clinta Eastwooda? Vyzkoušejte novinku Revolver – karetní hru pro dva hráče, která vyšla v českém jazyce. Podaří se banditovi Jacku Coltymu a jeho bandě utéct do Mexika, nebo je dostihne a po zásluze potrestá šerif McReady a jeho pomocníci?

Do kapsy, do vlaku, zkrátka na cesty

V létě ale nechtějí hrát jenom děti, ale také dospělí. Jak si ale zahrát při cestování, kdy je k dispozici pouze malinkatý stolek, nebo možná ani to ne? Na potěšení cestovatelů se v letošním roce zaměřila česká společnost Albi, která přináší sadu Bambusových miniher a Magnetických miniher. Vyberte si vaši oblíbenou hru v praktickém balení na cesty a z oblíbeného materiálu, ať už to budou magnetické Šachy, Člověče nezlob se, nebo třeba bambusové Mlýn či Backgammon.

Pokud jste ještě neslyšeli o hře Hive, je třeba to rychle napravit! Hra pro dva hráče je přímo dělaná na cestování a tak kromě relativně velkých herních kamenů najdete v balení i pytlík na sbalení hry na výlet. Hráči dostanou kameny svých brouků, které mají různé dovednosti a snaží se obklíčit soupeřovu královnu.

Myslíme ale i na hráče wargames a tak i pro vás něco máme. Konečně se i k nám dostávají hry od společnosti Victory Point Games, což jsou menší, levné, ne však přehnaně jednoduché válečné hry, které jsou dělány pro co nejmenší prostor. Můžete si tak užít napoleonské války ve Waterloo 20, boj o dědictví mezi Rakouskem a Pruskem v Leuthen: Frederick's Greatest Victory, druhou světovou válku v Paul Koenig’s Market Garden: Eidhoven Bridge nebo USA v blízké budoucnosti, kdy balancuje na hraně občanské války v Crisis2020.  

Co hrajete vy?

Her na léto je bezpochyby dost, ať už je budete chtít hrát během slunného dne u bazénu, nebo v teplu domova s deštěm a blesky za okny. Výše jsme pro vás připravili některé tipy, které vám snad trochu pomohou ve výběru her. Her je ale tolik a všechny vhodné jsme do našeho dnešního článku jistě nedostali. Pomoci si ovšem můžete i vzájemně! Napište do diskuze pod článkem, které hry berete na cesty, co rádi hrajete a kde všude se dají vaše oblíbené hry hrát. Těšíme se na vaše tipy, nápady a připomínky! Příští týden se zblízka podíváme na výrobu atomových zbraní ve hře Manhattan Project a i během léta vás budeme zásobovat články o nových a zajímavých hrách.  

Speciál - Dělení her

O tom, co se dá považovat za hru, se vedou spory na laické i odborné úrovni. Za hru se dá považovat skákání „panáka“ stejně dobře jako hudba, tanec nebo deskové hry. My zůstaneme u moderních společenských her, ale ani zde se nevyhneme určitému dělení. Hry můžeme dělit dle komponentů a hlavních mechanismů. Máme tak hry karetní, kostkové, deskové nebo hry s miniaturami. Dnes se zaměřím především na nejčastější dělení her - kombinace tématu a herních mechanismů. Hry se dělí na tři základní skupiny - designérské (euro), tematické (ameritrash) a válečné (wargames).

„Euro“

Designérské hry, nebo někdy také hry německého typu, se obecně mezi hráči označují jako „euro“. Označení euro pravděpodobně vzniklo z původu těchto her v Evropě a především v Německu. Ne, že by obdobné hry nebyli už dříve, nebo snad jinde na světě, ale teprve hry německých herních tvůrců se dostali do tak širokého povědomí. Stejně jako u stylu „ameritrash“ je obsažený odkaz na kontinent silně zavádějící. Euro hry vznikají po celém světě a více než místo původu název prezentuje převažující oblibu tohoto herního stylu a chápání hry v Evropě. Jaké jsou tedy hlavní znaky euro hry?

