Dojmy – Axis & Allies Miniatures: Angels 20

Obloha byla jasná a jenom pár nadýchaných bílých obláčků zakrývalo výhled na jasnou modř nebeské klenby. Poklidný vánek tvořil nepatrné vlnky, které se v pěnivém třeskotu rozbíjely o vysoké a téměř strmé útesy. James však krásu kolem nevnímal. Cítil jenom pach oleje a kovu svého kokpitu. Messerchmitt na jeho šesti hodinách dorážel a nešlo ho setřást. Další dávka prosvištěla jenom těsně nad levým křídlem jeho Hurricanu. Přestože mladý Angličan na poslední chvíli strhl knipl a sešlápl pedál směrovky, aby se roji kulek vyhnul, zanechal mu Hun na křídle několik děr. Stočil letadlo do pravotočivé zatáčky a zamířil dolů nad moře, aby nabral rychlost. Snad Hunovi dojde benzin, pomyslel si.  Vzduch nad kanálem La Manche byl plný letadel a poklidné vlnky občas rozvířilo letadlo, které se dopadem na hladinu roztříštilo na kusy.

Wizards of the Coast představují dalšího člena rodiny Axis & Allies Miniatures. Opět se vracíme na bojiště 2. světové války, které si tentokrát prohlédneme z výšky v Axis & Allies Miniatures: Angels 20.

Za představení hry a za skvělé fotografie v tomto článku děkujeme Zhan-Shimu a jeho přítelkyni.

Letecká škola

Axis & Allies Miniatures: Angels 20 je sběratelská figurková hra pro dva až čtyři hráče, ale hru je možné hrát i ve větším počtu lidí. Zachycuje letecké souboje 2. světové války, především pak z evropského bojiště, ačkoliv je i zde k nalezení několik letadel z oblasti Číny nebo Pacifiku. Hru tvoří základní startovní balení obsahující šestici pevně daných letadel a rozšiřující balíčky (tzv. boostery), ve kterých jsou vždy tři náhodně vybraná letadla. Figurky letadel jsou již nabarvené a skutečně veliké (měřítko 1:100), především pak v porovnání s modely z her Wings of War nebo ze základní hry Axis & Allies Miniatures. Jedinou leč skutečně drobnou vadou na kráse je absence vrtulí, které by se s ohledem na minimalistické balení krabice, která neobsahuje žádný insert, velmi často ulámaly. I tak ovšem vypadají modely skvostně a hráči se nemusí stydět, pokud si letadla vystaví. Kdo se věnuje více modelování, ten si jistě užije drobné úpravy, doplnění insignií a značek, aby vše odpovídalo jeho představám a historii. Strohé balení modelů je daní za jejich velikost a jak mohu zatím posoudit i kvalitu. 

Ve startovním balení najdete na straně spojenců 1x Spitfire MK I a 2x Hawker Hurricane MK I a na straně Osy 2x Messerchmitt BF109E a 1x Messerchmitt BF110C. Ke každému letadlu je stojánek s hexovým podstavcem s čísly 1 až 6 a tyčka, která stojí v základně a kulovým koncem zapadá zespodu do trupu letadla, se kterým je tak možné různě natáčet. K tomu je v základním balení přiložena dvojice hexových herních map, čtveřice černých šestistěnných kostek, pravidla a 31 karet všech letadel, které jsou v této řadě zastoupeny. Také jsou v balení jednostranné „žetony“, kde úvozovky znamenají, že se jedná prakticky o papír. Opět kompenzace za líbivé modely.

 

V čem poletíme?

Jak jsem zmínil, aktuální řada čítá úctyhodných 31 letadel. Kromě nejvýznamnějších stran konfliktu, jakými jsou Německo, Japonsko, Amerika, Rusko a Velká Británie jsou zde i letadla Itálie, Francie, Finska a také Číny v podobě ruských letadel I-16 a amerických P40C. Letadel je tedy dost a každý hráč by měl mít možnost postavit si letku ze svých oblíbených strojů, nebo prostě sbírat modely.

