Dojmy - STAR WARS: The Card Game

Doba je zlá! Galaxie potřebuje hrdiny. Rozhodnete se pomoci Impériu potlačit vzpouru a nastolit v Galaxii pořádek nebo se dáte na stranu Povstalecké aliance a osvobodíte ji z rukou šíleného císaře? Možná právě ve vašich srdcích doutná plamínek, z něhož mají vzplanout tisíce dalších. Možná vaše paže zasadí nepříteli smrtelnou ránu či vaše pletky zničí jeho naděje. Zapojte se do boje a spojte své síly s tou či onou stranou. Rozviňte svůj vlastní příběh v jedné předaleké galaxii. Čeká jen na vás! Ano, není řeč o ničem menším, než slavném konfliktu ve světě Star Wars. Přesně tam nás totiž přivádí nová karetní hra od Fantasy Flight Games (zkratka FFG). Ale začněme od začátku.

Téměř rok napjatě čekala hráčská i fanouškovská veřejnost na tento herní počin. Zrod hry provázely těžkosti. Herními mechanismy se totiž hra podle autorů až příliš podobala hře The Lord of the Rings: The Card Game vydané v roce 2011. Téměř hotová hra byla tehdy smetena ze stolu a práce započaly nanovo, aby na konci vznikla zcela nová velkolepá Deck-building Living Card Game, kterou si nyní představíme.

Deck - building

Deck – building je systém známý především díky hrám jako je Dominion, Rune Age, ale už i mnoha dalších her. Jedná se o hru s balíčkem karet, který nemá pevné složení. Schopnosti hráče se tedy neodrážejí jen ve hře samotné, ale (a dost možná zejména) při stavbě balíčku. Oproti zmíněnému Dominionu se zde ale balíček nestaví během hry, ale před ní a to pomocí sad karet cílů (Objective Card Set). Více o způsobu stavby balíčku a souvisejících možnostech si povíme později.

LCG

LCG je zkratka z Living Card Game, tedy živoucí karetní hra. Hlavní vymezení tohoto relativně nového formátu je vůči starším TCG (Trading Card Game) a CCG (Customizable Card Game). V TCG vyjde několik startovních balíčků a pak si hráči kupují malá rozšíření s dalšími náhodnými kartami, takzvané boostery, pomocí nichž svůj balíček mění. Tento systém je v LCG transparentnější. Hráči si koupí samostatně hratelné první balení a pak si vybírají. Rozšiřující balíčky jsou totiž předem jasně dané. Každý tedy přesně ví, co kupuje. Nehrozí tedy jako v TCG, že se vám doma nahromadí štosy stejných a mnohdy nepotřebných karet. Rozšíření jsou navíc tematicky zaměřená, někdy přinesou do hry i nové klíčové slovo či mechanismus.

Co na nás v krabici čeká

Podrobná obrázková pravidla (jsou volně stažitelná na stránkách FFG), 117 a tři speciální karty od každé strany Síly, počítadlo ve tvaru Hvězdy smrti, 42 žetonů poškození, žeton rovnováhy Síly, 10 žetonů štítu a 40 žetonů zaměření (Focus token). Karty se ve Star Wars: The Card Game dělí na karty příslušností (Affiliation), cílů (Objective), jednotek (Unit), vylepšení (Enhancement), událostí (Event) a osudu (Fate). Čeho si všimneme jako prvního, když se na hru podíváme, je provedení karet. Po grafické stránce jim nelze snad nic vytknout. Rozmístění funkčních symbolů i rozvržení karty je příjemné a snadno se na ní orientuje. Co by snad mohlo hráče zarazit, jsou obrázky. Karty nejsou, jak by se možná dalo čekat, vybaveny obrázky z původní filmové trilogie, ale kreslené v jednotném, realistickém stylu. Mnozí fanoušci toto jistě ocení, neboť zaprvé nebudou muset koukat na tolik profláknuté fotky, jež už znají nazpaměť a zadruhé lze takto zcela nenásilně sloučit postavy, stroje a scény z filmu a expandovaného universa.

Jak to funguje

Po stránce mechanismů je hra jakousi mutací klasického systému stavění balíčku. Hráči si vybírají nejprve příslušnost, za níž budou hru hrát a dále pak sady pěti karet náležejících k jedné kartě cíle. V základní sadě máme na výběr z šesti příslušností a to: Imperiální flotilu, Sithy a Chátru a ničemy (Scum and Villainy) za Temnou stranu Síly a Povstaleckou alianci, Jedie a Pašeráky a špehy za stranu Světlou. V základní sadě obsahují poslední zmíněné příslušnosti od každé strany jen po jedné sadě cíle, takže jejich hratelnost je zatím omezená.

Nyní si již přiblížíme několik základních principů. Hráč Světlé i Temné strany Síly si na začátku hry z balíčku karet cílů dobere vrchní čtyři karty, tři z nich si zvolí jako své výchozí cíle a čtvrtou odloží na jeho spodek. O tyto ve hře půjde. Cílem hráče Světlé strany je zničit tři nepřátelské cíle a cílem hráče Temné strany je dostavět Hvězdu smrti. Její stavba je ve hře představována otočným počítadlem. S každým kolem se posune o hodnotu dál. Kterýkoli hráč vyhrává i v okamžiku, kdy si jeho oponent má dobrat kartu z balíčku a nemá žádnou další kartu k dispozici. Dalším prvkem je náklonnost Síly. Tu si lze na svou stranu přiklonit pomocí karet Síly přiřazených jednotkám. Na konci kola proběhne sčítání bodů Síly (Force point) u nevyčerpaných jednotek s přiřazenou kartou Síly. Ten, kdo má na své straně vesmírnou Sílu pak ve svém následujícím kole získá výhodu. (Temná strana posune počítadlo Hvězdy smrti o jednu víc, Světlá poškodí jeden nepřátelský cíl.) Hlavní jsou patrně karty jednotek, které způsobují dvojí druh poškození. Jednak mohou poškodit nepřátelské jednotky, dále pak nepřítelovy cíle. Třetí ikona Taktiky umožňuje umístit na nepřátelskou jednotku žeton zaměření. Celá hra je pak sérií konfliktů, kde se vyhodnocují fáze a faktory ovlivňující bitvu. Zajímavým prvkem je tzv. Prudký boj (Edge Battle). Jedná se o krátkou fázi před hlavním konfliktem, kdy hráči skrytě pokládají karty na stůl, aby pak podle počtu jejich bodů Síly vyhodnotili, kdo v konfliktu začne a komu se budou v boji započítávat i bílé ikonky na kartách jednotek. V této fázi je jediná chvíle, kdy se uplatní karty osudu. Ty mají možnost zásadně ovlivnit Prudký boj i celý následující konflikt. Ten probíhá střídavě a hráči vyhodnocují ikonky na svých kartách, dokud nepoužijí všechny jednotky deklarované jako útočníky nebo obránce. Následně na každou použitou kartu umístí žeton zaměření, čímž je karta vyčerpaná.

Všechny karty se vykládají do hry za hodnotu získanou aktivací karet s ikonou zdroje. Zdroje mohou být získány z karet příslušnosti, cílů, jednotek či vylepšení. Většina akcí ať už tvorba zdroje, aktivace schopnosti nebo útok vyžaduje přesunutí žetonu zaměření. Ten indikuje, že je karta připravena k akci, ale zároveň znemožňuje její další využití. Je nasnadě, že správa těchto žetonů bude ve hře jedním z klíčových strategických prvků.

