Dojmy - Ascension: Return of the Fallen

Když se v proudu duší u brány smrti objevila jedna nezvykle rudá a rozlícená, věčný strážce brány Kythis poklekl a promluvil k duši. „Tahle duše nepatří žádnému smrtelníkovi a je mi povědomá.“

„To proto, že jsem tě stvořil,“ odpověděla duše, „a ty mě nyní musíš propustit. Za to tě zbavím tvého nekončícího břemene, strážci brány.“ Tak se stalo, že brána duší přišla o svého strážce a Samael se vší svou zlostí znovu povstal.

Včera jsme se podívali na v pořadí druhý velký set karetní série Ascension. Dnes se podíváme na v pořadí první samostatně hratelné rozšíření Ascension: Return of the Fallen. Pokud hru neznáte, nebo jste včerejší článek nečetli, doporučím se k němu vrátit, protože zde nebudu objasňovat pravidla, ale zaměřím se čistě na obsah. Včerejší článek najdete zde. Dnes se kromě samotné hry zaměříme více na jiné aspekty a to neustále zmiňovanou provázanost se hrou Magic:the Gathering (dále jen M:tG). Někteří hráči totiž Ascension nazývají magicem 2.0 a já se pokusím vysvětlit, proč mám někdy podobný pocit i já.

Co nám přináší návrat?

V poloviční krabici oproti velkým základním hrám naleznete vše, co je třeba pro hru 1 až 2 hráčů. Celkem 120 karet, z toho dva startovní balíčky a 40 krystalů cti. Oproti Chronicle of Godslayer nebo Storm of Souls neobsahuje Return of the Fallen karty Fanatic ani karty typu Event. Stejně tak v malé krabici budete jenom marně hledat herní desku. Karty mají příjemný materiál, ale pro jejich časté míchání je doporučím obalit. Krystaly jsou z příjemného plastu a skutečně vypadají jako krystaly. O vizuálním stylu her Ascension jsem se více rozepsal včera, zde pro přehlednost uvedu, že se jedná o zvláštní mix stylů, který se pohybuje od jasné kresby až k hranám abstrakce a kombinuje v sobě různé žánry od fantasy přes steampunk a horror až k science fiction. Některé malby je možné označit krásně česky jako fantasmagorické.

Samael se činí

Pravidla zůstávají stejně jednoduchá a intuitivní, jako u ostatních her této karetní série. Stranou se dají karty Mystic, Heavy Infantry a Cultist. Tyto tři karty mají hráči vždy k dispozici. Hráč začíná se svým startovním balíčkem deseti karet, zamíchá je a vezme si na ruku pět vrchních karet. Zbylé karty se poté zamíchají a otočí se vrchních šest karet. Hráč může ve svém kole vykládat karty z ruky, za které si může:

Vzít kartu Mystic nebo Heavy Infantry za danou hodnotu run (symbol trojúhelníku);

vzít kartu ze střední řady za danou hodnotu run nebo síly (znak rudého kruhu s mečem).

Nakoupené karty hráč odloží na svůj odkládací balíček. Jakmile hráč skončí své kolo, odloží případné zbylé karty z ruky na odkládací balíček, dobere si vrchních pět karet ze svého balíčku a může hrát další hráč. Pokud dojdou hráči karty v dobíracím balíčku, utvoří si nový zamícháním odkládacího balíčku. Cílem hry je získat co největší množství cti součtem získaných krystalů (čirý = 1 čest, rudý = 5 cti) a karet v balíčku (čísla v symbolu hvězdy v levém dolním rohu karty). Pokud hru neznáte a hledáte podrobnější vysvětlení pravidel, přečtěte si dojmy z Ascension: Storm of Souls, které najdete zde.

Magic 2.0 nebo ne?

Na mnoha fórech i od některých hráčů jsem slyšel, že je hra nápadně podobná M:tG. Někteří ji dokonce označovali za magicy nové generace nebo magic 2.0. Částečně mám pro tyto názory pochopení, ačkoliv se jedná skutečně o čistokrevnou deckbuilding hru. I já ji však chápu jinak než ostatní hry založené na tomto mechanismu - cítím zde silnější spojení s magicy. Navíc je mi sympatický i styl vydávání her, který si v Gary Games zvolili, přestože ne každý s ním musí souhlasit. Ano, skutečně se částečně podobá, nebo hledal inspiraci (mimo jiné) i v magicu. Stejně jako v této klasice totiž Ascension vychází v ucelených cyklech a karty se napříč cykly příliš nemísí, nebo jenom obtížně a výběrově, aby nedošlo k úplnému rozbourání kombinací některých karet. V M:tG se sice karty mohou mísit zcela dle libosti, ale v oficiální turnajové sféře se cykly karet velmi rychle protáčí a je možné používat karty pouze do určitých edic/času zpátky. Tím vzniká tlak na hráče, který je tímto nucen (chce-li se účastnit oficiálních turnajů) dokupovat stále další a další karty. Jistě, pokud si koupíte pár karet a hrajete doma s přáteli, nemusíte tento problém vůbec řešit. M:tG je však ve svém základu především událost turnajová a sběratelská. 

