Když se v proudu duší u brány smrti objevila jedna nezvykle rudá a rozlícená, věčný strážce brány Kythis poklekl a promluvil k duši. „Tahle duše nepatří žádnému smrtelníkovi a je mi povědomá.“
„To proto, že jsem tě stvořil,“ odpověděla duše, „a ty mě nyní musíš propustit. Za to tě zbavím tvého nekončícího břemene, strážci brány.“ Tak se stalo, že brána duší přišla o svého strážce a Samael se vší svou zlostí znovu povstal.
Včera jsme se podívali na v pořadí druhý velký set karetní série Ascension. Dnes se podíváme na v pořadí první samostatně hratelné rozšíření Ascension: Return of the Fallen. Pokud hru neznáte, nebo jste včerejší článek nečetli, doporučím se k němu vrátit, protože zde nebudu objasňovat pravidla, ale zaměřím se čistě na obsah. Včerejší článek najdete zde. Dnes se kromě samotné hry zaměříme více na jiné aspekty a to neustále zmiňovanou provázanost se hrou Magic:the Gathering (dále jen M:tG). Někteří hráči totiž Ascension nazývají magicem 2.0 a já se pokusím vysvětlit, proč mám někdy podobný pocit i já.
Co nám přináší návrat?
V poloviční krabici oproti velkým základním hrám naleznete vše, co je třeba pro hru 1 až 2 hráčů. Celkem 120 karet, z toho dva startovní balíčky a 40 krystalů cti. Oproti Chronicle of Godslayer nebo Storm of Souls neobsahuje Return of the Fallen karty Fanatic ani karty typu Event. Stejně tak v malé krabici budete jenom marně hledat herní desku. Karty mají příjemný materiál, ale pro jejich časté míchání je doporučím obalit. Krystaly jsou z příjemného plastu a skutečně vypadají jako krystaly. O vizuálním stylu her Ascension jsem se více rozepsal včera, zde pro přehlednost uvedu, že se jedná o zvláštní mix stylů, který se pohybuje od jasné kresby až k hranám abstrakce a kombinuje v sobě různé žánry od fantasy přes steampunk a horror až k science fiction. Některé malby je možné označit krásně česky jako fantasmagorické.
Samael se činí
Pravidla zůstávají stejně jednoduchá a intuitivní, jako u ostatních her této karetní série. Stranou se dají karty Mystic, Heavy Infantry a Cultist. Tyto tři karty mají hráči vždy k dispozici. Hráč začíná se svým startovním balíčkem deseti karet, zamíchá je a vezme si na ruku pět vrchních karet. Zbylé karty se poté zamíchají a otočí se vrchních šest karet. Hráč může ve svém kole vykládat karty z ruky, za které si může:
Vzít kartu Mystic nebo Heavy Infantry za danou hodnotu run (symbol trojúhelníku);
vzít kartu ze střední řady za danou hodnotu run nebo síly (znak rudého kruhu s mečem).
Nakoupené karty hráč odloží na svůj odkládací balíček. Jakmile hráč skončí své kolo, odloží případné zbylé karty z ruky na odkládací balíček, dobere si vrchních pět karet ze svého balíčku a může hrát další hráč. Pokud dojdou hráči karty v dobíracím balíčku, utvoří si nový zamícháním odkládacího balíčku. Cílem hry je získat co největší množství cti součtem získaných krystalů (čirý = 1 čest, rudý = 5 cti) a karet v balíčku (čísla v symbolu hvězdy v levém dolním rohu karty). Pokud hru neznáte a hledáte podrobnější vysvětlení pravidel, přečtěte si dojmy z Ascension: Storm of Souls, které najdete zde.
Magic 2.0 nebo ne?
Na mnoha fórech i od některých hráčů jsem slyšel, že je hra nápadně podobná M:tG. Někteří ji dokonce označovali za magicy nové generace nebo magic 2.0. Částečně mám pro tyto názory pochopení, ačkoliv se jedná skutečně o čistokrevnou deckbuilding hru. I já ji však chápu jinak než ostatní hry založené na tomto mechanismu - cítím zde silnější spojení s magicy. Navíc je mi sympatický i styl vydávání her, který si v Gary Games zvolili, přestože ne každý s ním musí souhlasit. Ano, skutečně se částečně podobá, nebo hledal inspiraci (mimo jiné) i v magicu. Stejně jako v této klasice totiž Ascension vychází v ucelených cyklech a karty se napříč cykly příliš nemísí, nebo jenom obtížně a výběrově, aby nedošlo k úplnému rozbourání kombinací některých karet. V M:tG se sice karty mohou mísit zcela dle libosti, ale v oficiální turnajové sféře se cykly karet velmi rychle protáčí a je možné používat karty pouze do určitých edic/času zpátky. Tím vzniká tlak na hráče, který je tímto nucen (chce-li se účastnit oficiálních turnajů) dokupovat stále další a další karty. Jistě, pokud si koupíte pár karet a hrajete doma s přáteli, nemusíte tento problém vůbec řešit. M:tG je však ve svém základu především událost turnajová a sběratelská.
