Dojmy – Lords of the Waterdeep

Zlaťák věděl, že přišel jako druhý ve chvíli, kdy otevřel dveře krčmy. V koutě už seděli dva muži a kolem nich hlouček postav všelijakých ras, velikostí, schopností a… záměrů. Zlaťákovi bylo jasné, že jsou od městské stráže. Snažili se naverbovat pár hrdinů na patálii za městem. On měl vlastní úkoly a jeho schůzka byla pro Zlaťákova chlebodárce mimořádně důležitá. Svůj kontakt našel ve druhém rohu krčmy, přesně jak bylo domluveno. Té noci se po celém městě odehrávala podobná setkání, která měla rozhodnout o osudu celého města.

Společnost Wizards of the Coast, která si drží silnou licenci světa Dungeons & Dragons, se pustila do zajímavé hry. Svět velkolepé fantasy a heroických dobrodružství spojila s euro hrou a vzniklo tak dílo s názvem Lords of the Waterdeep. O jakou hru jde, jak se hraje a jaký na nás udělala dojem, se dozvíte v dnešním článku.

Klenot mezi městy

Lords of the Waterdeep je hra pro 2 až 6 hráčů s herní dobou okolo jedné hodiny, která je postavena na principu worker placement. To znamená, že hráči posílají své panáčky (dělníky, služebníky apod.) na různá pole na herním plánu, čímž získávají rozličné zdroje, akce a výhody. Záludnost spočívá v tom, že počet vašich přisluhovačů je omezený a polí, která byste chtěli využít, je více. Navíc vám mohou některá pole zabrat vaši soupeři. Na stejném principu je postavená i hra The Manhattan Project, o které jsme psali dříve. Cílem hry je získat co největší vliv a věhlas ve městě Waterdeep, čehož hráči dosáhnou nahromaděním zlata, hrdinů, ale především plněním veřejných úkolů i tajných cílů.

Ve větší krabici, která připomíná knihu, možná kroniku města, najdete ve výborném insertu herní plán města Waterdeep, barevná a přehledná pravidla, 5 hráčských karet představujících různé frakce, 100 dřevěných kostek ve čtyřech barvách (hrdinové), 5 dřevěných žetonů na počítadlo bodů, 25 dřevěných postav v pěti barvách hráčů, 1 dřevěný vyslanec a 1 poručík. Dále pak dřevěná věžička označující prvního hráče, 11 karet tajných cílů, 50 karet intrik a 60 karet úkolů. Tím ale ještě nekončíme, protože v krabici je ještě 24 dílů budov, 45 žetonů ovládání budovy v pěti barvách, 50 čtvercových peněz a 10 půlměsícových peněz s hodnotou pět, 36 žetonů vítězných bodů ve tvaru drahokamu a 5 žetonů sta vítězných bodů. Jak sami vidíte, krabice je opravdu plná. Co se kvality komponent týče, těžko bych hledal výhrady. Herní plán je pevný a přehledný, karty netrpí žádnými vadami, u dřevěných komponent se těžko hledá chyba. Obzvláště hezké jsou netradiční žetony mincí, které si můžete prohlédnout na jedné z fotek v článku. 

Pravidla jsou přehledná, bohatě ilustrovaná a celkově jsem s nimi neměl problém. Obsahují glosář pojmů, diagram rozložení herních komponent v insertu, popis všech herních polí, budov a karet tajných cílů, a také přehledovou kartu pravidel, kde je jasně napsáno, co má dostat hráč na začátku hry a sumář pravidel. Hra je ve své podstatě natolik jednoduchá, že tato přehledová karta zkušenějším hráčům stačí pro bezproblémové hraní. Než pokročíme k samotnému hraní, představíme si o něco blíže některé komponenty a především pak insert (vnitřní pořadač komponent) krabice, který svým zpracováním výrazně přesahuje většinu insertů na herním trhu.