Nyní se podívejme na stavbu balíčku. Již výše bylo zmíněno, že ke kartám cílů náleží pět dalších karet. Jak to tedy celé ale je? Hráč si vybere před hrou jednu z šesti frakcí. Dále si vybere alespoň deset karet cílů. Z těch vytvoří balíček (Objective Deck). Karty náležející do sady k vybraným cílům vytvoří hlavní dobírací balíček (Command Deck). Jedna sada náležející kartě cíle může být obsažena nanejvýš dvakrát. Toť vše. Stavba balíčku je díky tomuto rychlá a snadná. Navzdory počátečním rozpakům z nového systému stavění balíčku, se sady karet ukázaly jako zajímavá výzva. Je to tím, že se stejné karty mohou vyskytovat ve více sadách, že některé sady lze mít v balíčku jen jednou, zbylé dvakrát. Navíc karty náležející k nějaké příslušnosti lze hrát jen, když je alespoň jeden zdroj zaplacen z karty stejné příslušnosti. Takže se tu nabízí varianta hrát karty cílů více příslušností nebo jednu příslušnost zastoupit kartou příslušnosti a zdroje druhé příslušnosti získávat z karet cílů. Variant je mnoho. Rozhodně se ale při stavbě není třeba obávat katastrofy ve formě karet špatné příslušnosti, protože jak jsme zmínili výše, při Prudkém boji se totiž lze zbavit nevhodných karet a ještě z nich mít výhodu ve formě bodů Síly. Součástí dobírací fáze je rovněž možnost jednu kartu z ruky odhodit, takže se karty v ruce točí zpravidla velmi rychle a že byla nějaká nezaplatitelná, nemusí v konečném důsledku hru vůbec ovlivnit.

A jak to bude dál?

Princip Living Card Game se zde projeví podobně jako v případě Pána prstenů vydáváním rozšíření o šedesáti kartách zvané Force pack. Dále se pak můžeme těšit na větší balení s novými příslušnostmi a předkonstruovanými balíčky. Skvělá zpráva je, že tato větší rozšíření umožní hru tří a čtyř hráčů pro ještě epičtější zážitek. V okamžiku psaní tohoto článku jsou vyhlášena vydání tří rozšiřujících balíčků z cyklu Bitva o Hoth a to: The Desolation of Hoth, The Search for Skywalker a A Dark Time.

Toliko k prvnímu stručnému pohledu na Star Wars: The Card Game. Pokud byste si chtěli o hře a rozšiřujících balíčcích přečíst více, můžete navštívit stránky obchodu a herny Tomovy hry (banner níže) nebo stránky Fantasy Flight Games.

Karel Černý

Dojmy - Revolver

Píše se rok 1892. Banka v městečku Repentance Springs byla vyloupena. V zuřivé přestřelce, ve které si lupiči snažili prostřílet cestu z města, padli za oběť místní šerif Anton Dereyfus, učitelka Sue Daggetová a několik dalších nevinných lidí. Plukovník Ned McReady a jeho muži mají za úkol dopadnout banditu Jacka Coltyho - muže tak prohnilého, že by ukradl i mouchu slepému pavoukovi nebo rubáš zemřelému - a vykonat spravedlnost.

Revolver je karetní hra pro dva hráče zasazená do prostředí Divokého západu. Dvě znepřátelené strany, které mají vztahy mnohem složitější, než by se z úvodního odstavce mohlo zdát, spolu musí svést bitvu na život a na smrt. Tedy většinou na to druhé… protože na Divokém západě nebylo o mrtvého pistolníka nouze a nejvýnosnější povolání bylo hrobník.

Každý hráč má k dispozici 62 karet, které mu umožňují dosáhnout svých cílů. Pro Coltyho bandu to je útěk přes mexickou hranici, nebo nasednutí do expresního vlaku a přečkání finální přestřelky. Hráč za plukovníka McReadyho se přitom snaží všechny bandity postřílet, pokud se mu to podaří dřív, než oni splní jeden ze svých cílů - vyhrává on.

Herní stůl mezi dvěma hráči je ve hře Revolver rozdělen řadou pěti karet, které představují jednotlivá bojiště a hráči se po nich postupně přesouvají. Celý konflikt propukne v bance v Repentance Springs odkud banditi prchají napříč kaňony, přes vrchy až do Rattlesnake Creek, ze kterého ve 3:15 odjíždí onen express. Vedle této řady karet, které kromě daného prostředí také fungují jako ukazatele průběhu hry, leží karta vykolejení vlaku, coby poslední záchrana, když věci nejdou zrovna tak, jak by měli a také karta mexické hranice, na které jsou naskládané žetony. Hráči mají možnost žetony pomocí zahraných karet odebírat či přidávat, pokud se Coltymu podaří odstranit žetony všechny, hranice je prolomena a on může utíkat na nějaké to nachos.

Plukovník Ned McReady začíná s prázdným stolem a všechny své pomocníky musí teprve povolat do zbraně. Oproti tomu Jack Colty má svojí bandu od začátku definovanou. Je to 16 vyvrhelů společnosti, desperátů, zloduchů a padouchů, karbaníků a prostitutek. Najdou se tam však i duše nevinné, nic není ani zdaleka tak černobílé, a pokud vás zajímá barvité pozadí příběhu, můžete nalistovat na poslední dvojstranu v pravidlech, kde najdete krátké životopisy jednotlivých postav.

V průběhu samotných herních kol vykládají hráči karty na příslušná bojiště. Plukovník se snaží mít na své straně tolik koltů, aby zlořády přestřílel a podařilo se mu alespoň jednoho z nich odpravit. Pokud se mu to nepodaří, má k dispozici i nějaké záludné lsti, pomocí kterých se mu může podařit některého z banditů zhoupnout na provaze.

Oproti tomu Jack Colty musí mnohem více taktizovat, protože jeho cílem není prostřílet se skrz, ale hlavně to, aby mu přežilo co nejvíce banditů do finálních bitev. Pokud mu umřou některé důležité postavy, má to velký dopad na hru a ovlivňuje to jeho šance na výhru.

Už z toho všeho je naprosto jasné, že hra Revolver je poměrně dost asymetrická. Za každou ze zúčastněných stran se hraje jinak. Musíte přemýšlet nad jinou strategií a hrát rozličné karty rozličnými způsoby. Přímo to vybízí hrát partie vždy dvě a po první zkoušce si prohodit strany a bavit se tím, jak se váš soupeř trápí na vašem místě.

Revolver je hra poměrně jednoduchá, vysvětlíte ji během pár minut a hned se může začít hrát. Karty mají srozumitelné texty snadné na pochopení. Celý herní mechanismus je velmi chytře a zábavně vymyšlen. Jedna partie zabere asi 45 minut, ale je napínavější než těhotenský test 14-tileté školačky. Se zatajeným dechem sledujete, jak jednotliví bandité padají k zemi a čas do odjezdu vlaku se nemilosrdně blíží. V ruce držíte strategické karty a nemůžete se odhodlat je zahrát, co když se za příštím rohem skrývá mnohem větší nebezpečí? Nebudete tu kartu potřebovat až pak?

Jako u většiny karetních her - i tady hraje roli náhoda, a když vám karty nejdou, tak můžete okusovat hrany stolu, ale to je tak jediné, co s tím zmůžete. Prostě během pár kol budete děravý jak cedník a hra bude rozhodnutá dřív, než řeknete „John Wayne“.

Naštěstí ale můžete prohodit strany a zkusit to znovu, vše máte připravené, tak stačí zamíchat karty a podruhé už to určitě bude zajímavější.

Revolver se hodí na takové to domácí hraní, ale díky napínavé atmosféře dokáže zabavit i při jiných příležitostech. Pokud patříte mezi hráče, kteří se dokáží povznést nad občasnou smůlu, dá vám Revolver až překvapivě velkou porci zábavy. Navíc dokáže být velmi strategický, musíte se za svoji stranu naučit hrát a používat karty ve správný moment. Tím se rapidně liší od hry Bang!, která asi každého napadne, když se řekne karetní hra z Divokého západu. Nicméně Bang! je v podstatě párty hra ideální ve větší skupině lidí. Revolver je mnohem koncentrovanější zážitek, kde nemůžete jen tak bezduše mrskat karty. Když si do výsledného hodnocení připočtete perfektní překlad do českého jazyka, luxusní kovovou krabici a celkové zpracování… Jedná se o jasné doporučení.