Oboustranné přehledové karty letadel mají z jedné strany historické informace o letadle společně s rokem, kdy se tento typ poprvé zapojil do bojů. Všechny údaje letadel potřebné ke hře najdete na druhé straně karty. Od shora je název letadla a pod ním příslušnost a úroveň zkušenosti pilota. V pravém horním rohu je pak v barevném kruhu číslo označující hodnotu letadla. Ta se používá, pokud si hráči připraví letecký souboj letek o určitém počtu bodů. Níže jsou hodnoty jedné nebo dvou rychlostí. V nižší rychlosti se letadlo sice nepohne o tolik polí, snadněji se mu však provádí složité manévry. Ve vysoké rychlosti to platí přesně naopak - větší dolet je vykoupen horší ovladatelností letadla a větším rizikem, že zamýšlený manévr nevyjde.

Níže jsou tři hodnoty útoku, kde číslo za zkratkou ATK označuje vzdálenost cíle a číslo v pravé části poté značí počet kostek, kterými si útočník hází. Poté následuje široký pás přes celou šířku karty, který obsahuje tři hodnoty. Armor je síla pancéřování a výdrže letadla. Útočník musí přehodit tuto hodnotu, aby mohl letadlo poškodit / zasáhnout. Další hodnotou je Vital, což je hodnota pro kritický zásah. Pokud se útočníkovi v jednom hodu podaří mít rovný nebo větší počet zásahů, způsobil cíli fatální poškození (např. zničení motoru, zlomení křídla, exploze letounu apod.) a cíl je tímto zničen a odstraněn ze hry. Poslední hodnotou jsou Hits, tedy počet zásahů, který letadlo vydrží, než je zničeno.

V levé části dolní poloviny karty jsou čtyři hodnoty: Turn, Roll, Climb a Dive. Čísla u těchto hodnot se přidávají k hodu na úspěch složitého manévru. U manévrů je vždy v závorce uvedeno, jaká hodnota se na ně vztahuje, a všechny manévry jsou přehledně vyznačeny na zadní straně pravidel. V pravé části dolní poloviny karty jsou pak vypsány zvláštní schopnosti a omezení daného letadla.

Vzdušné souboje

Konečně se dostáváme k tomu hlavnímu a tím jsou vzdušné souboje! V Axis & Allies Miniatures: Angels 20 si můžete vybrat buď jeden z pevně daných scénářů, ve kterých jsou popsány startovní pozice letadel, typy letadel, podmínky a cíle znepřátelených stran. Jednou jde o doprovod bombardérů nad britskou pevninu, podruhé o souboj dvou patrol a jindy zase o únik dvou stíhaček Hurricane. Druhou možností je jeden z obecných vzdušných bojů, ve kterém si hráči dohodnou počet bodů, podle kterého si následně postaví svou letku. Jakmile jsou tedy herní plán i letadla připraveny, může se začít.

Na začátku každého kola souboje si hráči hodí dvěma šestistěnnými kostkami na iniciativu a připočtou ke svému hodu bonusy vyplývající ze schopností letadel, pokud nějakou takovou mají. Kdo hodil vyšší hodnotu, hraje v základních pravidlech jako druhý, nebo si v pokročilých pravidlech (a doporučuji hrát s pokročilými pravidly) vybírá, zda bude hrát jako první nebo jako druhý. Povětšinou se vyplatí být druhým v pořadí kvůli jasné výhodě reakce, tedy že druhý hráč může své tahy upravit dle pohybů a akcí svého soupeře. Má to ovšem i nevýhodu - první hráč totiž bude vyhodnocovat střelbu svých letadel dříve. Obě možnosti mohou znamenat rozdíl mezi vítězstvím a porážkou a pořadí je tedy důležité, ačkoliv není vždy zcela rozhodující. Přeci jenom má na výsledek mnohem větší vliv správné manévrování letadel.

Poté se hráči střídají v pohybu letadly. Pokud má některý z hráčů více letadel, řeší se vše následovně - první hráč vždy táhne svým letadlem jako první a druhý hráč vždy táhne svým letadlem jako posledním. V pravidlech jsou jasně popsány různé situace a jejich správné řešení. Při pohybu má hráč možnost zvolit rychlejší či pomalejší rychlost (pokud letadlo má dvě). Tento výběr má vliv nejenom na počet polí, která letadlo uletí, ale také na potřebnou výši hodu k úspěchu na zvládnutí vybraného manévru. V pravidlech jsou na obrázcích jasně popsány výsledky úspěšných i neúspěšných manévrů. Dalšími možnostmi jsou natočení letadla na konci pohybu. Nejde tedy pouze o estetický efekt, ale prvek hry (který ovšem vypadá velmi dobře :). Letadlo jde nastavit do stoupání, klesání nebo otočky. V následujícím kole sice musí letadlo pokračovat ve zvoleném manévru, což protivníkovi částečně odhaluje vaše plány, ale letadlo tím také získává jisté výhody.