Geniální uspořádání města

Lords of the Waterdeep se může pyšnit jedním z nejlepších pořadačů, co jsem kdy viděl. Každá věc má v něm své místo, kam přesně zapadá, ať už to jsou místa pro karty, dřevěné panáčky nebo misky na dřevěné kostky představující hrdiny. Uspořádání si můžete prohlédnout na přiložené fotce. Co je ovšem ze všeho nejlepší – mapa doléhá do pořadače natolik přesně, že když budete s krabicí (zavřenou samozřejmě :) třást sebevíc, žádné komponenty nevypadnou, nesmíchají se, zkrátka nic. Tím ovšem promyšlenost insertu nekončí. Asi jste se sami setkali s problémy vyndat z některých krabic karty. U tohoto pořadače to nehrozí, na obou stranách karet jsou prohlubně, takže stačí zatlačit na jednom konci karet a ty se vám takřka samy dají do ruky. To samé platí i u žetonů. V tomto insertu spatřuji pro mě pouze jedinou nevýhodu – nedáte do něj obalené karty. Na druhou stranu nejde o nějakou deck-building hru, karty se zde nemíchají tak často (povětšinou jednou na začátku hry), takže bych zde obaly nijak vehementně nevyžadoval. Každopádně je příprava hry díky takto dobře udělanému pořadači velmi rychlá a zabere sotva pár minut. Tolik tedy k plastové výplní krabice, pojďme si teď vysvětlit, k čemu slouží další komponenty.

Ve hře jsou celkem tři druhy karet – úkoly (Quest), intriky (Intrique) a tajné cíle. Úkoly jsou středobodem cesty k vítězství. Představují dobrodružství a služby, které mohou hráči plnit pro získání vlivu a věhlasu, který je zde chápán jako vítězné body. Úkoly jsou celkem pěti druhů, což může mít vliv na některé skryté cíle nebo karty intrik – tajemné (Arcana), zbožné (Piety), intriky (Skullduggery), válečné (Warfare) a obchodní (Commerce). Každá karta úkolu má kromě typu a ilustrace v levé části také název, prvky potřebné ke splnění (Requires), odměnu (Reward) a tematický text v pravé polovině karty. Ke splnění úkolů je vždy třeba hrdinů a v některých případech také peníze. Odměnou jsou pak vítězné body, případně hrdinové či peníze. Několik málo karet úkolů nese označení „Plot quest“. Tyto karty vám kromě bodů dávají při splnění také nějakou zvláštní výhodu do konce hry – např. dalšího přisluhovače, kterého můžete umístit na herní plán, možnost využít již obsazené pole apod. Obecně se jedná o významné výhody, které hráči chtějí splnit co nejrychleji, aby z nich mohli těžit po zbytek hry.

Dalším typem karet jsou intriky. Karty intrik mohou uškodit soupeři, pomoci hráči, který je zahrál, nebo obojí najednou. Některé intriky vám tak přidají hrdiny nebo peníze, jiné vám dají hrdiny a umožní ostatním hráčům dát vám stejný typ hrdiny, za což dostanou vítězné body. Nebudu zde popisovat všechny možnosti těchto karet, ale obecně jde o zajímavé a někdy poměrně silné ovlivnění hry. Součástí intrik jsou totiž také  karty typu „Mandatory quest“. Tento druh intrik patří mezi nejzákeřnější – jde o kartu úkolu, který sice není tak těžké splnit, ale je za velmi málo bodů a hráč, kterému takovou kartu dáte, musí tento úkol splnit přednostně před kterýmkoliv jiným. Jedná se tak o zpomalení hráče a vyčerpávání jeho zdrojů. Jenom si dávejte pozor, aby příště nestihl podobný osud i vás.