V euro hrách prakticky nikdy nedochází k přímému konfliktu mezi hráči. Veškeré soupeření je řešeno nepřímo, např. soutěží o různé zdroje, nebo obsazením výhodných polí na herním plánu. K boji mezi hráči a jejich figurami dochází jenom velmi zřídka. S tím částečně souvisí i další znak - hráč není nikdy eliminován ze hry. To znamená, že ve chvíli, kdy hra končí, jsou všichni hráči, kteří hru začali, stále účastníky hry a hrají až do poslední chvíle. Náhoda je zde eliminována na minimum. Výjimkou nejsou hry, kde není náhoda vůbec žádná. Pokud je v euro hře nějaký herní mechanismus náhody (např. kostky), mají hráči možnost rozhodnout o svých dalších akcích až po určení náhodného efektu, málokdy před ním. Jako příklad mohu použít hru Řím od Stefana Felda z roku 2005. Ve hře hráč na začátku svého kola hodí třemi kostkami a teprve po provedení hodu se rozhoduje, jak s hozenými hodnotami naloží.

Výsadou euro her je dřevo. Plastové komponenty vidíme málokdy. U tohoto znaku je zajímavý vývoj hry Osadníci z Katanu. Hra měla vždy dřevěné figurky vesnic, měst nebo cest. Nejnovější verze však přišla s plastovými modely (mimochodem pěkně provedenými). Změna materiálu tehdy vzbudila mezi hráči silnou odezvu - zatímco mladší hráči, nebo hráči zaměřující se více na ameritrash tuto změnu přijímali povětšinou pozitivně, euro hráči jejich nadšení příliš nesdíleli a i dnes se při koupi hry někteří hráči ptají, zda by nebylo možné sehnat verzi s dřevěnými komponenty.

Dalším rozdílem je téma hry. Přestože má hra vždy pečlivě vytvořené téma, odpovídající názvy a ilustrace, hlavní roli zde hraje mechanismus. Téma slouží jako obal, bez kterého by samotné mechanismy hráči nemuseli strávit. Dobrým příkladem takového obalování je karetní hra Dominion. Kdyby namísto středověku byly karty se sci-fi tematikou, nepředstavovalo by to herně žádný rozdíl. Občas tak vznikne hra, která je schválená společností k výrobě a prodeji, ale dojde u ní ke změně tématu, aby oslovila větší spektrum hráčů. Co se pravidel týče, nesou se ve znamení elegance a plynulosti. Vše do sebe jemně zapadá a nestává se, že by autor přidal do hry pravidlo či mechanismus, který by na jedné straně významně posílil spojení tématu a mechanismů, ale na straně druhé by přirozeně nezapadal do celku. A nakonec vítězství v euro hře získá hráč, který získá nejvíce vítězných bodů. Poslední zajímavostí, která však dnes již není moc patrná - tvůrci euro her mají své jméno vždy uvedené na krabici s hrou.

Dvě nejznámější a nejrozšířenější euro hry jsou Osadníci z Katanu od Klause Teubera z roku 1995 a Carcassonne od Klause-Jürgena Wredea z roku 2000. Tyto dvě hry si rychle získali oblibu mnoha lidí a otevřeli tak cestu dalším hrám, které je následovali. Dnešními průkopníky, kteří zaujali místo po boku těchto klasik jsou např. Agricola od Uwe Rosenberga z roku 2007 a již zmíněný karetní Dominion od Donalda X. Vaccarina z roku 2008, který zároveň znamenal nástup her založených na mechanismu deck-buildingu (stavění herního balíčku v průběhu hry). Společnosti zaměřující se na hry v euro stylu jsou např. německé Queen Games nebo české společnosti Albi a MindOK.

 „Ameritrash“

Hry amerického stylu jsou hry zaměřené na prožitek, emoce a dramatičnost. Podobně jako u euroher vychází označení ameritrash z původu herního stylu v USA. Zatímco v Evropě slavily v počátku moderních společenských her úspěch čisté herní mechanismy obalené tématem, ve Spojených státech se těšily oblibě hry téměř opačné.