Zde necítím prakticky žádný tlak na koupi dalšího dílu. Kupujete si plnohodnotnou hru, kterou bude možné hrát dnes, stejně jako za dva roky. Rozdíl je jednak v deckbuildingovém základu - turnaje se od sběratelských karetních her liší, zde není možné takovou rychlostí protáčet karty. Turnaje zároveň nejsou hlavním živitelem této hry, protože zvolený mechanismus spadá mnohem více do kategorie společenských her. Soupeření hráčů je vystaveno na zcela odlišném základu než souboj dvou předpřipravených balíčků karet. Jde tak čistě o to, zda si hráč chce koupit další díl, nebo bere zakoupenou hru pouze jako jednu do své sbírky. Může si stejně dobře koupit další rozšíření za nějakou dobu, až karty ve vlastněné hře omrzí, nebo také nikdy. Navíc je koupě hry jako celku ve výsledku levnější než postavení znamenitého balíčku pro magic. Sběratelská karetní hra rozšiřovaná balíčky (tzv. boostery) s náhodným obsahem karet určité vzácnosti, kde se navíc karty směňují a obchodují, funguje velmi odlišným způsobem. Cena některých karet se může vyšplhat do závratných výšin. Ano, i ve hrách Ascension je přeci na kartách symbol jejich „vzácnosti“. Ten ovšem neurčuje cenu, ale počet kopií dané karty ve hře. Karty nejsou určeny k výměně ani prodeji. Výjimku tvoří tzv. promo karty. Tedy zvláštní karty vydávané k příležitostem prvního vydání, velkých herních událostí apod. Gary Games nabízejí možnost si tyto karty zakoupit na jejich stránkách, ale jejich koupě je čistě pro nadšence. Bez promo karet váš zážitek ze hry nijak neutrpí.

Ascension tedy hru M:tG připomíná jenom zdánlivě - chybí zde vysoká míra interakce a přímé napadání hráčů. Jde o čistokrevný deckbuilding, který se podobně jako chameleon tváří jako něco trochu jiného, v tomto případě slavná sběratelská hra. Jak jsem psal již včera, tuto vlastnost vtiskl hře Justin Gary z logického důvodu. Stejně, jako mají svou alma mater studenti, má tvůrce Ascension jako svou alma mater právě M:tG. Kdo hrál tuto hru po delší dobu, něco v něm zkrátka zůstane. U mě se to například projevuje zvýšenou potřebou obalovat karty a také specifickým stylem míchání. Mnoho hráčů však také nechává v podvědomí obecně platnou logiku a časování magicu v tzv. stackování, tedy vyhodnocování karet na základě pořadí jejich vynesení.

Líbezný duet či uspokojivý monolog

Ano, přiznávám se, že jsem této deckbuildingové sérii podlehl. Stejně jako u včerejšího článku, ani zde jste se ode mne nedočkali velkého výčtu negativ. Ascension: Return of the Fallen považuji za naprosto výbornou hru pro jednoho i dva hráče. Solitér varianta mne, k mému údivu, nepřestala bavit ani po zhruba pěti zahráních. Je to dáno krátkým herním časem, tempem a pravděpodobně také trošce nostalgie po starých časech věnovaných hře M:tG. Velikost hry navíc přímo vybízí na hraní na cestách. Jediný problém by mohl být v krystalech, které by hráči mohli poztrácet a tak je vhodné je nahradit, ať už kostkou, papírem a tužkou, anebo dnes už koneckonců i mobilem. Karty se vám pohodlně vejdou do krabičky, které dnes koupíte v každém obchodu s hrami, a jak jsem s radostí zjistil, nabídka těchto doplňků se začíná šířit i do některých hračkářství a knihkupectví. Pokud tedy hrajete nejčastěji ve dvou a chcete s karetní hrou Ascension začít, mohu toto rozšíření vřele doporučit. Hledáte-li rychlou hru pro dva hráče, kterou není třeba nikdy a nijak rozšiřovat, opět volbou této hry neprohloupíte.

Dojmy ze dvou třetin jedné karetní série máme tedy za sebou, co nás čeká na blogu dál? Příští týden se podíváme na dění doma i ve světě. Do té doby si užijte víkend u nějaké dobré hry a brzy opět na viděnou!