Zhan Shi

Dojmy – Knížata z Katanu

Jistě, že si to pamatuji! Když jsem se narodil, byla Lhota poměrně malá osada a podívejte se teď! U řeky kotví obchodní lodě, za městem stojí pila a kamenolom. Na pastvinách se pasou ovce a na polích zraje obilí. O zlatě ani nemluvě! Vždy tu ale nevládl takový klid a kraj neznal dnešní hojnost. Budu vám vyprávět o založení Lhoty, chcete? Tak dobře, utište se, už nemám tak silný hlas jako dříve. Všechno to začalo s příchodem prvních osadníků…

Česká společnost Albi přináší revidovanou edici karetní hry Knížata z Katanu. Pokud vás zajímá, jak vypadají, jak se hrají a jak se nám líbí karetní Osadníci pro dva hráče, čtěte směle dál.

Osídlení nových končin

Knížata z Katanu je karetní hra pro dva hráče s uváděnou herní dobou 30 až 75 minut. Takový rozptyl se vám možná zdá krajně podezřelý, ale má své odůvodnění, o kterém se zmíním později. Hra v mnoha ohledech připomíná původní, dnes již klasickou, deskovou hru Osadníci z Katanu. Zároveň však přináší mnoho nových a zajímavých prvků. V malé čtvercové krabici najdete pravidla v českém a slovenském jazyce, celkem 180 čtvercových karet, dvě šestistěnné dřevěné kostky a dva dřevěné žetony.

Karty v Knížatech z Katanu mají rozměr 7x7 cm a pasují na ně čtvercové obaly, které před nedávnem představila společnost Fantasy Flight Games. Karty jsou kvalitní a po množství her zatím nejeví známky opotřebování. Pokud patříte mezi nadšence obalování karet, doporučím přesto karty obalit, protože se s nimi na stole neustále točí, hýbe apod. Bohužel jsem ještě nezkoušel, jak se obalené karty vejdou do pořadače, ale jelikož v něm jsou karty poměrně volně, předpokládám, že by ani po obalení neměl nastat velký problém. Dvojice poměrně velkých kostek má zaoblené rohy a na bílé barvě jsou černé a jeden červený znak dobře čitelné. Jedna kostka má klasické puntíky od jedné do šesti a druhá kostka má na sobě různé znaky, o kterých si povíme dále v článku. Zbývají dva kulaté dřevěné žetony, které mají z jedné strany obrázek – na jednom jsou váhy (žeton obchodu) a na druhém sekyra (žeton síly).

Nástroje pro sběr i lov

180 karet se dělí na několik druhů. Nejprve zde máme startovní sadu pro oba hráče. Ty poznáme podle modrého nebo červeného štítu na rubové straně. Dále jsou zde čtyři základní karty dostupné oběma hráčům – cesta, vesnice, město a krajina. Tato skupina karet v zásadě nahrazuje herní desku a dřevěné (či v novější verzi plastové) komponenty z Osadníků z Katanu. Dále jsou zde karty událostí s otazníkem na rubu a čtveřice tematických balíčků – základní sada, období zmatků, období pokroku a období zlata. V těchto kartách jsou různé budovy a hrdinové, které si můžeme vyložit do svých vesnic a měst, stejně jako jsou v těchto balíčcích jednorázové akční karty.

Základní hra Knížata z Katanu využívá pouze startovní karty hráčů, čtveřici obecných karet a základní sadu. Tři balíčky karet období jsou vlastně rozšiřující sady, které se vždy na něco zaměřují a autoři jejich začlenění do hry doporučují až po odehrání několika her se základní sadou, během nichž pochopíte základní principy. Ve výsledku je možné smíchat všechny čtyři sady a hrát velkou hru. Karty událostí se také dělí na čtyři druhy dle tematických balíčků a jejich složení tedy záleží na použitých sadách. Máme tedy hrubý přehled karet, jejichž účel a použití si vysvětlíme v další části, aneb jak se Knížataz Katanu hrají?

Nebudu dopodrobna vysvětlovat pravidla hry, protože tuto práci velmi dobře zvládají přehledná a bohatě ilustrovaná pravidla s množstvím příkladů. Hra je i přes možný dojem složitosti velmi jednoduchá a při hraní dostatečně intuitivní. Zaměřím se tedy na základní vysvětlení a přiblížení hry.

Úrodná půda a hojnost

Na začátku si hráč vezme své startovní karty a rozmístí je dle pokynů pravidel. Startovní karty tvoří dvojice vesnic a spojující cesta, dále pak šest krajin, které dávají rozličné zdroje – les (dřevo), pastvina (ovce), pohoří (kámen), pole (obilí), vrchovina (cihly) a zlatonosná řeka (zlato). Karty krajin mají uprostřed číslo v podobě kostky a po stranách mají žádný až tři symboly jimi produkované suroviny. Pokud při hodu kostkami padne číslo vyobrazené na krajině, otočí se karta tak, aby k hráči směřovala hrana s o jedna větším množstvím surovin. Maximálně tedy mohou být na jedné kartě krajiny tři suroviny. Když hráč utrácí suroviny, opět otočí kartu krajiny na odpovídající zbývající množství surovin. Všechny startovní krajiny začínají na jedné surovině, výjimkou je zlatonosná řeka, která začíná na nule. Nyní tedy víte, jak hráči získávají a utrácejí suroviny. Oproti Osadníkům, kde jste množství surovin určovali kartami na ruce, zde je představují symboly na čtvercových kartách.

Jakmile mají oba hráči připravené startovní rozložení, které můžete vidět na jedné z fotografií, určí si hráči, se kterými sadami chtějí hrát. V tomto článku pro představení pravidel budu vysvětlovat hru pouze s použitím základní sady. Rozložení karet se při použití rozšiřujících sad může měnit, ale vše je detailně a přehledně popsáno v pravidlech. Rozhodně vás ale nechci ošidit a obsah zbylých tří balíčků vám popíši v další části. Každopádně si hráči doprostřed stolu umístí do jedné linie čtveřici základních karet – cesta, vesnice, město, krajina. Dále zamícháme balíček základní sady a rozdělíme ho na čtyři balíčky karet. Nakonec vezmeme karty událostí a vybereme z nich takové karty, které mají v horních rozích znak námi vybrané základní sady. Vytáhneme z nich kartu „Vánoce“, balíček zamícháme a kartu „Vánoce“ umístíme do balíčku jako čtvrtou odspoda. Zbývá určit prvního hráče, který si z jednoho ze čtyř balíčků základní sady vezme vrchní tři karty a následně si i druhý hráč z jiného balíčku vezme vrchní tři karty. Hra poté může začít.

Herní tah hráče se dělí na čtyři části – hod kostkami, akční fáze, dobírání karet a výměna karty v ruce. Hod kostkami je jednoduchý – hráč na tahu si vezme dvojici kostek a hodí si. Kostce s čísly se říká „kostka výnosů“ a její výsledek určuje, která krajina získá navíc 1 surovinu. Kostce se symboly se říká „kostka událostí“ a má na sobě pět černých a jeden červený symbol. Černé symboly představují možnou výhodu pro hráče, který vlastní žeton síly či obchodu, případně pro oba. Padnout může také jeden ze dvou černých otazníků, který znamená, že hráč otočí vrchní kartu z balíčku událostí a vyhodnotí ji. Jediný červený symbol na kostce je kyj a představuje banditu. Výjimečný je ve dvou věcech – zaprvé se tato událost vyhodnocuje ještě před kostkou výnosů a za druhé je to jediný symbol, který hráčům může uškodit. Jakmile má totiž hráč při této události více jak 7 surovin, přijde o všechno zlato a ovce. Ve hře jsou ovšem budovy, které vás mohou před touto událostí do určité míry ochránit, a nejde tedy o zcela neovlivnitelnou tragédii.

