Speciál - Wargame

Před nedávnem jsem byl požádán, zda bych nesesmolil nějaký text pro ty, kteří pokukují po válečných hrách, ale zatím je pro ně tento žánr španělskou vesnicí. Na následujících řádcích se tedy pokusím osvětlit, co to válečné hry (wargames) jsou, jaká jsou jejich specifika a poddruhy. Předem ohlašuji, že článek je mým subjektivním pohledem na toto téma a nemám patent na pravdu. Snažil jsem se být v rámci možností stručný. Jakoukoli diskusi pod článkem uvítám, stejně tak doplnění, dotazy a připomínky.

Definice wargame

Za wargame jsou všeobecně považovány hry věnující se vojenské stránce nějakého (většinou) historického konfliktu, který modelují s velkým smyslem pro detail a specifiku onoho konfliktu. Asi nejvíce bývá zastoupena druhá světová válka, jelikož není příliš vzdálená a také bývá zhusta brána jako poslední konflikt „dobra“ se „zlem“. Tato definice je celkem otevřená různým interpretacím a hádkám o tom, co je a co už není wargame. Abychom si ujasnili pojmy pro tento článek, osobně třeba za wargame nepovažuji hru Twilight Struggle. Ano, věnuje se konfliktu, ale nezabývá se jeho vojenskou stránkou, maximálně jako prostředku k zisku vlivu. Pro mě je to strategická hra zasazená s válečným tématem, podobně jako hra Popular Front nebo Memoir '44.  Dalším jablkem sváru bývají fantasy a sci-fi hry typu Space Empires: 4X nebo v našich krajích známá Bitva na polích Pelennoru (resp. Poláky a firmou Altar ukradený Gondor). Třeba tyto dvě hry bych do žánru klidně zařadil, ačkoli s naší historií nemají nic společného. Hraniční hodnoty výše definované škatulky si tedy každý v rámci své tolerance může posunovat. Přestaňme se však nimrat v definicích a pojďme k zajímavějším částem.

Proč wargames?

Pro hráče tzv. moderních deskových her může být svět wargames veskrze obskurní. Wargames mají v krabici většinou méně, než jsou klasičtí hráči zvyklí – často jen papírová mapa, pár plat kartonových žetonků, tlustá pravidla, mraky tabulek a pár kostek. To vše navíc za cenu často převyšující běžné hry. Co na nich tedy wargameři vidí?

Kouzlo těchto her totiž spočívá v samotném průběhu hry a ne v balení. Vysoká cena wargames není založena na herním materiálu, ale na historickém výzkumu, který za těmito hrami stojí. Designéři běžně tráví roky sbíráním dat po všech možných archivech, hovoří s pamětníky, navštěvují bojiště, čtou stohy historické literatury. To vše by se pak mělo promítnout do hry a zážitku z ní. Wargames totiž patří k nejtématičtějším hrám, jelikož jsou již ze své podstaty na tématu založeny. Nemůžete vzít dobrou hru zasazenou do Normandie a přenést jí na východní frontu pouhým přejmenováním jednotek a překreslením mapy. Každý konflikt, každá bitva, je něčím unikátní a úkolem designéra hry je přenést tato specifika do svého díla. Díky tomuto smyslu pro detail zažijete při hraní wargames příběhy, na které budete dlouho vzpomínat a které si často nezadají s RPG. K zážitku mnohdy přispívají krásné mapy vyvedené do nejmenších detailů (dle měřítka) a samozřejmě nakreslené dle historických pramenů.

Průběh samotné hry vás dokáže naprosto pohltit. Každé rozhodnutí, které učiníte, může být kritické a nad dobře postavenou válečnou hrou si mnohdy zavaříte mozkové závity víc, než nad AT či eurem. Koordinace postupu jednotek, zásobování, letecké podpory, obsazování dopravních uzlů a další lahůdky dají zabrat opravdu každému a i rozmisťování jednotek na mapu bývá někdy jako samostatná minihra (pokud není setup fixní).