Dojmy - Ascension: Storm of Souls

Samael padl a jeho stoupenci jsou roztříštěni po okolí. To jim však nebrání znovu spřádat své temné plány. Poutníci a cestovatelé z Arhy vypráví o zmatku, který vládne v posmrtném životě.Kythis, strážce brány, který pouštěl odsouzené duše do konečného místa odpočinku, zmizel. Sám Samael ho před svou porážkou propustil z jeho odvěké služby. Polobožské stvoření se nyní schovalo svým tvůrcům a nehodlá se vrátit ke svému věčnému údělu. Na nebi se objevuje mrak, jenž miliony hlasů umlčí ostatní svět. Na oltářích se znovu obětuje a kultisté i fanatici předpovídají nadcházející zúčtování. Nazývají ho Bouře duší…

Do takového světa nás přivádí karetní hra společnosti Gary Games pro 1 až 4 hráče Ascension: Storm of Souls. Jedná se o hlavní hru druhého příběhového cyklu, první cyklus tvořila základní hra Ascension: Chronicles of Godslayer a rozšíření Ascension: Return of the Fallen. Pokud jste teď trochu zmatení, nezoufejte, způsob dělení her Ascension působí možná trochu zvláštně. Přestože se jedná o klasickou deckbuilding hru, inspiruje se systém vydávání samostatně hratelných rozšíření hrou Magic: the Gathering (odkaz na tuto hru uvidíte vícekrát, proto dále jen M:tG). Vychází tedy příběhové celky nebo cykly, které tvoří (jak se zatím zdá) jedna hlavní hra pro 1-4 hráče a následně rozšíření pro 1-2 hráče, které lze dobře spojit s hrou hlavní a vytvořit tak možnost hry až v šesti hráčích. Karty se samozřejmě dají kombinovat dle libosti, ale nedoporučuje se prostě spojit balíčky karet, tím by vznikl příliš velký balíček s rozbitými kombinacemi karet. Na oficiálních stránkách hry však hráči mohou najít návody na sestavení optimálních balíčků, a to jak oficiální od firmy Gary Games, tak od ostatních hráčů.

Co přináší bouře duší?

V krabici Ascension: Storm of Souls najdeme 200 karet, herní desku, 50 krystalů a pravidla. Hra také obsahuje pěkně řešený insert, stejně jako předchozí hry. Karty se dají příjemně rozdělit a drží v insertu. Už jsem chtěl jásat, ale po obalení již karty nešlo v krabici pohodlně uložit. Ačkoliv jsem na internetu viděl množství fotografií, kterak mají v insertu lidé uložené karty v obalech, zkrátka se mi nepodařilo karty uložit, aniž bych při tom byl nucen ohýbat karty (pozn. používám obaly FFG standard card game). Pokud máte nějakou radu, jak do insertu karty vtěsnat, neváhejte a napište mi to prosím do komentáře. Samozřejmě chápu, že ne každý hráč své karty obaluje, ale když už si dali ve společnosti Gary Games záležet a dokonce vydali pro Ascension vlastní obaly, mohl tomu být insert přizpůsoben. Mrzí to obzvlášť, protože insert je dobře řešen a karty si o uložení v něm přímo říkají.

Karty samotné jsou velmi pěkné. Oproti původní hře se změnil materiál, na kterém jsou karty tisknuty. Karty mají na omak velmi zvláštní strukturu. Jako kdyby byly namazány voskem. Samozřejmě je to pouze dojem, pochybuji o tom, že by si někdo dal tu práci a voskoval karty (je to vůbec technologicky možné?). Jedná se o stejný rozměr, který byl použit už v prvním rozšíření Ascension: Return of the Fallen. Ten se oproti první edici první hry Ascension: Chronicles of Godslayer změnil. V obalech rozdíl není poznat, bez nich je však rozdílná velikost karet patrná. Někomu by to mohlo při spojení her vadit, jiní tento rozdíl ignorují s poznámkou, že si hráč možná všimne, ze které hry pochází karta na vrchu balíčku, ale už nemůže určit, o kterou kartu jde. Gary Games tento drobný prohřešek napravili druhou edicí první hry, která je dle zpráv společnosti materiálem i rozměry shodná s dalšími dvěma hrami.