Následuje akční fáze, ve které hráči vykládají karty a mohou měnit suroviny v poměru 3 ku 1. Ty můžete vykládat buď ze své ruky, nebo můžete postavit jednu ze tří obecných karet – cestu, vesnici a město. V balíčcích jsou celkem tři druhy karet – akční, jednotky a stavby. Akční karty představují různé akce, události a pomůcky, které umožní hráči získat více zdrojů, vyměnit výhodně jeden zdroj za jiný nebo pomoci při výběru karet. Po zahrání jdou akční karty zpátky do krabice. Dále jsou zde karty jednotek, které zahrnují obchodní lodě umožňující výhodnější směnu surovin v poměru 2 ku 1 a dávají hráči důležitý symbol obchodu (váhy). Jednotky tvoří také hrdinové. Karty hrdinů mají symboly harfy a sekyry. Tyto symboly (váhy, harfa, sekyra) jsou důležité pro některé události, při kterých získá výhodu ten, kdo má více těchto symbolů, nebo pro získání žetonů obchodu a síly. Žeton získá hráč, který má tři nebo více symbolů vah (obchod) nebo sekyry (síla) a zároveň má více symbolů než soupeř. Žetony tak mohou během hry často měnit majitele a v případě rovnosti jej nezískává nikdo.

V akční fázi můžete tedy vyložit kartu jednotky nebo stavby do vesnice a to buď nad ní anebo pod ní. V případě města dokonce můžete postavit dvě karty nad a dvě pod. V základní sadě mají všechny karty spodní textové pole v zelené barvě a mohou tak být postaveny ve vesnici i ve městě. V rozšiřujících sadách je množství staveb s červeným textovým polem. Tyto karty mohou být vyloženy pouze ve městě. Další možností akční fáze je postavit vedle vaší vesnice či města cestu, případně vedle cesty další vesnici, nebo povýšit vesnici na město.

Následuje fáze dobírání karet. Hráč si zkontroluje, zda má na ruce maximální možný počet karet (na začátku hry 3 karty). Pokud má méně, dobere si postupně z libovolných balíčků základní sady do plného povoleného počtu. Pokud má více karet, odhodí přebývající dospod některého z balíčků. Čtvrtá fáze je výměna karty v ruce. V této fázi může hráč odložit dospod některého z balíčků jednu kartu ze své ruky a má dvě možnosti. Buď si dobere vrchní kartu z libovolného balíčku, nebo zaplatí 2 libovolné suroviny, vezme si jeden z balíčků, prohlédne si ho a vybere si z něj jednu kartu. Poté balíček bez zamíchání vrátí na jeho místo.

Takto se hra střídá, dokud jeden hráč nezíská sedm či více vítězných bodů. Ty může získat za postavené vesnice (1 bod), města (2 body), žeton síly a obchodu (1 bod), případně v tematických sadách je množství budov, které dávají hráči vítězné body. Tyto body jsou na kartách zobrazeny jako červené vlajky.

Změny období

Pojďme se ještě před závěrečným zhodnocením hry v rychlosti podívat na trojici tematických balíčků. Balíček období zmatků je zaměřen na hrubou sílu a boj. Hrdinové se zaměřují na boj a při postavení stavby „Špeluňka“ se hráči otevírají možnosti zahrát na soupeře značně škodící akční karty. Události k tomuto balíčku přidávají více škodící interakce hráčů. Tento balíček se tedy hodí pro hráče, kteří si chtějí užít více útoků a boje o získání žetonu síly.

Období pokroku se zaměřuje na rozvoj, hledání karet v balíčku a získávání vítězných bodů. Akční karty umožňují hráčům zlepšovat výnosy a v balíčku karet je mnoho budov s vítěznými body. Pokrok s sebou ovšem přináší i nepříjemnost v podobě trojice karet události „mor“, kvůli které ztrácí každá krajina sousedící s městem 1 surovinu. Naštěstí jsou v balíčku stavby jako lázně nebo lékárna, které pomáhají hráčům vyvarovat se nebo alespoň zmírnit následky této události. Poslední je období zlata, které opět přesně vystihuje své pojmenování. Balíček se ve velké míře zaměřuje na obchod a žeton obchodu. Stejně tak získává na významu zlato.

Je možné si vybrat jeden z balíčků a spojit ho se základní sadou, čímž hra dostane více možností a především trochu jiný nádech. Případně je možné spojit všechny balíčky a mít značně komplexní hru, kde komplexita není dána složitostí pravidel, ale téměř nepřeberným počtem možností.

Navštívíte Katan?

Knížata z Katanu je hra, která mne velmi mile překvapila. Ze hry je skutečně cítit nádech Osadníků z Katanu a přitom působí zcela novým dojmem.  Hra s kartami je zábavná a s každou další hrou objevujete nové možnosti a strategie. Když nastane chvíle, že jste plni dojmu zvládnutí hry, stačí přidat tematický balík a je znovu co objevovat. Skoro to působí, jako by hráč s krabicí získal nejenom jednoduchou hru na vyplnění času, ale v krabici máte zároveň tři malá rozšíření, která dávají nové možnosti, směry a strategii. Ruku v ruce s tímto rozšířením hranic přichází i prodloužení herní doby.

Hra potěší svou skladností a zároveň si nárokuje poměrně velký herní prostor. Hráči vyloží pár karet a najednou zjistí, že je stůl téměř plný. Přesto vše působí přehledně, což je veliké plus. Oproti klasickým Osadníkům je zde také mnohem více interakce, převážně nepřímé, ačkoliv několik výjimek přináší i přímou (a nutno dodat, že velmi škodící). Hráči si sice hrají „na svém písečku“, ale zároveň musí sledovat hru protihráče a reagovat na ni. Hra je navíc v českém jazyce, což je nezpochybnitelná výhoda.

Pokud hledáte hru pro dva hráče, kterou je možné hrát i s o trochu většími dětmi, chcete si zahrát ve dvou s fanouškem Osadníků z Katanu, nebo představit herní svět někomu dalšímu, rozhodně volbou hry Knížata z Katanu nemůžete nic zkazit. 

Dojmy - Sunrise City

„Tak co myslíte, pane starosto?“ Mladý architekt právě dokončil ukázku svých představ o revitalizaci města a netrpělivě čekal na reakci zástupců města i stavebních firem. Starosta se svými radními si chvíli něco šeptali, stejně jako hlouček investorů a developerů. Nakonec všichni obrátili svou pozornost zpátky k lehce nervóznímu architektovi. „Vaše plány se nám líbí, máte tam zajímavá řešení,“ začal první developer. „Také jste myslel na zeleň, ale nikoliv na úkor infrastruktury a průmyslu,“ pochvaloval si druhý. Plán úprav sklidil zaslouženou chválu, ale zbývá dořešit poslední bod – kdo bude tento výnosný plán realizovat?

Dnes se podíváme na další projekt, který byl realizován prostřednictvím crowdfundingového serveru Kickstarter.com. Společnost Clever Mojo Games nám přináší zajímavou hru o stavění města s názvem  Sunrise City. Jestli je město skutečně tak slunečné, jak uvádí název, zjistíte v našich dojmech.

Co je třeba ke stavbě?

Sunrise City je hra pro 2 až 4 hráče, která v sobě kombinuje dražbu, stavbu herní plochy, stavbu budov a plánování. Na rozdíl od ostatních her, kde se povětšinou snažíte získat jednoduše co nejvíce bodů, zde se snažíte dostat přesně tolik, abyste mohli svůj žeton na počítadle umístit na hodnotu deset, což je oceněno ziskem dvojnásobku vítězných bodů. O tom všem ale později. Nejdříve se podíváme, co skrývá poměrně těžká čtvercová krabice.