Po fázi pohybu se postupně vyhodnocuje střelba letounů. Pokud má letoun před sebou v daných hexech nepřátelské letadlo, může střílet, tzn., že hráč si hodí počtem kostek dle vzdálenosti a přehledové karty letounu. Číslo, které musí přehodit, záleží na pozici letadla a vše je opět názorně předvedeno na obrázcích v pravidlech. Pokud letoun obdrží zásah (úspěšných hodů rovno či více hodnotě armor), dá se na kartu či podstavec letadla „žeton“ poškození. Jestliže letadlu zbývá poslední zásah do zničení, je letadlo poškozeno (cripled) a má značná omezení v pohybu a manévrech. Také je možné, že se hráči podaří letadlo sestřelit jediným hodem, když hodí počet zásahu rovnající se nebo vyšší hodnotě vital.

Hra dále obsahuje množství volitelných pravidel, jakými jsou flak, oblačnost, noční souboje či protiletadlové balony. Po zvládnutí základních pravidel, manévrů a střelby si tak hráči mohou dále ozvláštnit hru a přiblížit se tak znovu o kousek blíže realitě při zachování jednoduchosti hry. Součástí pravidel jsou i úpravy pro použití modelů pro hru Axis & Allies Miniatures.

Nejskvělejší hodina

Axis & Allies Miniatures: Angels 20 sympatickým, jednoduchým, avšak dostatečně komplexním způsobem zobrazuje vzdušné bitvy 2. světové války. Modely letadel jsou skutečně hezké a absenci vrtule jim snadno odpustíte. Pokud je budete brát jako klasické letecké modely a ne jako komponenty hry, najdete samozřejmě nedostatky, a jak psali někteří hráči/modeláři na zahraničních fórech, jsou to pro ně více hračky, než modely. Jasnou výhodou je ovšem fakt, že hráč hru vyndá z krabice a rovnou hraje, nemusí nic lepit ani barvit, pokud nechce. Jestliže si budete chtít upravit maskování, doplnit značky letek, pozměnit barvu skla kokpitu a koneckonců i přidělat vrtule, nic vám v tom nebrání. Osobně také uvažuji o úpravách letadel dle historicky přesných pramenů. Představa vlastní československé perutě RAF (ať už 310., 312. nebo 313.) je více než lákavá.

Systém využívající hexů celou hru zrychluje - žádné měření délek, vzdáleností nebo dostřelu, vše je patrné na první pohled. Stejně tak manévry a hody na jejich úspěch společně se dvěma stupni rychlosti, stoupáním a klesáním, to vše v rámci možností věrně simuluje boj v trojrozměrném prostoru. Navíc jsou obsaženy i volitelná pravidla oblačnosti a nepochybuji o tom, že fanoušci brzy představí celé spektrum vlastních volitelných pravidel, která budou vhodně reflektovat rozdíly mezi letadly, zkušeností pilotů, počasím apod.

Jedinou vadou na kráse Axis & Allies Miniatures: Angels 20 by pro někoho mohl být sběratelský obchodní model. Přiznám se, že sám nejsem fanouškem náhodně plněných rozšiřujících balení. I když v balení nenajdete své oblíbené letadlo, stejně se budete pohledem na modely kochat. Zkušenosti ze zahraničí navíc ukazují velmi čilý ruch kolem výměny modelů, kterými sběratelé dosáhli požadovaného počtu libovolných letadel. A že se někdy jedná o poměrně působivá čísla. Další možností je samozřejmě pořízení více startovních balení, kde jsou letadla pevně daná a již se dvěma baleními lze uspořádat velkou bitvu o britský vzdušný prostor. K dobré hře ale bohatě stačí samotné základní balení a nic vás nenutí kupovat si další rozšíření. Jestli hledáte hru o leteckých bojích z 2. světové války, ve které budou modely letadel, které si můžete ve chvílích odpočinku mezi urputnými bitvami vystavit, rozhodně nebudete hrou Axis & Allies Miniatures: Angels 20 zklamáni. Jedná se totiž o povedenou alternativu k dalším hrám se stejnou tematikou, jako jsou např. Wings of War a nejnověji také Wings of Glory.