Ve většině her je obsažen konflikt hráčů. Bývá přímý a s jasným vlivem náhody. Boje ale nejsou zcela řízeny náhodou, hráč může vždy do určité míry ovlivnit výsledek boje, což provádí buď nějakou zvláštní schopností figury, karty, postavením na herním plánu apod. Hráč může být v některých hrách eliminován, tzn., je-li jeden z hráčů zcela poražen, vypadává ze hry a dále se jí neúčastní. Hra tak více tlačí na emoce, protože hráč ve hře skutečně bojuje „o svůj život“, o své setrvání ve hře. Jedním z prvků je i delší herní doba. Přestože se některé euro může také snadno protáhnout na několik hodin, rozhodně to není tak časté, jako u ameritrashe. Smyslem je opět navození emocí. Za několik hodin si hráči vytvoří vztah ke svým figurkám, postavám apod. Po třech hodinách s hrdinou Johnem bude hráč mnohem silněji prožívat jeho vítězství nebo pád.

Samostatnou kapitolu by zde zasloužil prvek náhody. Ten je pro ameritrash typický. Náhoda opět tlačí na emoce a dramatičnost, představuje nečekané jevy a zvraty ve hře, se kterými se musí hráči vypořádat. Může to znamenat neúspěch v boji, nečekanou změnu herních podmínek, či získání výhody nad soupeřem. Ve většině her najdete kostky nebo jejich obdobu. Náhoda oproti euro hrám rozhoduje o výsledku hráčových akcí.

Materiálem ameritrash her je plast a s ním spojené figurky. Jedna věc je pohnout na herním plánu dřevěnou zelenou kostku z místa A na místo B ke třem černým kostkám. Něco úplně jiného je přesunout po stejné trase pět detailně provedených figurek dračích válečníků, na které již čeká skupina po zuby ozbrojených trpaslíků. Ameritrash znamená téma, k čemuž figurky slouží znamenitě. U euro her je v zásadě jedno, co představuje figurku. Ameritrash si ale na vzhledu zakládá. Jak říkají tvůrci her ze společnosti Fantasy Flight Games - cílem je, aby měl hráč pocit velkoleposti a výpravnosti. Musí si sednout ke hře a už na první pohled si říct, tohle chci hrát! Pro hráče je mnohem snadnější vytvořit si nějaký vztah k plastové figurce člověka, než ke dřevěné krychli. Ve sci-fi hrách tak máme plastové modely různých vesmírných lodí, zatímco ve fantasy hrách se nám po herním plánu prohání rytíři, draci a skřeti. Samozřejmě, každá hra musí lahodit oku, ale ne každá je na vzhledu sloužícímu navození atmosféry postavena.

A konečně se dostáváme k tématu hry. Ten zde hraje prim. Mechanismy, design, ilustrace - to vše je podřízeno tématu, se kterým musí jasně korespondovat. Tvůrce ameritrash hry neváhá přidat do hry pravidlo či herní mechanismus, pokud bude tematický a zároveň pomůže navodit tu správnou atmosféru, nebo zvýší emoční tlak na hráče. Naopak nebude zahrnovat pravidla, která by neúměrně snížila dynamičnost hry. Často jsou tedy zahrnutá pravidla nějakým způsobem zjednodušena, aby se dosáhlo vyšší zábavnosti a omezilo se zdržení hráčů od hry např. výpočtem. Zde tedy ameritrash působí jako přesný opak euro her - mechanismy v zásadě tvoří obal tématu a nikoliv naopak. S atmosférou souvisí i vítězství. Zatímco v euro hrách se hraje o největší počet vítězných bodů (což se může objevit i u ameritrash her), zde je často podmínkou vítězství splnění nějakého úkolu nebo podmínky. Příkladem může být Arkham Horror, ve kterém hráči spolupracují jako vyšetřovatelé a jejich cílem je buď zabránit probuzení některého z temných prastarých božstev, nebo ho v případě probuzení zahnat zpět do jiné dimenze.