V krabici je 60 obdélníkových dílků budov, které jsou na skutečně masivním kartonu a vyplňují dobrou polovinu celé krabice. Dále je zde 60 čtvercových karet stavebních základů, na kterých budou hráči stavět budovy, dílek radnice a 5 dílků kulturních center, opět na pěkném a pevném kartonu. V krabici naleznete také 70 dřevěných hvězdiček, 20 černých dřevěných trychtýřů výškových budov, jednu bílou postavičku protestanta (meeple), 16 karet rolí, počítadlo bodů a ve čtyřech barvách čtveřici kuželů pro počítadlo a celkem 24 velkých kulatých dřevěných žetonů. Součástí jsou samozřejmě i přehledná a bohatě ilustrovaná pravidla. Ta musím v případě této hry pochválit, protože jsou skutečně jasná, přehledná a s velkým množstvím příkladů a rozborů komponent.

Ilustrace jsou relativně minimalistické, ale v sympatickém provedení, které ke hře nejenom sedí, ale dodává všemu nádech veselosti. Hra mi v tomto směru částečně připomínala hru Manhattan Project, na kterou jsme se podívali minulý měsíc. Obsah krabice tedy máme popsaný a vy si ho můžete prohlédnout na okolních obrázcích, teď už ale vzhůru k samotnému hraní!

Jak se staví město?

Na začátku hry  Sunrise City hráči zamíchají čtvercové karty základů a karty kulturních center a umístí je stranou. Poté zamíchají dílky budov a umístí je také stranou. Pravidla u těchto dvou balíčku doporučují rozdělení na několik balíčků. Je to pouze z toho důvodu, že v jednom balíčku by se na stole objevily dvě vysoké věže s tendencí bortit se, žádné další pravidlo se k tomu nevztahuje. :-) Každý hráč si vybere svou barvu, vezme si šest žetonů v odpovídající barvě a svůj dřevěný kužel umístí k počítadlu bodů. Dále si každý hráč vezme čtyři karty rolí, jednu si vybere a zbylé karty pošle hráči po své levici. Takto se pokračuje, dokud nemá každý hráč vybrané tři karty rolí, zbylé karty se vrátí zpátky do krabice. Do středu herní plochy se umístí čtvercový dílek radnice (City Hall) a hra může začít. Hraje se celkem na tři kola, přičemž každé kolo se skládá ze čtyř fází – přípravy (preparation), pokládání základů (zoning), dražby (bidding) a stavby budov (building).

Ve fázi přípravy si každý hráč vezme z odpovídajících balíčků čtyři dílky základů a čtyři dílky budov. Poté, co si prohlédne své dílky, si hráč vybere jednu ze tří karet rolí, kterou v tomto kole použije. Karty rolí dávají různé bonusy, vítězné body nebo schopnosti. Nahoře uprostřed má každá karta číslo. V každém kole bude prvním hráčem ten hráč, jehož karta role bude mít nejmenší hodnotu. První hráč jako první umísťuje stavební základy, první draží a první staví budovy. Dále se hraje po směru hodinových ručiček.

Ve druhé fázi hráči přikládají k ostatním čtvercovým kartám vlastní karty základů nebo kulturních center. Základy se dělí dle barev na pět druhů: residenční (červené), komerční (modré), industriální (žluté), parky a relaxační (zelené) a na víceúčelové (fialové). Na každém základu je navíc malý symbol typu, ačkoliv je díky jasně rozpoznatelným barvám (ačkoliv modrá se zpočátku může někomu zaměnit s fialovou) poměrně zbytečný. Karty mohou mít dva druhy okrajů – chodníky nebo vodu. Při umístění karty musí alespoň z jedné strany navazovat chodník na chodník již umístěné karty, nemůžete kartu vyložit tak, že by byla oddělena od všech již umístěných základů vodním tokem. Zvláštním druhem karet jsou kulturní centra, která jsou v balíčku po jednom exempláři od každé barvy. Tyto karty se umístí stejným způsobem, jako klasické stavební základy, ale nelze na nich stavět. Pokud ovšem v jejich sousedství postavíte budovu ve stejné barvě, získáte body navíc. Kultura u obyvatel  Sunrise City zkrátka boduje. Hráči navíc získávají body za vytváření „čtvrtí“. Když hráč umístí dílek základu vedle dalších dílků stejné barvy, dostane tolik vítězných bodů, kolika hranami se mu podařilo vytvořit spojení se stejně barevnými dílky.  Pro tento účel se sice nepočítají dílky kulturních center, ale počítají se budovy ve stejné barvě (v případě vícepatrových budov se počítá vždy ta nejvýše položená). V prvním kole hráči umisťují své dílky libovolně, ve druhém a třetím kole ale hráč určí světovou stranu (znázorněny na dílku radnice), do které se bude město rozrůstat.

Aby to stavitelé neměli tak jednoduché, musí se ve třetí fázi kola účastnit dražby. V té se pomocí svých žetonů snaží získat pro sebe lukrativní prostory pro stavbu svých budov. Počínaje prvním hráčem umístí každý hráč na jednu kartu stavebních základů jeden ze svých žetonů, který znamená, že si hráč zamlouvá danou kartu základů pro svou stavbu. Hráči mohou dávat své žetony na žetony ostatních hráčů – v dražbě vždy vede ten hráč, jehož žeton je na vrchu. Pokud se ovšem některému hráči podaří dát dva žetony přímo na sebe, uzamkne na tomto poli dražbu a žádný jiný hráč sem již nemůže přidat svůj žeton. Jakmile hráči umístí všech šest žetonů na herní plochu, dražba končí a začíná fáze poslední. 

Čtvrtou fází je stavba budov. Každá budova se dělí na dvě části, kde každá polovina může mít jinou barvu, nebo je budova na obou částech ve stejné barvě. Hráč musí umístit dílek budovy tak, aby se na sebe umístily stejné barvy. Výjimku v tomto směru tvoří fialová barva představující víceúčelové zóny a je na ně možné umístit libovolnou barvu. Díky této barvě se tak časem budou barvy míchat a na herním plánu budou vznikat nové barevné kombinace. Počínaje prvním hráčem umístí každý hráč dílek budovy na základ, který získal během dražby (tzn. má na něm svůj dražební žeton). Při umisťování budov v přízemí (přímo na stavební základy) musí dílky stavebních základů sousedit chodníkem. Nelze stavět přes hranu oddělující dílky vodou. Pokud ovšem stavíte první a vyšší patra budov, mohou se již klenout přes vodu. Budovy se umisťují tak, aby obě poloviny byly ve stejné výšce, nelze dílek budovy umístit „šikmo“. Pokud hráč nemůže umístit žádnou ze svých budov, může kolo přeskočit na dalšího hráče. Nešťastník se ovšem může pokusit umístit některé ze svých budov v dalších kolech. Jakmile hráči umístí všechny své budovy, nebo již nemohou další budovy umístit, končí kolo a přechází se k bodování.

Každá karta budovy má na sobě trojici čísel. Číslo uprostřed dílku představuje vítězné body, které hráč získá umístěním budovy na herní plán. Každá polovina má pak v horním rohu další číslo, které představuje body, které hráč získá navíc, pokud byl na kartě základu, kam byla budova umístěna, dražební žeton hráče. Pozor, hráč může umístit svou budovu přes dražební žeton jiného hráče! V tom případě ale získá bonusové body z budovy majitel onoho dražebního žetonu. Navíc hráč může získat další body při umístění lichého patra budovy – 1 bod za třetí patro, 2 za páté, 3 za sedmé atd. Nezapomínejte také na bonusové body za umístění budovy vedle kulturního centra stejné barvy!

Cílem hry je získat co nejvíce bodů, které představují dřevěné hvězdičky. Za každé překročení hranice desíti bodů (na počítadle bodů označené hvězdičkou) získáte jednu hvězdu a posunete svůj žeton o případný přebytek – např. při zisku patnácti bodů v prvním kole získáte jednu hvězdu a svůj žeton umístíte na hodnotu 5. Pokud se vám ovšem podaří umístiti svůj žeton přesně na hodnotu deset, získáte hvězdy dvě! Tato drobnost přidává hře na dramatičnosti a nutí hráče přemýšlet, co se jim vyplatí hrát a kdy. Oproti mnoha jiným hrám se tedy hráči snaží nejenom získat co nejvíce bodů, ale získat jich přesný počet, aby využili bonus dvou hvězdiček.  