P.S.: Pokud máte raději bitvy nad nekonečnými vlnami oceánu, vězte, že se internetem šíří (zatím neoficiální) informace od tvůrců, že je v přípravě druhá řada, která se zaměří na letecké boje v Pacifiku a Asii.

Speciál - Wargame

Před nedávnem jsem byl požádán, zda bych nesesmolil nějaký text pro ty, kteří pokukují po válečných hrách, ale zatím je pro ně tento žánr španělskou vesnicí. Na následujících řádcích se tedy pokusím osvětlit, co to válečné hry (wargames) jsou, jaká jsou jejich specifika a poddruhy. Předem ohlašuji, že článek je mým subjektivním pohledem na toto téma a nemám patent na pravdu. Snažil jsem se být v rámci možností stručný. Jakoukoli diskusi pod článkem uvítám, stejně tak doplnění, dotazy a připomínky.

Definice wargame

Za wargame jsou všeobecně považovány hry věnující se vojenské stránce nějakého (většinou) historického konfliktu, který modelují s velkým smyslem pro detail a specifiku onoho konfliktu. Asi nejvíce bývá zastoupena druhá světová válka, jelikož není příliš vzdálená a také bývá zhusta brána jako poslední konflikt „dobra“ se „zlem“. Tato definice je celkem otevřená různým interpretacím a hádkám o tom, co je a co už není wargame. Abychom si ujasnili pojmy pro tento článek, osobně třeba za wargame nepovažuji hru Twilight Struggle. Ano, věnuje se konfliktu, ale nezabývá se jeho vojenskou stránkou, maximálně jako prostředku k zisku vlivu. Pro mě je to strategická hra zasazená s válečným tématem, podobně jako hra Popular Front nebo Memoir '44.  Dalším jablkem sváru bývají fantasy a sci-fi hry typu Space Empires: 4X nebo v našich krajích známá Bitva na polích Pelennoru (resp. Poláky a firmou Altar ukradený Gondor). Třeba tyto dvě hry bych do žánru klidně zařadil, ačkoli s naší historií nemají nic společného. Hraniční hodnoty výše definované škatulky si tedy každý v rámci své tolerance může posunovat. Přestaňme se však nimrat v definicích a pojďme k zajímavějším částem.

Proč wargames?

Pro hráče tzv. moderních deskových her může být svět wargames veskrze obskurní. Wargames mají v krabici většinou méně, než jsou klasičtí hráči zvyklí – často jen papírová mapa, pár plat kartonových žetonků, tlustá pravidla, mraky tabulek a pár kostek. To vše navíc za cenu často převyšující běžné hry. Co na nich tedy wargameři vidí?

Kouzlo těchto her totiž spočívá v samotném průběhu hry a ne v balení. Vysoká cena wargames není založena na herním materiálu, ale na historickém výzkumu, který za těmito hrami stojí. Designéři běžně tráví roky sbíráním dat po všech možných archivech, hovoří s pamětníky, navštěvují bojiště, čtou stohy historické literatury. To vše by se pak mělo promítnout do hry a zážitku z ní. Wargames totiž patří k nejtématičtějším hrám, jelikož jsou již ze své podstaty na tématu založeny. Nemůžete vzít dobrou hru zasazenou do Normandie a přenést jí na východní frontu pouhým přejmenováním jednotek a překreslením mapy. Každý konflikt, každá bitva, je něčím unikátní a úkolem designéra hry je přenést tato specifika do svého díla. Díky tomuto smyslu pro detail zažijete při hraní wargames příběhy, na které budete dlouho vzpomínat a které si často nezadají s RPG. K zážitku mnohdy přispívají krásné mapy vyvedené do nejmenších detailů (dle měřítka) a samozřejmě nakreslené dle historických pramenů.

Průběh samotné hry vás dokáže naprosto pohltit. Každé rozhodnutí, které učiníte, může být kritické a nad dobře postavenou válečnou hrou si mnohdy zavaříte mozkové závity víc, než nad AT či eurem. Koordinace postupu jednotek, zásobování, letecké podpory, obsazování dopravních uzlů a další lahůdky dají zabrat opravdu každému a i rozmisťování jednotek na mapu bývá někdy jako samostatná minihra (pokud není setup fixní).