Zde necítím prakticky žádný tlak na koupi dalšího dílu. Kupujete si plnohodnotnou hru, kterou bude možné hrát dnes, stejně jako za dva roky. Rozdíl je jednak v deckbuildingovém základu - turnaje se od sběratelských karetních her liší, zde není možné takovou rychlostí protáčet karty. Turnaje zároveň nejsou hlavním živitelem této hry, protože zvolený mechanismus spadá mnohem více do kategorie společenských her. Soupeření hráčů je vystaveno na zcela odlišném základu než souboj dvou předpřipravených balíčků karet. Jde tak čistě o to, zda si hráč chce koupit další díl, nebo bere zakoupenou hru pouze jako jednu do své sbírky. Může si stejně dobře koupit další rozšíření za nějakou dobu, až karty ve vlastněné hře omrzí, nebo také nikdy. Navíc je koupě hry jako celku ve výsledku levnější než postavení znamenitého balíčku pro magic. Sběratelská karetní hra rozšiřovaná balíčky (tzv. boostery) s náhodným obsahem karet určité vzácnosti, kde se navíc karty směňují a obchodují, funguje velmi odlišným způsobem. Cena některých karet se může vyšplhat do závratných výšin. Ano, i ve hrách Ascension je přeci na kartách symbol jejich „vzácnosti“. Ten ovšem neurčuje cenu, ale počet kopií dané karty ve hře. Karty nejsou určeny k výměně ani prodeji. Výjimku tvoří tzv. promo karty. Tedy zvláštní karty vydávané k příležitostem prvního vydání, velkých herních událostí apod. Gary Games nabízejí možnost si tyto karty zakoupit na jejich stránkách, ale jejich koupě je čistě pro nadšence. Bez promo karet váš zážitek ze hry nijak neutrpí.
Ascension tedy hru M:tG připomíná jenom zdánlivě - chybí zde vysoká míra interakce a přímé napadání hráčů. Jde o čistokrevný deckbuilding, který se podobně jako chameleon tváří jako něco trochu jiného, v tomto případě slavná sběratelská hra. Jak jsem psal již včera, tuto vlastnost vtiskl hře Justin Gary z logického důvodu. Stejně, jako mají svou alma mater studenti, má tvůrce Ascension jako svou alma mater právě M:tG. Kdo hrál tuto hru po delší dobu, něco v něm zkrátka zůstane. U mě se to například projevuje zvýšenou potřebou obalovat karty a také specifickým stylem míchání. Mnoho hráčů však také nechává v podvědomí obecně platnou logiku a časování magicu v tzv. stackování, tedy vyhodnocování karet na základě pořadí jejich vynesení.Líbezný duet či uspokojivý monolog
Ano, přiznávám se, že jsem této deckbuildingové sérii podlehl. Stejně jako u včerejšího článku, ani zde jste se ode mne nedočkali velkého výčtu negativ. Ascension: Return of the Fallen považuji za naprosto výbornou hru pro jednoho i dva hráče. Solitér varianta mne, k mému údivu, nepřestala bavit ani po zhruba pěti zahráních. Je to dáno krátkým herním časem, tempem a pravděpodobně také trošce nostalgie po starých časech věnovaných hře M:tG. Velikost hry navíc přímo vybízí na hraní na cestách. Jediný problém by mohl být v krystalech, které by hráči mohli poztrácet a tak je vhodné je nahradit, ať už kostkou, papírem a tužkou, anebo dnes už koneckonců i mobilem. Karty se vám pohodlně vejdou do krabičky, které dnes koupíte v každém obchodu s hrami, a jak jsem s radostí zjistil, nabídka těchto doplňků se začíná šířit i do některých hračkářství a knihkupectví. Pokud tedy hrajete nejčastěji ve dvou a chcete s karetní hrou Ascension začít, mohu toto rozšíření vřele doporučit. Hledáte-li rychlou hru pro dva hráče, kterou není třeba nikdy a nijak rozšiřovat, opět volbou této hry neprohloupíte.
Dojmy ze dvou třetin jedné karetní série máme tedy za sebou, co nás čeká na blogu dál? Příští týden se podíváme na dění doma i ve světě. Do té doby si užijte víkend u nějaké dobré hry a brzy opět na viděnou!
Žádné komentáře:
Okomentovat