Tematické hry mají v USA dlouhou tradici. Zatímco u nás se dlouho jako společenská hra chápalo Člověče, nezlob se, případně nověji hry jako Maršál a špion nebo Sázky a dostihy, na západě hráči bojovali v podzemích s příšerami, nebo létali do vesmíru. V roce 1975 byla vydána hra Dungeon, na které pracovalo několik tvůrců, včetně Garyho Gygaxe (tvůrce Dungeons & Dragons). O dva roky později se své hry dočkal i žánr science fiction v podobě Cosmic Encounter. V roce 1981 představil Larry Harris Jr. hru o druhé světové válce s názvem Axis & Allies a v roce 1985 Arkham Horror zastupující žánr hororu. Klasické euro hry si i po letech udržují pozornost a hráče, maximálně modernizují vzhled a drobně upravují pravidla. Mechanismy totiž mohou stárnout opravdu velmi pomalu. Ameritrash hry si stejnou pozornost udržují radikálnějšími změnami pravidel i designu za účelem novějších a osvědčených možností emocionálního vtažení hráče a vytvoření atmosféry. Není to pravidlem, ale některé starší ameritrash hry z tohoto důvodu působí těžkopádněji a méně atmosféricky než ty dnešní. Je to dáno jednoduše tím, že nároky lidí se mění. S dnešními možnostmi filmografie a počítačových technologií požadují hráči k vtažení do hry více, než před dvaceti nebo třiceti lety.

U euroher jsem se zmínil o zajímavosti se jménem autora na krabici hry. Je pravda, že když se podíváte na starší hry, nikde na nich nenajdete jméno autora. Je možné, že se u ameritrash her jméno neuvádělo z velmi prostého důvodu. Zatímco euro hry v naprosté většině připravuje jediný člověk, na tvorbě ameritrash hry se často podílí několik tvůrců a vypsat všechna jména na krabici s hrou by zabíralo moc místa. Zřejmě to nebude jediný důvod, ale zdá se logický. Každopádně se jedná spíše o zajímavost, než použitelný prvek k rozlišení her. Jasným zastupitelem stylu ameritrash je společnost Fantasy Flight Games. Na českém trhu zastupuje ameritrash především Blackfire.

 „Wargames“

Válečné hry se zaměřují na realismus a často se vyznačují vysokou komplexností. Zaměřují se na konflikty a dění napříč historií od antiky až po dnešní dobu, občas najdeme i hry z žánru science fiction (naposledy Space Empires: 4X) nebo fantasy (Dragon Rage). Herní mechanismy a pravidla se snaží obsáhnout co nejvíce relevantních věcí s ohledem na konflikt. Oproti ameritrash hrám se nesnaží vše zjednodušit za účelem emočního vkladu hráčů do hry, ale chtějí nalézt rovnováhu mezi realističností a zábavností. Válečné hry mohou být krátké, ale naprostá většina je dlouhá několik hodin. Přímý konflikt hráčů je zde hlavní náplní hry.

Přestože je ve wargame vždy náhoda představující různé neovlivnitelné vlivy (počasí, zaseknutí zbraně apod.), nehraje zde vždy rozhodující roli. Náhodu lze minimalizovat správnými rozhodnutími, postavením jednotek, zahráním karty v rozhodující okamžik atd. Kostky a podobné mechanismy náhody tak sice mohou v klíčový okamžik zmařit výtečný plán, ale hráči zde málokdy vsadí vše na jednu kartu. Správnou strategií lze soupeře pokořit i přes nepřející štěstí. Válečné hry v sobě svým způsobem mísí logické uvažování euro her s dramaticky vygradovaným konfliktem hráčů ameritrash her. Válečné hry se hrají dle scénářů a k vítězství je třeba eliminovat soupeře, nebo splnit zadaný úkol (např.: jedna strana musí zničit skladiště soupeře, který ho musí ubránit určitý počet kol). Některé scénáře mohou již od začátku jasně znevýhodňovat jednu stranu, pokud tomu tak historicky bylo. Takový přístup se v euro ani ameritrash hrách neobjevuje.