Problémem při tvorbě každé wargame je rovnováha mezi historickou věrností a volností rozhodování. Pokud je hra příliš svázána, stává se spíše simulací a hráči mají pocit, že nemohou výsledek ovlivnit nebo že je hra vede někam, kam sami nechtějí. Druhý extrém zase hrozí příliš divokými a nehistorickými výsledky. Tady už musí designér myslet na své cílové publikum – někteří hráči preferují spíše simulace, jiní chtějí zkusit „co by kdyby“ a většina leží někde mezi. Z vlastní zkušenosti vím, že i se simulací může být legrace. Dejme tomu, že máte bitvu, kterou obránci neměli šanci vyhrát (třeba nedostatek mužů, vybavení atd.). Přesto může být hra za obránce zábavná, jelikož se snažíte podat lepší výsledek, než ten historický. Ostatně na tomto je založena spousta her, jako příklad uvedu druho-válečnou hru z Tichého oceánu Empire of the Sun. Japonci nikdy nemohli válku vyhrát, ale ve hře se snaží zvrátit spojeneckou vůl bojovat a vyhnout se tak atomovým bombám nebo invazi Japonských ostrovů. A i onen druhý extrém někdy nevadí. Např. Pax Romana, jedna z mých nej her, je pouze zasazen do historického období, ale není vázán na nějaké konkrétní události a umožňuje hráčům nebývalou volnost v jejich konání. Krásná příležitost, jak vybudovat alternativní historii.

Tím se dostáváme k dalšímu lákadlu a tou je prohloubení historických znalostí. Za dobu mého hraní válečných her jsem si velice rozšířil obzory. V dobře postavené hře totiž čelíte stejným dilematům jako skuteční velitelé a mnohdy vám znalost historie pomůže i při samotné hře. Při hraní Barbarossa: Kiev to Rostov poznáte na vlastní kůži, jak ruské počasí ovlivňovalo německý postup a jak těžké bylo zásobovat jednotky v prvních liniích. Partie Infidel vás zase naučí, jak důležité bylo udržet obrannou formaci proti útoku jízdy.

Proč ne?

Wargames rozhodně nejsou pro každého (a to prosím nemyslím nijak elitářsky). Pravidla bývají o poznání složitější, než u klasických her, ve hře musíte sledovat spoustu věcí a správnou strategii po prvních pár her budete hledat těžko. Partie trvají zpravidla několik hodin a hry jsou prostorově náročné. Nezřídka je třeba hru před hraním upravit zastřižením žetonků (viz závěr). O vysoké ceně jsem již hovořil. Někdo nemá rád náhodu. Téměř ve všech válečných hrách najdete kostky a je to dobře. V bitvě nikdy velitelé nemají kompletní kontrolu nad svými vojáky a porce náhody do těchto her patří. Přesto však u valné většiny wargames rozhodují schopnosti a nikoli štěstí a to ve větší míře než třeba u AT her. Zkrátka je třeba trpělivost a také specifická mentalita. Wargames se většinou (alespoň co jsem odpozoroval od sebe a svých spoluhráčů) nehrají primárně na vítězství, ale na zážitek. Pokud se budete rozčilovat nad každým zapomenutým pravidlem a špatným hodem, pak se raději držte dál.

Rozdělení wargame

Wargames můžeme dělit dle několika kritérií. Toto rozdělení není definitivní a stejně jako u hudby jde pouze o nutné škatulkování. I zde se žánry překrývají a většina her spadá pod více kategorií. Přesto je však výhodné se v těchto pojmech orientovat. Rozdělení dle tématu jako letecké hry, hry z druhé světové války atd. vyjmenovávat nebudu, na to by nám zdejší prostor nestačil J

Dle měřítka

·  Taktické hry: hry věnující se bojům s maximálním „zoom-in“. Jeden žeton (případně blok či figurka) zde představují většinou jednotku o určitém počtu mužů případně jedno či několik vozidel. Vzdálenosti se zde měří na desítky metrů, například bitvy o vesnici, městskou část či kopec. Rozhodujete zde, kudy povedete zteč jízdou, které křídlo nepřátelské formace zasypete deštěm šípů, případně který dům podminujete a kde vykopete zákop (dle tématu). Díky takto detailnímu zaměření se hraní těchto her často podobá sledování válečného filmu – zuřivé zteče, taktické ústupy, hrdinské činy a lidská tragédie jsou zde přítomny s maximální intenzitou a tyto hry jsou nejvděčnějším zdrojem historek vyprávěných ještě dlouho poté.