Problémem při tvorbě každé wargame je rovnováha mezi historickou věrností a volností rozhodování. Pokud je hra příliš svázána, stává se spíše simulací a hráči mají pocit, že nemohou výsledek ovlivnit nebo že je hra vede někam, kam sami nechtějí. Druhý extrém zase hrozí příliš divokými a nehistorickými výsledky. Tady už musí designér myslet na své cílové publikum – někteří hráči preferují spíše simulace, jiní chtějí zkusit „co by kdyby“ a většina leží někde mezi. Z vlastní zkušenosti vím, že i se simulací může být legrace. Dejme tomu, že máte bitvu, kterou obránci neměli šanci vyhrát (třeba nedostatek mužů, vybavení atd.). Přesto může být hra za obránce zábavná, jelikož se snažíte podat lepší výsledek, než ten historický. Ostatně na tomto je založena spousta her, jako příklad uvedu druho-válečnou hru z Tichého oceánu Empire of the Sun. Japonci nikdy nemohli válku vyhrát, ale ve hře se snaží zvrátit spojeneckou vůl bojovat a vyhnout se tak atomovým bombám nebo invazi Japonských ostrovů. A i onen druhý extrém někdy nevadí. Např. Pax Romana, jedna z mých nej her, je pouze zasazen do historického období, ale není vázán na nějaké konkrétní události a umožňuje hráčům nebývalou volnost v jejich konání. Krásná příležitost, jak vybudovat alternativní historii.

Tím se dostáváme k dalšímu lákadlu a tou je prohloubení historických znalostí. Za dobu mého hraní válečných her jsem si velice rozšířil obzory. V dobře postavené hře totiž čelíte stejným dilematům jako skuteční velitelé a mnohdy vám znalost historie pomůže i při samotné hře. Při hraní Barbarossa: Kiev to Rostov poznáte na vlastní kůži, jak ruské počasí ovlivňovalo německý postup a jak těžké bylo zásobovat jednotky v prvních liniích. Partie Infidel vás zase naučí, jak důležité bylo udržet obrannou formaci proti útoku jízdy.

Proč ne?

Wargames rozhodně nejsou pro každého (a to prosím nemyslím nijak elitářsky). Pravidla bývají o poznání složitější, než u klasických her, ve hře musíte sledovat spoustu věcí a správnou strategii po prvních pár her budete hledat těžko. Partie trvají zpravidla několik hodin a hry jsou prostorově náročné. Nezřídka je třeba hru před hraním upravit zastřižením žetonků (viz závěr). O vysoké ceně jsem již hovořil. Někdo nemá rád náhodu. Téměř ve všech válečných hrách najdete kostky a je to dobře. V bitvě nikdy velitelé nemají kompletní kontrolu nad svými vojáky a porce náhody do těchto her patří. Přesto však u valné většiny wargames rozhodují schopnosti a nikoli štěstí a to ve větší míře než třeba u AT her. Zkrátka je třeba trpělivost a také specifická mentalita. Wargames se většinou (alespoň co jsem odpozoroval od sebe a svých spoluhráčů) nehrají primárně na vítězství, ale na zážitek. Pokud se budete rozčilovat nad každým zapomenutým pravidlem a špatným hodem, pak se raději držte dál.

Rozdělení wargame

Wargames můžeme dělit dle několika kritérií. Toto rozdělení není definitivní a stejně jako u hudby jde pouze o nutné škatulkování. I zde se žánry překrývají a většina her spadá pod více kategorií. Přesto je však výhodné se v těchto pojmech orientovat. Rozdělení dle tématu jako letecké hry, hry z druhé světové války atd. vyjmenovávat nebudu, na to by nám zdejší prostor nestačil J

Dle měřítka

·  Taktické hry: hry věnující se bojům s maximálním „zoom-in“. Jeden žeton (případně blok či figurka) zde představují většinou jednotku o určitém počtu mužů případně jedno či několik vozidel. Vzdálenosti se zde měří na desítky metrů, například bitvy o vesnici, městskou část či kopec. Rozhodujete zde, kudy povedete zteč jízdou, které křídlo nepřátelské formace zasypete deštěm šípů, případně který dům podminujete a kde vykopete zákop (dle tématu). Díky takto detailnímu zaměření se hraní těchto her často podobá sledování válečného filmu – zuřivé zteče, taktické ústupy, hrdinské činy a lidská tragédie jsou zde přítomny s maximální intenzitou a tyto hry jsou nejvděčnějším zdrojem historek vyprávěných ještě dlouho poté.