Hledají se stavitelé

Musím se přiznat, že na serveru Kickstarter mne tato hra nijak nezaujala a nevěnoval jsem jí pozornost. Když se mi dostalo příležitosti hru vyzkoušet, neměl jsem žádná velká očekávání. O to větší bylo mé překvapení. Hra má nesmírně jednoduchá pravidla, mechanismy i průběhem hry je velmi „čistá“ – nic nepřebývá a nic mi v ní nechybělo. Lví podíl na zábavnosti má i herní doba kolem jedné hodiny. Hra se hraje pouze na tři kola, což je přesně akorát, aby hra plně bavila od začátku až do konce. Po seznámení se s pravidly v první hře se navíc vše ještě zrychlí. Zde tedy dlužím hře  Sunrise City menší omluvu za její přehlédnutí a ignorování, dokud se mi nedostala do rukou.

Hra je tak jednoduchá, že ji lze bez sebemenších problémů hrát i s dětmi a nehráči. Stejně jako v případě jiných her bych ovšem doporučil v případě menších dětí upravit strategii z „nemilosrdné cesty za vítězstvím“ na něco odlehčenějšího. ;-) Stejně tak je možné vynechat karty rolí, což značně zjednoduší hru.  Sunrise City plní funkci hry pro celou rodinu. Jestliže si chcete odpočinout a pobavit se u veselé hry, u které můžete, ale také nemusíte usilovně přemýšlet, může Sunrise City splnit vaše požadavky. Pro mne je tato hra milým překvapením a rád se k ní budu vracet. 

Dojmy - Sanitarium

Probudilo ho pravidelné padání kapek z vlhké tapety. Rozostřeným obrysům se vracel tvar, ale barva zůstávala podivně vybledlá. Do nepříjemně prázdné a opuštěně vyhlížející místnosti pronikalo světlo skrze velké neprůhledné okno. Byl v sanatoriu.

Společnost Asmadi Games nám i díky podpoře fanoušků z crowdfunding serveru Kickstarter.com přináší karetní hru Sanitarium. Jak vypadá, jak se hraje a zda se hráčům podaří opustit společně či jednotlivě zdi sanatoria si můžete přečíst v našich dojmech.  

Velký strach v malém balení

Sanitarium je hra pro jednoho až čtyři hráče, ve které si můžete vybrat, zda bude hrát každý hráč sám za sebe, nebo si vyzkoušíte kooperativní scénář. Jde o hru s hororovou tématikou útěku z blázince, během něhož budou hráče doprovázet nejrůznější halucinace a stíny. Sanitarium přichází v malé krabici o rozměrech 18 x 11 x 3,5 cm. Uvnitř najdete celkem 80 karet, čtyři žetony stínů a čtyři žetony postav, trojici šestistěnných kostek, čtyři karty, na kterých je z jedné strany referenční karta pro hráče a z druhé pak po jednom scénáři a nakonec také malá knížka pravidel. Pojďme se nyní podívat na jednotlivé komponenty podrobněji.

Začneme kartami, jelikož se jedná o středobod celé hry Sanitarium. Osmdesátka karet se dělí na tři balíčky – modré karty bezpečných předmětů, červené karty halucinací a šedé karty místností. Modré karty představují cíle vašeho hledání neboli tzv. bezpečné předměty. Proč bezpečné, ptáte se? Protože vaše postava o nich může s určitostí říct, že existují a nejedná se o výplod šílencovy fantazie. Červené karty pak zobrazují nejrůznější halucinace a přeludy, které mohou hráčské postavy pronásledovat a znepříjemňovat jim útěk z domu hrůzy. Modrých i červených karet je shodně třináct. Větší balíček čítající 54 karet má šedý rub s bílými čárami. Tyto karty představující místnosti a bílé čáry slouží jako dveře umožňující průchod. Tento balíček obsahuje celkem čtyři druhy karet – 26 modrých předmětů (item) a 10 zelených události (event), které se hráči snaží získat, 8 bezpečných místností a 10 temných chodeb plodících stíny. Na všech kartách jsou správně temné až depresivní kresby laděné vždy do jednoho odstínu. Styl ilustrací mi příjemně sedl k tématu hry, ale není nic snazšího než si prohlédnout obrázky kolem a udělat si vlastní názor. O fungování karet ve hře si povíme více v další části, teď se ale podíváme na referenční karty a zároveň scénáře.

Čtveřice referenčních karet spolehlivě shrnuje vše, co musí hráč vědět, aby mohl hrát hru. Popisuje všechny možnosti hráčových akcí a fungování herních mechanismů. Jelikož hra není přehnaně složitá, bude většině hráčů po prvním přečtení pravidel stačit ke hře právě tato referenční karta. Je to i díky jednoduchosti pravidel, že druhá strana karty není pro další souhrny třeba a tak ji autoři využili k popisu scénářů. Ty jsou tedy čtyři a zahrnují hru pro jednoho hráče (Split Personality), kooperativní hru (We Leave Together) a dvě obtížnosti hry každého sama za sebe (Simple Escape a Paranoia). Scénáře se liší pouze v detailech, ale občas stačí malá změna a obtížnost hry se dramaticky změní.

S tím souvisí žetony, především pak čtveřice stínů. V pravidlech je doporučení použít pro prvních několik her pouze tři. Hráč záhy zjistí proč. Stíny během hry pronásledují hráče a nedají jim vydechnout a v některých chvílích mají postavy co dělat, aby se jim úspěšně vyhnuly. Zde přichází asi jediná drobná výhrada vůči vzhledu hry – barevné víry mi příliš neevokují strašidelné beztvaré běsy pronásledující hráče. Žetony ale dobře plní svou funkci v postupném zvyšování obtížnosti hry, takže mou výhradu prosím berte jako čistě subjektivní.

Pravidla mají čtrnáct stran a kromě přehledných a jasných pravidel obsahují užitečné ilustrace a příklady. Na poslední stránce je přidaný krátký FAQ (často kladené otázky), který může hráčům pomoci v jejich prvních hrách. Posledním komponentem tak zůstává trojice plastových černých kostek s bílými puntíky. Lepší zhodnocení bohužel neposkytnu, jde o prosté plastové kostky se zaoblenými rohy. Jak se ovšem Sanitarium hraje?

V bludišti sanitaria

Na začátku hry se hráči domluví na jednom z možných scénářů a připraví hru dle pokynů. To zahrnuje rozdání modrých karet a přidělení halucinace Confusion (zmatení). Následně hráči utvoří startovní herní plochu, kterou tvoří karta místnosti, kam všichni hráči umístí žetony svých postav, karta temné chodby, kam se umístí první žeton stínu a dále pak jedna karta šedé místnosti (předmět či událost) za každého hráče. Jakmile je vše připraveno, hra může začít.

Hráči se ve hře Sanitarium střídají v kolech, kde každé takové kolo tvoří celkem čtyři části.

1)      Nejprve musí hráč umístit další kartu z balíčku místností kamkoliv na herní plochu. Kartu si prohlédne, a pokud se jedná o bezpečnou místnost či temnou chodbu, umístí je odkrytě. V opačném případě (tedy předmět či událost) je umístí lícem dolů jako šedou místnost. Hned poté posune všechny stíny na herní ploše o dvě místnosti směrem ke své postavě.

2)      Hráč hodí třemi kostkami a rozdělí je dle pokynů scénáře. Většinou slouží dvě kostky k pohybu stínů (tentokrát již k libovolnému hráči, aneb čas škození přichází) a jedna k počtu akcí, které může hráč provést.

3)      Hráč pohne stíny dle pokynů scénáře a vybraných kostek z předchozího bodu.

4)      Hráč provede až tolik akcí, kolik má k dispozici akčních bodů (hod jedné z kostek z druhého bodu).