Hrací deska je velmi pěkně provedená a rozložení karet je na ní příjemně znázorněno obrázky odpovídajících karet. Je to klasická herní deska z pevnějšího materiálu, který se běžně používá pro hrací plány v deskových hrách. Deska není ve skutečnosti potřeba, ale je to velmi milý přehled a osobně s ní hraji rád. Dodává to hře punc něčeho ještě většího. Bohužel je oproti kartám a krystalům méně skladná, při cestování tedy nejspíš necháte desku doma. Vyloženou radostí jsou pak krystaly cti (honor) ve dvou velikostech a barvách. Menší průhledné krystaly mají hodnotu jedna, zatímco velké rudě zbarvené krystaly mají hodnotu pět. Oproti všem žetonům, kostkám a pravidelným tvarům jsou krystaly příjemným oživením, podobně, jako tomu bylo u hry Thunderstone, kde karty zkušeností nahradily plastové miniaturní hromové kameny. Jde sice o drobnost, ale hráče taková věc umí náležitě potěšit.

Trochu jiná hra

Už první hra série - Ascension: Chronicles of Godslayer vyvolala svým vzhledem protichůdné reakce. Zatímco na jedné straně stála velká skupina hráčů, kterým se grafický styl vyloženě nelíbil, na druhé straně byl dostatečně velký zástup lidí, kteří oceňovali odlišnost a originalitu ilustrací. Je to dáno netradiční technikou i výjevy, které jsou u této hry zvoleny. Povětšinou jsme si zvykli na dokonalé kresby z karetních her od Fantasy Flight Games nebo z M:tG. Ascesion tak na někoho působilo až nepatřičně či dokonce odpudivě. Je to podobné jako v případě produkce společnosti Flying Frog Company. Jejich fotografický styl se hráčům buď líbí, nebo ne. Jenom málokdy se k němu někdo staví neutrálně. Musím se přiznat, že já spadám do kategorie hráčů, kteří si kresby vyloženě užívají. Právě jejich netradiční vzhled ve spojení s příběhem hry mne zaujal a považuji ho za příjemnou změnu. Promítá se zde klasické fantasy, steampunk, horror a biblická tématika.

Zatímco některé kresby jsou jasně čitelné, jindy jde o značně abstraktní díla a podobné je to i s vyzněním. U některých se člověk pousměje mírné vizuální humornosti, při pohledu na jiné však člověku přijde na mysl dílo švýcarského surrealisty H.R. Gigera. To vše vytváří ojedinělý vizuální mix navozující velmi zajímavý dojem. Také tzv. flavor texty (texty nesouvisející s herními mechanismy, ale dotvářející atmosféru) na kartách jsou nápadité a některé z nich také nepostrádají špetku (někdy trochu morbidního) humoru.

Svět na rozcestí

Design karet je jednoduchý a přehledný. Hráč vidí na první pohled vše potřebné, především díky velkým ikonám ceny karty a rozumně velkému písmu schopností karty. V pravém horním rohu je cena karty udávaná buď trojúhelníkem (runy) nebo rudým kruhem s mečem (síla). V levém dolním rohu mají některé karty hvězdu označující množství cti, která se ve hře rovná vítězným bodům. Uprostřed karty jsou její vlastnosti, tedy zda dává hráči runy, sílu, vítězné body či možnost vykonat nějakou akci. V pravém dolním rohu karty je pak symbol edice a dle barvy je možné určit počet kopií této karty ve hře.

Hra má velmi jednoduchá a jasně napsaná pravidla. Hráči se zkušenostmi s hrami postavenými na deckbuildingu nebo principech M:tG se zorientují během krátké chvíle. Základní pravidlo deckbuildingu je samozřejmě zachováno i zde - jakmile doberete karty ze svého balíčku, vytvoříte si nový zamícháním toho odkládacího. Existují 4 druhy karet - hrdinové (hero), konstrukty (construct), příšery (monster) a nově představené události (event). Hrdinové, konstrukty a události navíc existují ve čtřech barvách (frakcích). Hrdinové jsou jednorázové karty, které vyložíte, vyhodnotíte jejich schopnosti a na konci kola je odložíte na svůj odkládací balíček. Konstrukty fungují obdobně jako hrdinové pouze s tím rozdílem, že je na konci svého kola necháváte vyložené před sebou (jde o tzv. permanent kartu). Příšery nemůžete získat do svého balíčku karet, když je ale porazíte, získáte odměnu (reward) v podobě krystalů cti. Některé příšery vám navíc dávají i trofej (trophy). Kartu příšery s trofejí si necháte vyloženou před sebou a můžete její trofej buď použít ihned, nebo ve kterémkoliv svém dalším kole.