Příklady taktických her: Advanced Squad Leader, Combat Commander, Conflict of Heroes, This Hallowed Ground, A Las Barricadas, Men of Iron, SPQR.

·  Strategické hry: oproti hrám taktickým je zde již větší odstup od bojiště, herní prvky představují celé divize či armády, měřítko bývá desítky i stovky kilometrů – Stalingradský dům, o který jste tak tvrdě bojovali v taktické hře, není na strategické mapě ani přítomen, celý Stalingrad je jen bodem či hexem na mapě a vy vedete válku na celé východní frontě nebo její části. Zde již neřešíte útoky po křídlech a podobné detaily, ale posun celých armádních útvarů.

Příklady strategických her: Pax Romana, Normandy '44, Liberty Roads, East Front II, Paths of Glory, Hannibal: Rome vs. Carthage, Onward Christian Soldiers, Empire of the Sun

·  Operační hry: V podstatě strategické hry s mnohem větším smyslem pro detail a detailnějším měřítkem. Důraz je zde kladen na mikromanagement války, zejména na zásobování jednotek, leteckou podporu, velitelství, ženijní jednotky, dopravní sítě a terén. Vzdálenosti se měří v kilometrech (či mílích) a tak se tyto hry specializují většinou na nějakou konkrétní operaci v rámci většího konfliktu. Jednotky představují divize, prapory a další podjednotky. Díky mnoha detailům, které hráč musí sledovat, patří tyto hry k nejobtížnějším, ale zároveň poskytují opravdu zajímavou simulaci toho, jak to asi vypadá na štábu velitelství.

Příklady operačních her: Barbarossa: Kiev to Rostov (a celá série East Front od firmy GMT), Case Blue (a Operational Combat Series od firmy MMP), Battle for Normandy, Wacht am Rhein, série Great Campaigns of American Civil War.

· Velestrategické hry (anglicky Grand Strategic Games): Téměř bez výjimky hry z 2. světové války simulující celý konflikt, či jeho evropskou část. Hry zpravidla určené pro týmy hráčů, velmi časově náročné, detailní v pravidlech, která zahrnují výrobu jednotek, politiku a další lahůdky.

Příklady: Third Reich, World at War, World in Flames, Axis Empires (Totaler Krieg + Dai Senso).

Další herního systému/materiálu

·  Hex & žeton (z anglického Hex & Counter): Nejčastější a nejklasičtější představitel moderních wargames (moderní wargame myslím hru vydanou od 60. let minulého století). Mapa je rozkreslena na jednotlivé hexy a jednotky jsou představovány kartonovými žetonky. Na žetonkách, zejména u strategických her, občas najdete podivné symboly vypadající jako psaníčka, vana zezhora a jiné podivnosti. O co jde? Jedná se o standardní vojenské symboly používané NATO. Při prvním kontaktu jsou nepřehledné a budete pořád koukat do vysvětlivek, při dalších partiích už vám ale přejdou do krve a nepředstavují sebemenší problém. Jelikož je používá velká spousta her, stačí se vám je naučit jednou a nemusíte se u každé hry učit jinou terminologii.

·   

·  Card-Driven neboli hry řízené kartami (CDG): Zejména k simulaci politických událostí používají některé hry karty. Ve své době se jednalo o revoluční koncept v herním designu (autorem je Mark Herman), dnes již velmi běžný. Karty vám umožňují vystihnout události, které nemají bezprostřední spojitost s bojem, ale přesto mají na válku vliv (převraty na politické scéně, zahraniční posily atd.). Většinou si můžete vybrat, zda kartu zahrajete pro její událost či využijete bodovou hodnotu napsanou na kartě k provedení vojenských manévrů. CDG jsou velmi oblíbeným žánrem, i když já osobně nejsem až na výjimky jejich příznivcem. Příkladem budiž Here I Stand, Empire of the Sun, Paths of Glory či praotec We the People.