Za hlavní materiál válečných her (ačkoliv výjimky existují) se považuje papír/karton. Důvodem je použití žetonů jednotek. Žetony se ve válečných hrách používají z několika důvodů. Prvním důvodem je jednoznačně cena - vybavit válečnou hru plastovými figurkami by zvýšilo cenu hry do nepřijatelných hladin, které by se rovnaly reálné neprodejnosti. Dalším důvodem je přehlednost. Zatímco na žetonu jsou všechny potřebné informace, na figurce nic podobného není. Stejně tak je přehlednější pohled na herní plán s velkým množstvím žetonů jednotek, než s velkým množstvím figurek. Jednou z výhod je i větší skladnost žetonů a možnost jejich kupení do „komínků“, takže nehrozí, že by hráč kvůli rozměrnosti figurek ztratil přehled, zda jsou na hexu A4 nebo B4. Stejně tak mapy jsou buď ne pevném kartonu, jak jsme zvyklí z euro a ameritrash her, nebo jsou na tenkém křídovém papíru. Pokud vidíte hráče, že mají na herním plánu položené plexisklo (či něco obdobného), jedná se nepochybně o válečnou hru. Stejně významným znakem jsou všudypřítomné tabulky. Jakmile hráči vyhodnocují své hody pomocí tabulek, tak se jedná na 99,9% o wargame.

Wargame lze dělit na tři druhy podle měřítka konfliktu: a) taktické; b) operační; c) strategické. Taktické hry jsou na úrovni jednotlivců, případně malých skupin. Většinou se odehrávají na hexovém herním plánu (složený ze sítě šestiúhelníků). Omezují se na sledování jedné bitvy, nebo menšího konfliktu jednotek a mnohdy jsou pro dva hráče. Představitelem takové hry může být například Advanced Squad Leader (zkráceně ASL), která je mnohými hráči válečných her považována za jasného představitele tohoto žánru. Mezi první a druhou skupinou je občas těžší hledat rozdíly, operační hry jsou v zásadě shodné s těmi taktickými. Hráči však namísto jednotlivců pohybují většími oddíly a sledují celé bitvy nebo válečné kampaně. Stále se odehrávají na hexovém herním plánu. Na první pohled viditelný rozdíl je až u strategických válečných her, kde se hráč ujme celých armád.  V tomto měřítku se nehraje na hexových mapách, ale spíše na herních plánech představujících kontinenty, planety nebo hluboký vesmír. Hráči řeší diplomatické vztahy, celé frontové linie, obléhání měst apod. Strategické hry bývají stavěné pro větší počet hráčů. Příkladem může být Here I Stand, ve které si hráči prožijí reformační války v Evropě, jak na poli mocenském, tak i náboženském.

Zajímavostí válečných her jsou měřítka, která můžete vidět např. na zadní straně krabice her od společnosti GMT Games. Jedna část označuje komplexnost hry, tedy jak složitá je k naučení.  Je to velmi šikovná věc, která hráči pomůže v orientaci, o kterou kategorii válečné hry jde. Další součástí tabulky je měřítko množství (1 žeton = 100 mužů), měřítko času (1 tah = 6 měsíců) a prostoru (1 hex = 10 km). Hráč si díky tomu připadá jako skutečný velitel sedící či stojící u plánu, kde každá vlaječka představuje divizi blížící se k nepříteli. Představitelem válečných her je např. již zmíněná společnost GMT Games.

Škatulkování aneb není všechno euro, co má dřevo

V předchozích odstavcích jsme si ukázali základní rozdíly mezi hrami, díky kterým byste měli být schopni rozdělit hry do třech kategorií. Toto rozdělení má samozřejmě své „mouchy“. Nespadají sem hry na párty, jako jsou třeba Aktivity, nebo se podle výše zmíněných rozdílů nedají zařadit klasické hry jako šachy nebo Člověče, nezlob se. Stejně tak existují hry, u kterých není snadné určit, do které kategorie spadají, protože kombinují prvky více kategorií. Příkladem zajímavé kombinace stylů euro a ameritrash mohou být hry Cyclades nebo Warrior Knights. Kombinaci ameritrash a wargame zase můžeme vidět u Tide of Iron. Přestože i dnes je možné nalézt hry spadající čistě do jedné kategorie, stále častěji vidíme kombinace různých herních prvků a mechanismů. Doufám, že vám tento článek alespoň částečně pomůže v budoucím výběru vhodné hry pro vás či vaše přátele.

V průběhu roku se k dělení her jistě vrátíme. V článcích, zaměřených na jednotlivé druhy, zajdeme do větších podrobností a historického vývoje herních stylů i mechanismů. Do té doby příjemné hraní!