Trochu specifické jsou zde dvě karty, které jsou od začátku volně k dispozici všem hráčům. Kultista dá hráči za každé dvě síly jeden krystal cti, funguje tedy jako jakýsi bouchací panák (kdo by si nechtěl praštit do kultisty, že? :). Další novou kartou je fanatik, který za tři síly dá stejně jako kultista jeden krystal cti, zároveň si ho ale hráč vezme před sebe pro jeho trofej. Ta se různí dle aktuální události. Událost je karta, která částečně mění pravidla ve hře. Kdo hrál M:tG, vzpomene si možná na velké karty různých dimenzí (tzv. planescape), které pozměňovaly podmínky hry. Události působí podobně. Vždy je na nich napsáno, jaký mají efekt a zároveň mají popsanou trofej (event trophy). Tu je možné získat právě poražením fanatika.

I příprava hry je rychlá a jednoduchá, obzvlášť pokud využíváte možností insertu mít oddělené jednotlivé balíčky karet. Nejprve si hráči připraví herní plán (tento krok je volitelný, jak jsem zmínil výše, herní plán není pro hru nezbytný). Na vyznačená místa na herní desce si připravíme balíčky karet Mystic, Heavy Infantry, Cultist a Fanatic. Každý hráč si vezme jeden startovní balíček. Ten je tvořen osmi kartami Apprentice (+1 runa) a dvěma kartami Militia (+1 síla). Každý hráč si vezme do ruky pět karet. Následně se zamíchá balíček ostatních karet, který obsahuje hrdiny, konstrukty, příšery a události a vyloží se vrchních šest karet. Tyto karty jsou momentálně k dispozici. Hráči se střídají v kolech, ve kterých mohou za sílu a runy karet z ruky nakupovat karty z prostřední řady šesti karet (ty se okamžitě doplňují), nebo některou ze čtyř karet, které jsou od začátku volně k dispozici. Hra končí ve chvíli, kdy se doberou všechny krystaly cti. Poté hráči sečtou čest všech karet ve svém balíčku a přičtou čest uloženou v krystalech. Vítězí hráč s nejvyšším množstvím cti.

Vzhůru do zbraně

Herní systém by se dal nejlépe popsat jako kombinace deckbuildingu a správy karet s velmi omezenou mírou konfliktnosti a interakce. Míra ovlivnění M:tG asi nikoho nepřekvapí, když je hlavním tvůrcem hry Justin Gary, jeden z předních hráčů této karetní hry.  Je to zvláštní, ale přestože je zde interakce mezi hráči omezena na minimum, vůbec mi to nevadilo a dokonce mi připadalo, že s ostatními hráči neustále „hraji“. Nenastala zde situace z některých euro her, kde má hráč pocit, že hraje po celou dobu sám a jediný rozdíl oproti hře v jednom je, že si na konci všichni sečtou body a nejvyšší počet vítězí. I zde se na konci počítají vítězné body a opět vítězí ten, kdo jich získá nejvíce. Přesto hráč nemá pocit osamocenosti ve hře. Nepochybně je to dáno herním časem, který se průměrně pohybuje někde mezi dvaceti až třiceti minutami na hru, ačkoliv ve více hráčích se může ještě o něco protáhnout.

Hra si drží svižné tempo ve dvou i třech hráčích. Ve čtyřech je již trochu delší, ale pořád velmi příjemná, ačkoliv se prodlužuje doba čekání na tah. Představa, že hraji s rozšířením v pěti či šesti hráčích (jak umožňují pravidla), si vpravdě nedovedu zcela dobře představit. Hra by se protáhla již zcela neúměrným způsobem. Spíše bych hráčům doporučil domluvit se na uspořádání menšího turnaje, ve kterém se rozdělí na dvojice či trojice a postupně se prostřídají. Pokud vlastní hráč původní hru nebo rozšíření, není takové hraní vůbec problém. A to jsem ještě nezmínil solitér variantu. V té zůstává vše jako v původní hře, pouze se postupně každé kolo dvě karty odloží na hromádku hry. Pokud získáte více cti než hra, vítězíte. Díky rychlosti (cca 20-30 min) dobře zabaví i tato varianta (mám momentálně nahráno k deseti hrám). Jak si tedy poslední přírůstek do rodiny Ascension stojí? Velmi dobře! Hledáte-li méně konfliktní, ale svižný karetní deckbuilding, který v mnoha ohledech připomíná oblíbenou hru svého tvůrce Garyho, má jedinečný grafický design a jde hrát velmi dobře v jednom stejně jako ve čtyřech hráčích, volbou Ascension: Storm of Souls se nedá naprosto nic pokazit.