·   

·  Blokové hry: Namísto žetonů jsou jednotky reprezentovány dřevěnými bloky, zpravidla otočenými rubem k soupeři, čímž simulují „fog of war“ neboli nejistotu soupeře. Podle natočení bloku se určuje jeho síla. Zde bohužel nemohu poskytnout mnoho podrobností, jelikož blokové hry mě nelákají (jsem fanatický žetonkář), vlastním pouze hru Sekigahara, kterou ani za wargame moc nepovažuji. Příklady: Hellennes: Campaigns of the Peloponnesian War, East Front II, Pax Baltica, Julius Caesar, Hammer of the Scots a téměř vše z dílny firmy Columbia Games.

·   

·  Point to Point: Termín používaný pro hry, jejichž mapa neobsahuje hexy, ale jednotlivá pole spojená přístupovými cestami. Téměř výhradně používaná pouze ve strategických hrách, např. Pax Romana, Paths of Glory, Here I Stand, Onward Christian Soldiers.

·   

·  Area Movement (pohyb po územích): Mapa těchto her je rozdělena na území, mezi kterými se jednotky pohybují. Příklady: Angola, série Storm Over... od firmy MMP, Turning Point – Stalingrad.

Jakou obtížnost zvolit?

Nabídka wargames je opravdu široká a otázky „doporučte wargame pro začátečníky“ začínají být stejně hojné jako obligátní „hra, kterou mohu hrát s přítelkyní“. Nabízím proto krátký seznam wargames podle obtížnosti. Což ovšem neznamená, že se nemůžete vrhnout rovnou do těch nejdrsnějších, záleží na každém individuálně a pokud se na to cítíte, žádná předchozí příprava není potřeba. Navíc většina firem nabízí pravidla ke stažení online a vy se tak můžete podívat, co vás čeká a nemine. Jen možná upozorním, že wargame s lehkou obtížností mívá obtížnější pravidla než složitý ameritrash, takže pojem „nízká obtížnost“ je relativní. Obtížnost také nespočívá jen v pravidlech, ale v množství situací, které ve hře musíte zvládat, abyste vůbec měli šanci na úspěch.

Hry s nížší obtížností:

Hannibal: Rome vs. Carthage, No Retreat: the Russian Front, Men of Iron, Bitva na polích Pelennoru, Julius Caesar, Hellennes: Campaigns of the Peloponnesian War, Hammer of the Scots, Dragon Rage, Washington’s War, A Most Dangerous Time, Commands and Colors, Storm Over Normandy.

Střední obtížnost:

Pax Romana, Successors, Here I Stand, ASL Starter Kit, Paths of Glory, Pursuit of Glory, Normandy '44, Ardennes 44, The Caucasus Campaign, Fighting Formations, Sword of Rome, Combat Commander.

Vysoká obtížnost:

Advanced Squad Leader, The Burning Blue, ElusiveVictory, Barbarossa: Kiev to Rostov, Empire of the Sun, Totaler Krieg!, Clash of Monarchs, SPQR, World at War, Battle for Normandy

Závěr

Doufám, že výše popsaný průvodce bude někomu užitečný a že se wargamerské řady rozšíří o další hráče. Pokud budete mít problémy s naučením se nějaké hry, neházejte flintu do žita. Nejideálnější je rozložit nějaký jednoduchý scénář a sám posouvat žetonky a učit se za pochodu. A úplně nejlepší je požádat o instruktáž někoho, kdo už danou hru umí. I učení se je zábavné a jak jsem již říkal - u wargames jde (alespoň tedy mně a mým spoluhráčům) hlavně o jediné: dobře se bavit. Výhra je hezká věc, ale u wargames je až na druhém místě, zážitek je prioritou. A vězte, že s dobrou wargame si zážitků užijete víc než dost.