Zní to jednoduše a jednoduché to skutečně je. Jenom zbývá vysvětlit, jaké akce může hráč ve svém kole udělat. Hráč má celkem čtyři možnosti:

A)     Hráč se může za každý 1 akční bod pohnout do vedlejší místnosti, nebo tak, jak určuje scénář.

B)      Hráč může prohledávat šedou místnost, což znamená, že kartu otočí a prohlédne si ji. Poté se může rozhodnout, zda si kartu vezme, nebo ji vrátí. Pokud kartu vrátí, nic se neděje, jestliže si ji však vezme, musí na její místo umístit novou kartu z balíčku místností. Hráč si může ve svém kole vzít maximálně jeden předmět, který si vyloží před sebe, ale může si vzít libovolný počet karet událostí, které má v ruce.

C)      Hráč může za 2 akční body rozšířit sanatorium o další místnosti. Vezme si vrchní kartu z balíčku místností a připojí ji k místu, kde se momentálně nachází jeho postava. Kartu musí přiložit tak, aby minimálně jedna bílá čárka (dveře) nové karty alespoň částečně přiléhala k bílé čárce karty, na které je hráčův žeton. Karty se nesmějí překrývat a v případě sporných spojení autoři doporučují uznat karty jako spojené.

D)     Hráč se může také koncentrovat, čímž sice vypotřebuje všechny své akční body, ale získá tím 2 příčetnosti (sanity). K čemu slouží, si povíme za malou chvilku.

 Jak vidíte, je hra Sanitarium ve své podstatě velmi jednoduchá. Hráčům ale dělají vrásky dvě věci a to stíny a halucinace. Stíny jsou nepříjemné přeludy, které neustále hodní hráče po herní ploše a pokud ho dostihnu, prchne v hrůze do vedlejší místnosti. Navíc si ovšem musí hodit „horror check“ (volně by se dalo přeložit jako hod na hrůzu). Hráč si vezme dvě kostky a hodí si. Cílem je hodit více, než kolik je na herní ploše symbolů stínu. Ty jsou na všech kartách temných chodeb a zahrnují se sem i stíny samotné. Platí přitom, že hod 11 či 12 je automatický úspěch, zatímco hodit dvě jedničky je automatický neúspěch. Pokud hráč v hodu neuspěje, obdrží další halucinaci, což znamená další komplikace. Když má hráč dvě halucinace a měl by dostat třetí, zahodí místo toho předmět nebo událost. A pokud by měl obdržet třetí halucinaci a nemá předmět či událost k zahození, nestane se mu nic.

Stále mluvíme o halucinacích, ale jak fungují a dá se jich zbavit? Halucinace jsou karty omezující hráče v mnoha rozličných způsobech. Některé ho nutí k pohybu nebo vyhýbání se určitých míst, jiné mu znemožňují provádět akce nebo využívat získané předměty. Naštěstí se jich může hráč zbavovat. Každá karta halucinace má napravo od svého názvu pole „sanity cost“ s číslicí. Toto čísdlo představuje množství příčetnosti, které musí hráč utratit, aby se dané halucinace zbavil jednou provždy. Kde ovšem tuto příčetnost vzít? Jednak ji může získat použitím akce koncentrace a dále může zahodit získané předměty či události, které mají vpravo od názvu hodnotu „sanity“. Aby se hráč zbavil halucinace s hodnotou 5, musí např. použít akci koncentrace, čímž získá 2 příčetnosti a ještě zahodit kartu s hodnotou „sanity 3“.

Cílem hry je povětšinou získat své bezpečné předměty anebo chybějící předměty nahradit zahozením karet s danou hodnotou příčetnosti, ačkoliv se tento cíl může drobně měnit s vybraným scénářem. Hra končí ve chvíli, kdy dojdou karty v balíčku místností. Komu se před koncem hry podařilo opustit dle podmínek scénáře sanatorium, ten vyhrává. Kdo nestihl rychle uniknout, ten je odsouzený k věčnému šílenství ve zdech pochmurného ústavu pro duševně choré.

Chcete se bát?

Sanitarium je jednoduchá hra, která se prakticky vejde do kapsy a herní čas je zhruba 30-60 minut. Možnost hrát v jednom hráči je příjemný doplněk na zkrácení času, ale hra je nejlepší ve třech a čtyřech hráčích. Může za to především rychlejší hra ve více hráčích, protože karty na stole rychle přibývají, stejně jako stíny. Mechanismus narůstající nebezpečnosti stínů, která se mění s každou další otočenou temnou chodbou, vytváří dojem rostoucí hrozby a krásně doplňuje potemnělou atmosféru hry. Sanitarium není složitá hra, ale jde o zábavu na ukrácení času, nebo příjemný doplněk večerního posezení u krbu, kde bude mít tu nejlepší atmosféru. Karty obsahují jenom minimum textu a autory udávaný minimální věk 14 let mi přijde zbytečně vysoký. Pokud bude v herní skupině osoba, která přeloží hráčům karty, je určitě možné zahrát si hru s osmiletými či desetiletými dětmi. Výhodou je zde i kratší herní doba. Hru bych s čistým srdcem zařadil mezi povedené „fillery“, tedy hry, které hráči vytáhnou, pokud nechtějí hrát složitější kousky na několik hodin, nemají dost času, nebo si chtějí u hraní jednoduše odpočinout. Kde jinde si odpočinout, než v sanatoriu, že?

Speciál – Hry na prázdniny

Prázdniny se kvapem blíží a s nimi kromě ještě více sluníčka a tepla také dostatek volného času na nějakou hru s přáteli. Nevíte ale jakou hru vybrat? Potom je pro vás dnešní článek přímo ideální, protože se podíváme na hry pro léto a nejenom pro něj.

Malí nezbedové

Jestliže máte menší děti, jistě mi dáte za pravdu, že chvilku neposedí, a když náhodou ano, nabírají pouze síly na další dovádění. Pro ty nejmenší je třeba najít hru s jednoduchými pravidly a také krátkou herní dobou. Jakmile dítě ztratí pozornost, hru už nedohrajete.

Na děti mysleli například české Hrací plány, které nám představují dvojici leporelových sbírek her vytvořených pro hraní s předškoláky. Kniha 4 veselé hry a Kniha 4 dobrodružné hry dozajista pomůže vyplnit deštivý den pomocí veselých obrázků, atraktivních témat (vláčky, piráti,…) a hlavně jednoduchých pravidel, která mají za cíl vyhnout se smutku z klasického soupeření, ale naopak evokují radost z každého postupu vpřed a v případě nezdaru pobaví. Ve stejné kategorii je i hra Želví závody, ve které se snažíte svou želvičku dopravit k hromadě zelí. K tomu slouží jednoduché karty bez textu. Jestliže hledáte pro své ratolesti klasickou hru, můžete vyzkoušet Katatu. Jde o líbivé zpracování hry „mlýny“ s broučky a včelkami. Další zajímavou variací na klasickou hru je také dvojice karetních her Aquarius a Seven Dragons. V těchto hrách máte karty, které spojujete ve stylu domina a snažíte se spojit dostatečný počet karet ve své barvě. Hry obsahují úpravy pravidel, takže je možné hrát hru s dospělými i s těmi nejmenšími. Pokud hledáte dobrou, jednoduchou a rychlou hru do kapsy, jistě vám a vašim dětem udělá jedna z výše zmíněných radost.

Na poli reakčních her vyšla celá série kulatých plechových krabiček, které jsou v anglicky mluvících zemích známy jako Spot It! My ji známe především díky první hře v ČR s názvem Dobble. Na kulatých kartách jsou různé obrázky, přičemž vždy najdete na dvou kartách jeden shodný obrázek. Přestože hra obsahuje pravidla pro více variant hry, všechny spojuje jedna věc – nalezení dvou stejných symbolů na dvou kartách. Rychlá hra je navíc v originálním balení ideálním na cesty. V této řadě si můžete pořídit také variantu se zvířátky Spot It Jr.! Animals nebo s obrázky věcí, které vídáme na dovolené a při cestování Spot It! On the Road. Nebo snad máte kuchařské ambice? V tom případě je zde Shrimp Cocktail, ve které se snažíte nalezením správných krevet udělat ten nejlepší salát.