A jestliže nemáte ještě Ascension dost, dočkáte se zítra dojmů z prvního rozšíření Return of the Fallen. ;-)

Valentýn - hry pro dva

Čtrnáctý únor je oslavou sv. Valentýna a zároveň svátkem zamilovaných. Snaživí obchodníci zaplnili naše okolí svými reklamami, ve kterých spojují svátek milenců se svým výrobkem, ať jde o vonné mýdlo, nebo nový automobil. Chcete přesto učinit romantickým povinnostem zadost a věnovat se po celý den své drahé polovičce? Nechce se vám na procházku do venkovních mrazů? V kině ani divadle nic nedávají? Chcete být v klidu doma a prostě si užít společné chvíle? Dnešní den si můžete zpříjemnit nějakou hrou pro dva hráče! Nebudu zde obsáhle představovat jednotlivé hry, jde spíše o přehled, a pokud vás něco zaujme, dozvíte se o hře více na našem e-shopu, českých stránkách Zatrolené hry nebo zahraničním webu Board Game Geek.

Dračí trio

Jestliže se chcete ponořit do světa plného draků, princezen a rytířů, máte štěstí. Žánr fantasy se mezi hráči těší značné oblibě, čemuž odpovídá i široká nabídka her. Pokud hledáte krátkou hru na oddech, můžete vyzkoušet Dračí srdce. Jde o pohádkově laděnou karetní hru na pár minut. Pravidla jsou jednoduchá a celá hra je vybavená příjemnými kresbami. Zkušeného hráče možná svou hloubkou neoslní, ale člověk si někdy rád odpočine u jednoduché hry.

Pokud ale vyžadujete něco náročnějšího, je tu zcela nová hra Drako. V té se skupině tří trpasličích lovců podařilo chytit draka do pasti. Ten však nehodlá vydat svou kůži lacino a snaží z pasti vyprostit. Jeden hráč se tedy ujme tříčlenné skupiny lovců a druhý hráč si vezme na starost draka. Zatímco trpaslíci zvítězí, pokud draka udolají, drak má hned dvě možnosti - buď pobije trpaslíky, nebo odletí, jakmile soupeř odehraje všech svých 38 karet. Rychlá kartami řízená hra by mohla uspokojit všechny příležitostné hráče, ale i těm náročnějším by mohla přijít k chuti. A pokud by ani to nestačilo, je tu ještě Dragon Rage. První fantasy válečná hra byla znovu vydána po třiceti letech a hráči budou svědky boje mezi obránci města a příšerami v čele s draky. Hexová mapa, 213 žetonů, množství scénářů a celkem 52 stran pravidel by mělo potěšit srdce náročných párů.

Od hlubin podzemí až po hvězdný prostor

Máte rádi podzemí a strach? Potom sáhněte po hře Claustrophobia! Na jedné straně skupina vězňů v čele s „Vykupitelem“ a na druhé pekelné stvůry v čele se třemi variantami démona. Souboj pekla a lidí může začít. Dungeon crawl hra pro dva hráče, která nabízí kromě vyšší náročnosti také velmi dobře zpracovaný depresivní svět na pomezí fantasy a horroru. Nesedí vám fantasy, nebo byste si (alespoň na sv. Valentýna) chtěli zahrát spolu proti hře? Možná bude správnou volbou svět Warhammer 40 000 ve hře Space Hulk: Death Angel: the Card Game. Hráči se ujmou skupinek vesmírných mariňáků, kteří prozkoumávají lodě a základny, které napadly velmi nepříjemné příšery známé jako „genestealers“. Hráči musí projít několika úrovněmi a přežít útoky nepřátel. Spolupráce zde hraje prim a osamocený mariňák je mrtvý mariňák.

Ze stejného světa pochází také jedna z velkých her od Fantasy Flight Games - historický souboj Císaře a padlého válečného mistra Horuse, který se spolčil s démony. To je v krátkosti obsah hry Horus Heresy. Velký herní plán představující palác Císaře, desítky figurek, karet a potemnělá atmosféra světa z krabice téměř odkapává. Ve vesmíru ještě chvíli zůstaneme s hrou, která nás částečně vrátí do dětství. Pamatujete si na klasiku jménem Lodě? Hasbro se rozhodlo využít mechanismus z původní hry a představilo nám Battleship Galaxies: The Saturn Offensive Game Set. Vesmírné lodě lidstva a mimozemských nájezdníků se proti sobě postaví v nemilosrdném boji plném manévrů, útoků a přeskupení. Mechanismus střelby z původních lodí je zde zachován v podobě cílení střel - každá vesmírná loď má svou tabulku trupu a útočník si hází dvěma kostkami - s písmeny a s číslicemi. Výsledkem je souřadnice, kam výstřel dopadl. Jestliže byl zasažen trup, přijde obránce v lepším případě o štíty, v horším o loď.