Ještě na závěr zodpovím otázku, která se vrací jako bumerang:

„Proč zastřihávat rohy žetonků?“ – Žetonky jsou před vyloupáním uchyceny v platech za jejich rohy a po vyloupání na nich zůstanou otřepky. Ty žetonek zbytečně zvětšují a při velké koncentraci na mapě o sebe zachytávají. Po zastřižení tento problém odpadne a žetonek navíc vypadá mnohem lépe. Odvěkým přítelem wargamera je tak obal na CD s oříznutým rohem a kleštičky na nehty. S tímto ad hoc nástrojem a pinzetou na lepší manipulaci se žetony jste již definitivně propadli světu válečných her.

Sydo

Lednové novinky I

Vánoce i Silvestra máme ve zdraví za sebou a čeká nás spousta novinek. Podívejte se společně s námi alespoň na některé z nich, další si pak ukážeme příští týden.

Další mise pro USS Enterprise 

K nedávno vydané karetní deck-building hře z prostředí světa Star Treku nám brzy (zřejmě během ledna) přibude první samostatně hratelné rozšíření nesoucí název Star Trek Deck Building Game: The Next Generation: Next Phase Edition (ano, celý oficiální název hry nepatří k nejkratším :). Čeho se dočkáme oproti základní hře? Kromě 300 nových karet postav, vesmírných lodí apod. a pěti dvacetistěnných kostek bude hra obsahovat také tři nové scénáře - Objevování (pro jednotlivce), Znovusjednocení (pro týmy) a Invazi Borgů II (kooperativní). Pokud jste tam tedy ještě nebyli, možná přichází vhodný čas zamířit se svou lodí do neznámých končin vesmíru, kde ještě nebyl žádný člověk.

Z výšin vesmíru do hloubi podzemí

Další důvod k radosti mají milovníci podzemních chodeb a síní v trpasličím stylu. Ke karetní hře The Lord of the Rings: The Card Game totiž vyjde v prosinci první velké rozšíření Khazad-Dûm, které se zaměřuje na temná zákoutí Morie - trpasličí podzemní říše. Zároveň je Khazad-Dûm začátkem nové příběhové série Dwarrowdelf.  V rozšíření s přívlastkem "deluxe" dostanou hráči 165 nových karet, dva trpasličí hrdiny a 3 scénáře. Hráče tak čekají příběhy zarputilých vousatých válečníků menšího vzrůstu, ale také nové hrozby plynoucí z nekončící tmy v hlubinách země. A kdo vi? Možná se dočkáme i příchodu toho, co trpaslíci probudili když pro svou hamižnost kopali stále hlouběji a hlouběji.


Existuje Lochnesská příšera? Pořídíte důkaz?

Skotské jezero Loch Ness přitahuje pozornost světa po delší dobu. Údajně zde totiž žije příšera podobná pravěkým stvořením. Nikdo však nemá uspokojivý důkaz a ani vědci nic zvláštního neodhalili. To však nebrání turistům a fotografům přijet na toto zvláštní místo a zkusit štěstí - třeba se "Nessie" ukáže. Ve hře Loch Ness pro 2 až 5 hráčů se ujmete takových turistů a budete se snažit pořídit co nejlepší fotografii zmiňované příšery. Lochneska ale o pozornost příliš nestojí a tak se objevuje tu v dálce, jindy z vlnek jezera vykoukne jenom část, nebo se zrovna jako na potvoru tyčí přímo proti slunci. Na konci hry vyhrává ten hráč, komu se podaří vyfotit příšeru nejlépe.


Star Wars ochrání vaše karty

Fantasy Flight Games přišla se zajímavou nabídkou limitovaného nákladu obalů karet s motivy Hvězdných válek. Obaly mají klasickou velikost hry Magic: the Gathering nebo living card games, jakými jsou The Lord of the Rings, Warhammer: Invasion nebo třeba karetní A Game of Thrones. Zřejmě je to také předzvěst příchodu ohlášené karetní hry Star Wars od téže firmy. Na druhou stranu, kdo by odolal mít na svých kartách Darth Vadera, Hana Sola nebo třeba Bobba Fetta?