Co se však může chlubit stejnou nekonečností, jakou má fantazie, především ta dětská? Právě pro hru s fantazií jsou zde Roryho kostky. Na kostkách jsou obrázky, jejichž kombinací hráči sestavují příběhy. S kostkami lze hrát mnoha způsoby, představivosti se meze nekladou. O tom, že jednoduchost hry se v kombinaci s fantazií může stát opravdovým zážitkem, svědčí i mnohá ocenění, která si koncept Roryho kostek vysloužil. Dnes jsou na trhu rovnou tři verze, které lze hrát samostatně, nebo je libovolně spojovat. Základní sadu kostek tvoří Rory’s Story Cubes, ve druhém balíčku Rory‘s Story Cubes: Actions jsou navíc akce (slovesa) a ve třetím balíčku Rory‘s Story Cubes: Voyages naleznete kostky s obrázky přímo volajícími po velkých dobrodružstvích.  

S malým ale hráčem

Jestliže je vaše dítko větší, bude nejspíše ve hrách hledat trochu větší výzvu a zvládne i složitější pravidla. Tady se otevírá možnost děti nejenom pobavit, ale také je formou hry učit. K tomuto účelu je zde hned několik her. Asi nejznámějšími v tomto směru je série her Timeline, které vycházejí v českém jazyce. Ve hře jsou karty s různými objevy, vynálezy a dalšími důležitými historickými milníky. Na hráčích je, aby své karty vhodně umístily na „časovou linii“ podle toho, kdy byly dané věci objeveny. Na výběr je momentálně Timeline: Vynálezy a Timeline: Objevy. Rozhodně se však nejedná o jediné hry a v budoucnu se můžeme těšit na další důležitá data a události z naší historie.

Chcete svým dětem ukázat džungli, ale nechce se vám kvůli tomu do Afriky? Další naučnou hrou je WildLife DVD stolní hra. V plechové krabici najdete kromě herní desky a figurek také dvojici DVD, na kterých jsou záznamy zvířat. Vědomostní hra tak zajímavým způsobem kombinuje dva způsoby, jak ukázat dětem exotická zvířata z afrického parku Serengeti a něco více se o nich dozvědět.

Učení nemusí znamenat jenom další a další informace, ale také rozvíjení vlastních schopností a myšlení. Přesně pro tento účel jsou zde tzv. SMART hry. Série logických hlavolamových her má v zahraničí velký úspěch, protože děti zábavnou formou učí, jak tvořivě přemýšlet a řešit jednoduché i složitější úkoly. Hry kromě různých úkolů mají i různá provedení, aby si každé dítě našlo to, co ho bude bavit. Ať už to bude pohádkové Princa drak cestou necestou, abstraktní Anti Virus nebo moderně laděná Kontrolní věž. A jen tak mezi námi, některé složité hádanky si náramně užijí i rodiče.

Podobně jako Roryho kostky se na fantazii zaměřuje i série her Dixit. Na velkých kartách se zvláštními, ale překrásnými kresbami hráči nacházejí nápovědu pro ostatní, kteří pak musí vybrat kartu nejlépe vystihující nápovědu a následně uhodnout, která karta patří vypravěči. Dixit je pravidly snadná hra, u které lze mluvit, zpívat, recitovat, dělat pantomimu, tančit, nebo také mlčet a lehce naznačit pohledem. Jde o jedinečnou hru, která zaujme děti i dospělé a dle herní skupiny může jít o nevázanou zábavu, pohádkově laděné dobrodružství, nebo také hluboké filosofické dumání. Novinkou je pak i menší a velmi abstraktní verze Dixit Jinx, která je ideální např. do vlaku.

Jestli ale máte doma akčního malého hráče, který by nejraději vzal meč a šel bojovat s drakem, máme něco i pro něj. O hře Drako jsme již psali a více se o ní můžete dozvědět v našich dojmech zde. Snadná taktická hra pro dva hráče, kde na jedné straně stojí trojice trpasličích lovců a na druhé pak drak chycený do pasti, je ideální úvod do světa složitějších taktických her. Herní komponenty neobsahují text, pouze symboly a vše je velmi intuitivní. Jestliže chce váš rytíř doma lovit draky, můžete mu takový zážitek alespoň prostřednictvím této hry nabídnout.

Možná ale hledáte něco klidného a mírumilovného. Co by mohlo splňovat tyto dva požadavky lépe než panda? Přesněji řečeno panda samotného císaře a vy máte jakožto císařovi zahradníci na starosti nejenom plantáže bambusů, zavodňování polí a sklizeň, ale také se musíte postarat o hladovou pandu, která ze všeho nejvíce zbožňuje právě váš bambus. Hra Takenoko je milá rodinná hra plná barev, soupeření a hladu jedné roztomilé pandy. Navíc je kompletně česky a nehrozí tedy problémy s cizím jazykem. Nebo možná máte doma dvě dítka, z nichž jedno by chtělo být padouch přepadající dostavníky a druhé drsným šerifem ve stylu Clinta Eastwooda? Vyzkoušejte novinku Revolver – karetní hru pro dva hráče, která vyšla v českém jazyce. Podaří se banditovi Jacku Coltymu a jeho bandě utéct do Mexika, nebo je dostihne a po zásluze potrestá šerif McReady a jeho pomocníci?

Do kapsy, do vlaku, zkrátka na cesty

V létě ale nechtějí hrát jenom děti, ale také dospělí. Jak si ale zahrát při cestování, kdy je k dispozici pouze malinkatý stolek, nebo možná ani to ne? Na potěšení cestovatelů se v letošním roce zaměřila česká společnost Albi, která přináší sadu Bambusových miniher a Magnetických miniher. Vyberte si vaši oblíbenou hru v praktickém balení na cesty a z oblíbeného materiálu, ať už to budou magnetické Šachy, Člověče nezlob se, nebo třeba bambusové Mlýn či Backgammon.

Pokud jste ještě neslyšeli o hře Hive, je třeba to rychle napravit! Hra pro dva hráče je přímo dělaná na cestování a tak kromě relativně velkých herních kamenů najdete v balení i pytlík na sbalení hry na výlet. Hráči dostanou kameny svých brouků, které mají různé dovednosti a snaží se obklíčit soupeřovu královnu.

Myslíme ale i na hráče wargames a tak i pro vás něco máme. Konečně se i k nám dostávají hry od společnosti Victory Point Games, což jsou menší, levné, ne však přehnaně jednoduché válečné hry, které jsou dělány pro co nejmenší prostor. Můžete si tak užít napoleonské války ve Waterloo 20, boj o dědictví mezi Rakouskem a Pruskem v Leuthen: Frederick's Greatest Victory, druhou světovou válku v Paul Koenig’s Market Garden: Eidhoven Bridge nebo USA v blízké budoucnosti, kdy balancuje na hraně občanské války v Crisis2020.  

Co hrajete vy?

Her na léto je bezpochyby dost, ať už je budete chtít hrát během slunného dne u bazénu, nebo v teplu domova s deštěm a blesky za okny. Výše jsme pro vás připravili některé tipy, které vám snad trochu pomohou ve výběru her. Her je ale tolik a všechny vhodné jsme do našeho dnešního článku jistě nedostali. Pomoci si ovšem můžete i vzájemně! Napište do diskuze pod článkem, které hry berete na cesty, co rádi hrajete a kde všude se dají vaše oblíbené hry hrát. Těšíme se na vaše tipy, nápady a připomínky! Příští týden se zblízka podíváme na výrobu atomových zbraní ve hře Manhattan Project a i během léta vás budeme zásobovat články o nových a zajímavých hrách.