Fantasy jsem už zmínil, sci-fi také. Co nám tedy chybí? Western! A ne jen tak ledajaký! Ve hře Revolver, kterou v nejbližších dnech v českém jazyce vydají Rex hry, si zavzpomínáte na doby, kdy muži byli drsní, ženy silné a krásné, všechny svrběl prst na spoušti a Clint Eastwood byl zákonem divokého Západu. Jeden hráč prchá s loupeživou bandou k mexickým hranicím, zatímco ho druhý stíhá jako ruka zákona. To vše v krásné plechové krabici.

Generálem v čele vojska… nebo i schovaný vzadu

Raději byste změřili své síly na bitevním poli? Možná to někoho překvapí, ale lehčí válečné hry se u párů těší značné oblibě. Sice nemám k dispozici žádné statistiky, ale z fotografií na serveru Board Game Geek je zřejmé, že tyto hry nejsou výhradní doménou mužů.

Máme zde BattleLore a na jeho základu postavenou hru Battles of Westeros. První hra kombinuje historické scénáře s prvky fantasy. Saracéni jako rychlí, ale slabší skřeti a Skoti jako houževnatí trpaslíci v kiltech? Proč ne! Druhá jmenovaná hra je zasazena do světa Písní ledu a ohně spisovatele G.R.R.Martina. Čeká vás tedy spíš taktický boj bez kouzel a přemíry nadpřirozena, zato ale s bohatým a výpravným pozadím každé postavy i bitvy. Historické bitvy si užijete v sérii her Commands & Colors, která opět využívá systém známý ze hry BattleLore, je však propracovanější a namísto plastových figurek zde hráči používají dřevěné bloky. Tato série se momentálně dělí na dvě větve - starověké bitvy v sérii Ancients a období napoleonských válek v sérii Napoleonics. Naposledy se vrátíme k žánru fantasy hrou Summoner Wars. Taktická hra odehrávající se na herním plánu 6x8 polí používá namísto figurek karty příšer a válečníků, které vyvoláváte. Cílem je zničit soupeřova vyvolávače a uchránit svého. Rychlá taktická hra plná kouzel, ve které si nyní můžete vybrat z nepřeberného množství ras, udělá, v porovnání s předchozími hrami, radost svou skladností i rychlostí přípravy.

Před hrou BattleLore ale byla původně jiná hra se stejným herním systémem. Vrací hráče zpátky do bojů 2. světové války a nese název Memoir’44. Alternativní pohled na dění v této dosud největší válce lidstva potom nabízí figurková hra Dust Tactics. Chcete vědět, jak by změnil válku nález spadlé mimozemské lodě? Jaké technologie by vědci použili k vylepšení zbraní a k dosažení konečného vítězství? Máte možnost!

Je libo skutečnou válku? Jste li skuteční milovníci válečných her, potom nezbývá než doporučit studenou válku v podání Twilight Struggle nebo podobně laděnou válku USA proti terorismu ve hře Labyrinth: the War on Terror. Obě hry pochází z produkce společnost GMT Games a první jmenovaná hra dnes představuje jednu z klasik tohoto žánru her. Neméně slavná je však i Středozem. Proto může milovníky světa J.R.R.Tolkiena zaujmout velkolepá hra War of the Ring, jejíž druhá edice vyšla na začátku letošního roku. Chcete vidět vítězství dobra spojeného národy lidí, elfů a trpaslíků, nebo raději pohltíte celý svět svým zlem jako mocný pán Sauron a jeho služebník, kouzelník Saruman? Osud Středozemě leží na vašich bedrech.

Když mozek protáčí závity

Můžete ovšem spadat do kategorie náročných hráčů, kterým nevadí, když se u přemýšlení trochu zapotí. Krom tradičních her jako šachy či go má i tato zájmová skupina bohaté možnosti výběru. Například novinka společnosti Queen Games jménem Sparta. Hra kombinuje prvky dámy, šachů a piškvorků. Na první pohled jednoduchá hra rozhodně nenechá mozek spát. Původem irská hra Tara se také nechlubí pouze svým pěkným vzhledem. Za jednoduchými pravidly totiž skrývá hlubší hru plnou vážných rozhodnutí, plánování a odhadování tahů soupeře. Co když vše ještě okořeníme troškou náhody? Vznikne nám Battle Line! Opět na první pohled jednoduchá hra, ve které se hráči (jak již samotný název napovídá) přetlačují na frontové linii skládáním kombinací karet. Kdo zná karetní hry, jakými jsou kanasta, žolíky nebo bulka, ten se v kombinacích velmi rychle zorientuje. A jestli chcete ještě více abstrakce, mohl by být vaším favoritem Hive. Hra tvořená šestiúhelníkovými herními kameny s obrázky různého hmyzu, si můžete beze strachu zahrát doma na stole i venku na trávě. Vítězí hráč, kterému se podaří zcela obklíčit královnu soupeře.