Další dobrodruzi loupí v podzemí... tedy ve věži

Tschak! je přinejmenším zvláštní slovo. Kromě názvu nové hry od švýcarské společnosti GameWorks SàRL představuje také zvuk meče, který přesekne chapadlo příšery (viz. obrázek vlevo). Ve hře pro 2 až 4 hráče se zhostíte role všehoschopných dobrodruhů, kteří vstoupí do věže se třemi patry a postupně se snaží (ne)získat karty pokladů (povětšinou kladné body) a příšer (záporné body). K tomu jim slouží karty na ruce složené ze tří karet bojovníků, tří karet kouzelníků, tří karet trpaslíků a jedné karty artefaktu. Ty hráči po třech vykládají v jednotlivých patrech, přičemž ten s nejvyšší hodnotou získává poklad, ten s nejnižší obdrží kartu příšery. Na konci kola (po třech úrovních věže) si hráči své karty vymění a takto hra pokračuje čtyři kola. Na konci hry se spočítají vítězné body z karet pokladů a příšer a kdo má nejvíce, vítězí.

Vaříte dobře?

Společnost Elfinwerks přináší hru s kuchařskou tématikou Ristorante Italia pro 2 až 5 hráčů. Jako majitelé italské restaurace budete mít během čtyř sezón za úkol připravit se na kulinářskou soutěž o Zlatou lžíci. Budete se učit, sbírat nové recepty a nakupovat rozličné ingredience pro přípravu té největší lahůdky pod sluncem. Ale pozor! Sice je dobře, dát průchod své fantazii, ale musíte myslet také na svou peněženku, která není bezedná. Hráči tak budou muset najít ten nejlepší recept, který je ovšem nezruinuje. Na konci čtvrté sezóny tedy hráči předvedou své nejvybranější pokrmy a ačkoliv se bude nepochybně jednat o mimořádné delikatesy, trofej Zlaté lžíce bude moci získat jen ten nejlepší.

Ve Vietnamu je horko

Against the Odds nám přináší další porci historie s možností si vše popsané vyzkoušet i ve hře s názvem Meatgrinder (Mlýnek na maso). Po vylodění v Normandii z druhé světové války v Bradley's D-Day se přesuneme o třicet let do budoucnosti a dále na východ do tropických džunglí Vietnamu. Americké jednotky se stáhly a severovietnamská Lidová armáda v čele s generálem Van Tien Dungem slaví jeden úspěch za druhým. Dobývají další a další města jižního Vietnamu, zatímco se jihovietnamská armáda bezmocně stahuje směrem k pobřeží. V cestě stojí město Xuan Loc, které brání vyčerpaná divize jihovietnamské armády. Generál Van Tien Dung považoval dobytí města nepatrnou a bezproblémovou záležitostí, ale více se mýlit nemohl. Bitva o město v roce 1975 skončila čtrnáctidenním krveprolitím, které celou válku ukončilo.

Novinky a ohlášení - část 1.

Studená válka v novém kabátě

Jako první se podíváme na blížící se reedici blafovací hry zasazené do období studené války – Cold War: CIA vs. KGB. Co se pravidel a mechanismů týče, nedoznala hra žádné změny, jedná se čistě o estetická vylepšení a také novou lepší krabici. Každopádně si hra uchovává stejně hutnou atmosféru jako první edice, ve které posílají obě strany své agenty získat vliv v zemích po celém světě či při významných politických, hospodářských či sportovních událostech. To vše probíhá systémem, který je podobný klasické hře „oko bere“ – snažíte se dosáhnout určitého součtu karet – vše je ovšem pečlivě zabaleno do tématu a tak vaši špioni soupeří o přízeň mocenských skupin v zemi a to politických, vojenských, hospodářských a médií. Budete následovat historii, nebo si napíšete svou vlastní?