Posledním druhem karet ve hře Lords of the Waterdeep jsou skryté cíle. Těch je celkem jedenáct a dokážou opravdu zamávat s konečným výsledkem hry. Na začátku hry dostane tajně každý hráč jednu takovou kartu, která mu říká, za co dostane na konci hry další vítězné body. Může to být za každou ovládanou budovu, může to být za každý splněný tajemný nebo obchodní úkol apod. Jen pro představu – nejlépe hodnocené karty úkolů jsou za 25 vítězných bodů a není snadné je splnit, je třeba množství hrdinů nebo peněz. Za tajný cíl zaměřený na budovy dostanete 6 bodů za každou budovu, kterou ovládáte. Zažil jsem hru, ve které hráč ovládal na konci hry šest nebo sedm budov, které mu ještě během hry přinesly několik dalších bodů. Taková karta může jasného favorita změnit na poraženého a naopak. Dost ale bylo popisů, pojďme se nyní ponořit hluboko do intrik a zákulisních jednání světa Dungeons & Dragons!

Od blyštivých věží po pach stok

Na začátku hry Lords of theWaterdeep si náhodně určete prvního hráče, poté si každý hráč vybere jednu z frakcí (kromě výběru barvy nemá tento výběr žádný vliv na hru), načež dostane odpovídající hráčskou kartu, žetony vlastnictví budov, dřevěné figurky služebníků (počet dle počtu hráčů) a jednoho dalšího umístí na odpovídající místo na herním plánu. Dále položí dřevěný kulatý žeton na nulu na počítadle vítězných bodů, které tvoří rám herního plánu. Každý hráč dostane veřejně dvě karty úkolů, skrytě dvě karty intrik a jednu kartu tajného cíle. První hráč dostane 4 peníze, druhý hráč 5 peněz a tak dále. Hráči jsou tedy připraveni, ale co herní plán?

Herní plán připravíte také velmi rychle. Stačí zamíchat balíček úkolů, dát ho na vyznačené místo v levém horním rohu a vedle něj vyložit vrchní čtyři karty. Poté zamícháte balíček intrik a dáte ho na vyznačené místo v levém dolním rohu plánu. Dolů vprostřed herního plánu by již měly být umístěny figurky sluhů, k těm přidáme ještě vyslance a poručíka. Na každé číslo na počítadle kol umístíme přesně tři žetony vítězných bodů. Konečně zamícháte i budovy a umístíte je na určené místo v pravém dolním rohu, odkryjete tři vrchní dílky a umístíte na ně po jednom žetonu vítězných bodů z čísla jedna na počítadle kol. Hra by tedy měla být připravena a můžeme začít hrát.  

Boj o nadvládu

Jak probíhá hra Lords of the Waterdeep? Hraje se celkem na osm kol, a jak jsem již napsal, cílem je získat co nejvíce vítězných bodů, tedy vliv a věhlas ve městě. Počínaje prvním hráčem se hráči střídají v umísťování svých sluhů na pole herního plánu a postavené budovy, dostávají odpovídající zdroje nebo akce. Na každém poli je okénko s tvarem figurky sluhy, přičemž počet takovýchto okének ukazuje, kolik figurek je možné poslat na toto konkrétní místo. Jakmile jsou všechna okénka obsazena (a většinou bývá pouze jedno), nemůže na toto místo nikdo další poslat figurku. Takto se hráči střídají, dokud každý z nich neumístí všechny své sluhy na herní plán a nevyhodnotí se všechny z toho plynoucí akce. Poté končí kolo, hráči si vezmou zpět své sluhy a začíná kolo další.

Hráči mohou tímto způsobem získávat hrdiny – fialová kostka představuje kouzelníka, oranžová válečníka, bílá klerika a černá zloděje – peníze, nové karty intrik a úkolů, nebo hrát karty intrik a také kupovat si budovy (vždy však pouze jednu). Když si hráč koupí budovu, umístí ji na libovolné k tomu určené volné pole na herní desce a do vykousnutého rohu umístí svou značku vlastnictví budovy. Karty budov jsou rozdělené na dvě hlavní části, v horní části je napsáno, co budova dělá, případně jaké zdroje na ní po vyložení a na začátku každého kola jsou a vlevo je pole pro umístění sluhy. V dolní části je pak napsáno majitel (owner) a vedle toho nějaké zdroje, vítězné body apod. Budova funguje tak, že pokud na ni hráč pošle svého sluhu, dostane zmíněné zdroje a majitel budovy za její využití také něco dostane. Toto ovšem neplatí, pokud budovu využije její majitel, v tom případě obdrží pouze zdroje budovy, ale nikoliv odměnu.