I špionskou náladu lze ukojit vhodnou hrou. Cold War: CIA vs KGB je jednoduchá hra z produkce FFG, založená na blafování. Agenti obou hráčů soupeří o jednotlivé země nebo významné události (závody ve zbrojení, lety do vesmíru,…). Svých cílů se snaží dosáhnout ovlivněním mocenských skupin v dané zemi, zároveň ale chtějí co nejvíce znepříjemnit život soupeři. Do dob studené války se podíváme také ve hře s dlouhým názvem Confusion: Espionage and Deception in the Cold War. Dvě strany, jeden kufřík, jeden zrádce. Oba hráči mají k dispozici skupinu agentů, ale možnosti jejich pohybu vidí pouze soupeř. Navíc mají oba hráči mezi svými figurami dvojitého agenta pracujícího pro druhou stranu. Jeho pohyb si protihráč vymýšlí. Oba hráči si ve svých tabulkách fixem vyznačují a upravují, jak se která jejich figura pohybuje. Nutnost dedukce a blafování hráče věrně přenese do souboje agentů v minulém století.

Karty nade vše!

Odborníkem na hry pro dva jsou hry karetní. A že se nám urodilo her pro dva hráče! Kromě klasiky Magic: the Gathering, ve které hráči po celém světě již přes dvacet let měří své síly, nám nabídka narostla o LCG hry z produkce FFG nebo také o deck-building sérii Ascension. Ta má nyní dvě základní sady a jedno rozšíření, přičemž všechny tři hry jsou samostatně hratelné. O sérii se zde moc nerozepíši, protože ještě tento týden nás čeká obsáhlá recenze druhé základní sady Ascension: Storm of Souls, ve které si hru podrobně rozebereme.

Máme tady ale stále čtveřici her formátu „living card game“. FFG vsadilo na téma a zvolilo si pro dění svých karetních her známé a oblíbené světy. The Lord of the Rings: The Card Game je na rozdíl od zbylých tří her kooperativní, to znamená, že hráči hrají spolu proti hře. Svou družinu tvořenou lidmi, elfy, trpaslíky a hobity podrobí nástrahy zlých sil nejedné zkoušce a k dosažení vítězství si hráči budou muset mnohdy podat pomocnou ruku. To ve světě Warhammer: Invasion si hráči půjdou nemilosrdně po krku (že by ideální hra pro italské domácnosti? :). K výběru máte čtyři národy - orky, elfy, chaos a Říši. Vyhrává hráč, který jako první dobude hlavní město soupeře. Písně ledu a ohně jsme již v dnešním článku jednou navštívili a teď se do světa spisovatele Martina podíváme znovu. Ve hře A Game of Thrones: The Card Game si vyberete jeden z rodů (Stark, Lannister, Targaryen, …) a pokusíte se porazit ostatní hráče v boji o železný trůn. Vítězí ten, kdo získá jako první 15 bodů moci, ať už bojem, nebo intrikami. Kdo se chce bát, jistě nepohrdne světem spisovatele H.P.Lovecrafta, který je souhrnně označován jako Mythos. Z tohoto světa již máme několik her (asi nejznámější je Arkham Horror) a karetní verze Call of Cthulhu: The Card Game také stojí za povšimnutí. Hráči si mohou vybrat, zda chtějí hrát za lidi či za prastaré, nebo mohou skupiny libovolně namíchat. Musí ale počítat s tím, že hodní lidé nebudou chtít spolupracovat s příšerami a naopak. První hráč, který ovládne tři příběhy, vyhrává hru. Ke zmíněným LCG hrám se ještě tento rok přidá další kooperativní hra ze známého světa. Nejde o nic menšího než o Star Wars: The Card Game. Více informací o hře zatím nemáme, ale rozhodně se na ně těšíme.

Hlavně pohodový den s lidmi, které máte rádi

Ať už trávíte dnešní den s rodinou, s partnerem, s přáteli, nebo sami, hlavně si ho užijte ve zdraví a pohodě. Doufám, že dnešní článek alespoň částečně pomohl hráčům, kteří často mají možnost hrát ve dvou, ale nevědí, jakou hru si vybrat. Pokud vás napadá další hra, kterou jsme v článku opomněli zmínit, neváhejte a napište nám o ní do komentáře. Co nás čeká dál? Ve čtvrtek se společně podíváme na Ascension: Storm of Souls. Do té doby na viděnou a příjemný zbytek dne!