Kouzelnické souboje na druhou

Nejenom Cryptozoic přichází s kouzelnickými souboji ve své hře Epic Spell Wars of the Battle Wizards: Duel at Mt. Skullzfyre (nově jsou ke stažení pravidla hry: zde), o které jsme na blogu psali v listopadu. Se svou troškou magií zavánějícího zápolení přichází také Fantasy Flight Games, které připravuje reedici klasické hry z roku 1983 od Toma Jollyho Wiz-War. 2 až 4 hráči se v ní utkají jako mocní mágové v podzemním labyrintu ve snaze ukrást druhým poklady a ubránit přitom ten svůj. Hra vypadá zajímavě a jejímu většímu představení budeme v dohledné době věnovat samostatný článek.

Šťastná panda - dobrá panda

Kdo by nechtěl získat přízeň císaře Nippona, když znamená poklidný život v blahobytu? Odpovědí je dva až čtyři hráči v novince od Asmodee jménem Takenoko. Ve hře se hráč zhostí role služebníka císaře Nippona, který má zvláštního mazlíčka v podobě obří pandy, o kterou je nutné se náležitě postarat. Hráči tak musí plnit různé úkoly zahrnující stavbu bambusové plantáže (pandy totiž milují bambus) v různých barvách, krmení obří pandy a mnoho dalšího. Na konci samozřejmě vyhrává hráč s největším počtem vítězných bodů, které získává krom jiného především za plnění úkolů. Nuže? Císař Nippon a jeho velká panda čekají!

Nebezpečně blízká setkání

Velmi milé sci-fi překvapení odkazující se na kultovní PC tahové vesmírné strategie Space Empires: 4X se dočká svého prvního rozšíření Space Empires: Close Encounters, které představí množství volitelných pravidel, takže si hráči budou moci (stejně jako v původní hře) upravit herní zážitek přesně podle svých představ. Hra přinese kolem dvaceti jedinečných mimozemských vlastností, předností a slabin a zhruba stejný počet technologických výhod. Další novinkou je systém zkušeností, které hráčovy lodě časem nabývají a stahování jednotek pro jejich přežití a získání zkušeností vypadá hned jako rozumná strategie. K získání zkušeností by měla dopomoci také možnost vesmírných akademií, víc o nich prozatím nevíme. Co ovšem víme je nová třída superlodí Titan, které budou schopny převážet stíhače a ničit planety. Mimo to rozšíření přináší nové scénáře pro hru tří a čtyř hráčů a pro sólo hraní nabídne nový scénář mimozemské civilizace a boj proti invazi kosmických améb. Máme se tedy na co těšit.

Krvavý konec ve Vietnamu

Historický magazín v kombinaci s hrou Against the Odds (např. Bradley's D-Day) přichází s dalším číslem (v pořadí již 33.) s podtitulem Meatgrinder (mlýnek na maso). Tímto pomyslným mlýnkem se stala bitva dva roky po odchodu amerických sil z Vietnamu. Lidová armáda Vietnamu v té době zahájila „omezenou ofensivu“ na provinční město Pleiko. Úspěchy operace 275 však překvapily generála Van Tien Dunga natolik, že v boji pokračoval dál a s každým dalším padlým městem se severovietnamské jednotky připravovaly na boj o Saigon. Když tedy tři celé divize generála Dunga s podporou tanků a dělostřelectva zaútočily na vyčerpanou divizi jihovietnamských sil Xuan Locu, očekávaly rychlé vítězství a další pokračování na jih. Namísto vítězství se z bitvy stal dvoutýdenní masakr, který celou válku ukončil. Hráči teď mají možnost vyzkoušet si tuto rozhodující bitvu války ve Vietnamu a k tomu se ještě dočíst množství zajímavostí a faktů. Navíc bude součástí časopisu ještě solitére hru Bloody Hunlikely!, která mapuje Attilovo řádění v Evropě a menší rozšíření pro hru The Pocket at Falaise z čísla 27.