9. ledna 2012

Dojmy – Castle Panic

Máme za sebou Vánoční svátky i bujaré oslavy Nového roku a je čas se zase věnovat naší každodenní rutině. To si zřejmě mysleli i obránci jednoho hradu, než se na ně z okolních lesů začala hrnout jedna pohroma za druhou. Pomůžete ve hře od společnosti Fireside Games Castle Panic obyvatelům opevnění proti skřetům, trollům a všelijakým dalším příšerám, nebo si naopak rádi zahrajete za zlovolného pána zmíněných oblud? A bude vás to bavit?

Hra pro 1 až 6 hráčů s herní dobou kolem jedné hodiny je určená primárně dětem, nebo rodinám. Přestože výrobce stanovuje minimální věk na 10 let, lze hru bez problémů hrát i s mladšími dětmi. Hra nabízí především kooperativní hru hráčů proti hře, kdy všichni společně brání hrad před přívalem monster. Druhou možností je semi-kooperativní hra, kdy se jeden hráč ujme příšer a hraje proti ostatním. Základní varianta hry je stejná jako kooperativní pouze s tím rozdílem, že na konci vítězné hry všichni sečtou hodnoty příšer, které zničily a ten s největším počtem bodů vítězí. Tuto variantu osobně považuji za nejslabší z celé trojice a spíše hráčům doporučuji dvě výše zmíněné varianty.

Malá velká hra v malé velké krabici

Krabice má standardní čtvercovou velikost a najdete v ní herní plán, 49 karet, 49 žetonů příšer, po šesti kusech kartonových věží a hradeb, plastové stojánky, šestistěnnou kostku a žeton dehtu a dva žetony opevnění. Krabice je značně naddimenzovaná - využijete zhruba čtvrtinu až třetinu krabice. To se možná změní s příchodem rozšíření The Wizard’s Tower, kterou jsme ale v době psaní článku neměli možnost vyzkoušet. Insert tvoří tři oddělené přihrádky, jedna je určená pro karty a všechen zbylý herní materiál se vejde do jedné ze dvou zbylých přihrádek.

Máme hezký hrad?

Ke kvalitě herního materiálu nemám výhrad. Kvalita karet je ucházející, a pokud nehodláte hru hrát denně, není třeba karty obalovat, nemíchají se tak často. Žetony i kartonové věže a hradby jsou pevné a v plastových stojáncích drží celkem dobře. K hernímu plánu také nemám výhrad, je jasný, barvy jsou příjemné a vše je velmi přehledné. V rozích herního plánu jsou rozepsány fáze kola, schopnosti zvláštních příšer a také popis účinků zvláštních žetonů příšer. Všechny komponenty mají přehledný a jednoduchý design, karty mají na sobě velkým písmem napsány své schopnosti. Ty jsou povětšinou tak jednoduché, že už podle obrázku po několika kolech víte, co ta která karta dělá. Veškerý materiál je v angličtině, ale je velmi jednoduchý i pro děti.

Braňte hradby!

Herní plán je rozdělen třemi způsoby – barevně na červenou, modrou a zelenou zónu, na šest pruhů od kraje do středu označených čísly 1 až 6 a na jednotlivé kruhy (viz. obrázky v článku). Tyto kruhy mají v sobě nápisy označující, jaké jednotky mohou zranit příšery vyskytující se v nich. Herní plán tak částečně připomíná např. terč šipek. Zatímco na větší vzdálenost mohou střílet lukostřelci (archers) pod hradbami mohou monstra napadat pouze pěšáci (swordsman). Navíc musí mít jednotky hráčů shodnou barvu s polem, na kterém se příšera nachází.

Jak jsem již psal, ve hře se stanete obránci hradu proti zákeřným nepřátelům a k tomu vám budou pomáhat karty jednotlivých vojáků, událostí, hrdinů, nebo také karty malta a cihla, pomocí kterých je možné opravit jeden dílek hradby.

Na začátku hry umístíte do středové části 6 dílků věže a 6 dílků hradby. Následně vyberete ze žetonů příšer 3 gobliny, 2 orky a 1 trolla, které náhodně rozmístíte do šesti polí označených „lukostřelci“.

Všechny zbylé žetony otočíte lícem dolů (nebo ještě lépe do nějakého neprůhledného pytlíku) a podle tabulky v pravidlech si hráči rozdají daný počet karet. První kolo může začít. Průběh kola je velmi jednoduchý:

1)      Doberete si do daného počtu karet;
2)      můžete jednu kartu odhodit a dobrat si místo ní další;
3)      můžete s jedním spoluhráčem vyměnit 1-2 karty (dle počtu hráčů)
4)      zahrajete libovolný počet karet z ruky;
5)      všechny příšery na herním plánu se posunou o 1 do středu směrem k hradu;
6)      hráč vytáhne další dva žetony příšer a vyhodnotí je, poté končí jeho kolo a začíná kolo hráče po levici.

Pravidla jsou skutečně jednoduchá - ačkoliv mají celkem dvanáct stran, pravidla zaberou odhadem tři, zbytek tvoří vysvětlení karet a efektů a příklady ze hry. Hráči vítězí ve chvíli, kdy porazí všechny žetony příšer. Prohrávají, pokud jim příšery zničí všech šest věží. V pravidlech najdete také úpravy pro usnadnění nebo naopak ztížení hry.

Má cenu bránit hrad?

Nevýhody se mi těžko hledají, přesto dvě zmíním. Krabice by mohla být třetinová - vše by se do ní vešlo a snadněji by se přenášela. Takhle je většina místa nevyužitá a v polici zabírá zbytečně moc místa. Další nevýhodou a zároveň výhodou je jednoduchost hry. Zkušenější a starší hráči nejspíše sáhnou po tematicky a designově vážnějších hrách, Castle Panic je volba pro menší děti nebo rodinu s dětmi, na které se jasně zaměřuje. Přesto tato hra neurazí jakéhokoliv hráče, protože občas obráncům s plánem plným monster nezbývá nic jiného, než dle názvu hry panikařit. A že je to panikaření velmi zábavné.

Ačkoliv je hra zaměřena především na menší hráče, umí pobavit i dospělé. Jednoduchost hry je totiž jasnou výhodou pro začínající hráče, kteří doteď hráli pouze starší hry jako je Talisman, Osadníci z Katanu nebo Carcassonne. Navíc jednoduchost pravidel se nerovná jednoduchost hry, ba naopak! V některých chvílích se můžete hezky zapotit a konečné vítězství s jedinou věží není vzácnou výjimkou. A vždy je zde možnost upravit si herní zážitek volitelnými pravidly na snazší nebo naopak obtížnější. Hra je zábavná v kooperativní i semi-kooperativní variantě. Po první hře, kdy si hráči osahají karty a ujasní si herní mechanismy, se navíc vše výrazně zrychlí, takže herní čas může ve výsledku klesnout někam mezi 30 až 45 minut. To je příjemné hlavně pro děti, které se v takovém časovém rozmezí ještě nemusí nijak nutit k udržení pozornosti. Takže má cenu bránit hrad? Rozhodně ano!

Žádné komentáře:

Okomentovat