Příklady taktických her: Advanced Squad Leader, Combat Commander, Conflict of Heroes, This Hallowed Ground, A Las Barricadas, Men of Iron, SPQR.

·  Strategické hry: oproti hrám taktickým je zde již větší odstup od bojiště, herní prvky představují celé divize či armády, měřítko bývá desítky i stovky kilometrů – Stalingradský dům, o který jste tak tvrdě bojovali v taktické hře, není na strategické mapě ani přítomen, celý Stalingrad je jen bodem či hexem na mapě a vy vedete válku na celé východní frontě nebo její části. Zde již neřešíte útoky po křídlech a podobné detaily, ale posun celých armádních útvarů.

Příklady strategických her: Pax Romana, Normandy '44, Liberty Roads, East Front II, Paths of Glory, Hannibal: Rome vs. Carthage, Onward Christian Soldiers, Empire of the Sun

·  Operační hry: V podstatě strategické hry s mnohem větším smyslem pro detail a detailnějším měřítkem. Důraz je zde kladen na mikromanagement války, zejména na zásobování jednotek, leteckou podporu, velitelství, ženijní jednotky, dopravní sítě a terén. Vzdálenosti se měří v kilometrech (či mílích) a tak se tyto hry specializují většinou na nějakou konkrétní operaci v rámci většího konfliktu. Jednotky představují divize, prapory a další podjednotky. Díky mnoha detailům, které hráč musí sledovat, patří tyto hry k nejobtížnějším, ale zároveň poskytují opravdu zajímavou simulaci toho, jak to asi vypadá na štábu velitelství.

Příklady operačních her: Barbarossa: Kiev to Rostov (a celá série East Front od firmy GMT), Case Blue (a Operational Combat Series od firmy MMP), Battle for Normandy, Wacht am Rhein, série Great Campaigns of American Civil War.

· Velestrategické hry (anglicky Grand Strategic Games): Téměř bez výjimky hry z 2. světové války simulující celý konflikt, či jeho evropskou část. Hry zpravidla určené pro týmy hráčů, velmi časově náročné, detailní v pravidlech, která zahrnují výrobu jednotek, politiku a další lahůdky.

Příklady: Third Reich, World at War, World in Flames, Axis Empires (Totaler Krieg + Dai Senso).

Další herního systému/materiálu

·  Hex & žeton (z anglického Hex & Counter): Nejčastější a nejklasičtější představitel moderních wargames (moderní wargame myslím hru vydanou od 60. let minulého století). Mapa je rozkreslena na jednotlivé hexy a jednotky jsou představovány kartonovými žetonky. Na žetonkách, zejména u strategických her, občas najdete podivné symboly vypadající jako psaníčka, vana zezhora a jiné podivnosti. O co jde? Jedná se o standardní vojenské symboly používané NATO. Při prvním kontaktu jsou nepřehledné a budete pořád koukat do vysvětlivek, při dalších partiích už vám ale přejdou do krve a nepředstavují sebemenší problém. Jelikož je používá velká spousta her, stačí se vám je naučit jednou a nemusíte se u každé hry učit jinou terminologii.

·   

·  Card-Driven neboli hry řízené kartami (CDG): Zejména k simulaci politických událostí používají některé hry karty. Ve své době se jednalo o revoluční koncept v herním designu (autorem je Mark Herman), dnes již velmi běžný. Karty vám umožňují vystihnout události, které nemají bezprostřední spojitost s bojem, ale přesto mají na válku vliv (převraty na politické scéně, zahraniční posily atd.). Většinou si můžete vybrat, zda kartu zahrajete pro její událost či využijete bodovou hodnotu napsanou na kartě k provedení vojenských manévrů. CDG jsou velmi oblíbeným žánrem, i když já osobně nejsem až na výjimky jejich příznivcem. Příkladem budiž Here I Stand, Empire of the Sun, Paths of Glory či praotec We the People.

·   

·  Blokové hry: Namísto žetonů jsou jednotky reprezentovány dřevěnými bloky, zpravidla otočenými rubem k soupeři, čímž simulují „fog of war“ neboli nejistotu soupeře. Podle natočení bloku se určuje jeho síla. Zde bohužel nemohu poskytnout mnoho podrobností, jelikož blokové hry mě nelákají (jsem fanatický žetonkář), vlastním pouze hru Sekigahara, kterou ani za wargame moc nepovažuji. Příklady: Hellennes: Campaigns of the Peloponnesian War, East Front II, Pax Baltica, Julius Caesar, Hammer of the Scots a téměř vše z dílny firmy Columbia Games.

·   

·  Point to Point: Termín používaný pro hry, jejichž mapa neobsahuje hexy, ale jednotlivá pole spojená přístupovými cestami. Téměř výhradně používaná pouze ve strategických hrách, např. Pax Romana, Paths of Glory, Here I Stand, Onward Christian Soldiers.

·   

·  Area Movement (pohyb po územích): Mapa těchto her je rozdělena na území, mezi kterými se jednotky pohybují. Příklady: Angola, série Storm Over... od firmy MMP, Turning Point – Stalingrad.

Jakou obtížnost zvolit?

Nabídka wargames je opravdu široká a otázky „doporučte wargame pro začátečníky“ začínají být stejně hojné jako obligátní „hra, kterou mohu hrát s přítelkyní“. Nabízím proto krátký seznam wargames podle obtížnosti. Což ovšem neznamená, že se nemůžete vrhnout rovnou do těch nejdrsnějších, záleží na každém individuálně a pokud se na to cítíte, žádná předchozí příprava není potřeba. Navíc většina firem nabízí pravidla ke stažení online a vy se tak můžete podívat, co vás čeká a nemine. Jen možná upozorním, že wargame s lehkou obtížností mívá obtížnější pravidla než složitý ameritrash, takže pojem „nízká obtížnost“ je relativní. Obtížnost také nespočívá jen v pravidlech, ale v množství situací, které ve hře musíte zvládat, abyste vůbec měli šanci na úspěch.

Hry s nížší obtížností:

Hannibal: Rome vs. Carthage, No Retreat: the Russian Front, Men of Iron, Bitva na polích Pelennoru, Julius Caesar, Hellennes: Campaigns of the Peloponnesian War, Hammer of the Scots, Dragon Rage, Washington’s War, A Most Dangerous Time, Commands and Colors, Storm Over Normandy.

Střední obtížnost:

Pax Romana, Successors, Here I Stand, ASL Starter Kit, Paths of Glory, Pursuit of Glory, Normandy '44, Ardennes 44, The Caucasus Campaign, Fighting Formations, Sword of Rome, Combat Commander.

Vysoká obtížnost:

Advanced Squad Leader, The Burning Blue, ElusiveVictory, Barbarossa: Kiev to Rostov, Empire of the Sun, Totaler Krieg!, Clash of Monarchs, SPQR, World at War, Battle for Normandy

Závěr

Doufám, že výše popsaný průvodce bude někomu užitečný a že se wargamerské řady rozšíří o další hráče. Pokud budete mít problémy s naučením se nějaké hry, neházejte flintu do žita. Nejideálnější je rozložit nějaký jednoduchý scénář a sám posouvat žetonky a učit se za pochodu. A úplně nejlepší je požádat o instruktáž někoho, kdo už danou hru umí. I učení se je zábavné a jak jsem již říkal - u wargames jde (alespoň tedy mně a mým spoluhráčům) hlavně o jediné: dobře se bavit. Výhra je hezká věc, ale u wargames je až na druhém místě, zážitek je prioritou. A vězte, že s dobrou wargame si zážitků užijete víc než dost.

Ještě na závěr zodpovím otázku, která se vrací jako bumerang:

„Proč zastřihávat rohy žetonků?“ – Žetonky jsou před vyloupáním uchyceny v platech za jejich rohy a po vyloupání na nich zůstanou otřepky. Ty žetonek zbytečně zvětšují a při velké koncentraci na mapě o sebe zachytávají. Po zastřižení tento problém odpadne a žetonek navíc vypadá mnohem lépe. Odvěkým přítelem wargamera je tak obal na CD s oříznutým rohem a kleštičky na nehty. S tímto ad hoc nástrojem a pinzetou na lepší manipulaci se žetony jste již definitivně propadli světu válečných her.

Sydo