Nebudu zde popisovat všechna pole a budovy, protože jejich popis je velmi detailně a přehledně sepsán v pravidlech a navíc jsou snadno srozumitelné díky jasné a přehledné ikonografii. Co je ovšem důležité, umísťováním sluhů a pouze při umístění sluhy mohou hráči plnit úkoly. Pokud má hráč po umístění sluhy a vyhodnocení pole, na které byl umístěn, dostatek zdrojů pro splnění některého ze svých úkolů, může zdroje utratit a úkol splnit, za což dostane odpovídající počet vítězných bodů. Výše popsaná pravidla mohou nějakým způsobem měnit karty intrik a také schopnosti některých plot questů. Celkově je však Lords of the Waterdeep velmi jednoduchá hra, kterou se naučíte během několika minut.

Jakmile skončí kolo, vezmou si všichni hráči zpět své sluhy, vezme se trojice vítězných bodů z dalšího kola na počítadle kol a rozdá se po jednom bodu na každou z trojice vyložených budov. Pokud je takto rozmístěno páté kolo, vezme si každý hráč z herního plánu svého sluhu, který byl na začátku hry umístěn pod počítadlo a od této chvíle může umístit o jednu figurku více. Takto se pokračuje až do konce osmého kola, kdy končí hra, a sčítají se vítězné body. Ty hráč dostane za splněné úkoly, dále jeden bod za každého hrdinu, který mu na konci hry zůstane a jeden bod za každé dva peníze. Poté dostane body za svůj tajný úkol. Kdo má nejvíce bodů, vyhrává hru.

Chcete vládnout?

Lords of the Waterdeep je velmi příjemná euro hra a to hned z několika důvodů. Zaprvé pořadač je výborně řešený a umožňuje velmi rychlou přípravu i sklizení hry. Zadruhé se hra pyšní skutečně jednoduchými pravidly, které snadno naučíte během několika minut. Dále má hra velmi přehledný herní plán a komponenty, které díky jasné ikonografii a nepříliš velkému množství anglického textu umožňují bezproblémovou hru i s hráči, kteří angličtinou příliš nevládnou. To všechno završuje herní doba kolem jedné hodiny a to i s naučením pravidel. Herní doba je tak akorát, aby se všichni bavili a hra nezačala nudit.

Přesto slýchám na Lords of the Waterdeep občasnou výhradu, či spíše postesknutí nad absencí tématu. Osobně jsem tento pocit neměl, neboť ilustrace jsou vskutku povedené, texty na kartách atmosféru podporují a celkově se na hru dívá opravdu dobře. Na worker placement hru a hodinovou herní dobu mi hra přišla dostatečně tematická. Osobně si myslím, že tento problém vyvstal jednoduše kvůli velkému logu Dungeons & Dragons na krabici, pravidlech a všech materiálech propagujících hru. Od takovéto značky se prostě očekává dobrodružství, likvidace draků a zlobrů, získávání pokladů a tak dále. Vím to sám, papírové RPG této značky hraji delší dobu. Logem vznikla milná představa a očekávání, což vede u některých hráčů k pocitu ošizení. Tento pocit plně chápu, ale sám ho nesdílím.

I přes tuto výhradu mě hra skutečně bavila, a přestože tento typ her cíleně nevyhledávám, je to po hře The Manhattan Project druhé velmi milé překvapení na tomto poli her. Herní doba mi zcela vyhovovala a komu mohla výše zmiňovaná hra o výrobě atomových zbraní přijít chvílemi jako dlouhá a složitá, může najít svůj herní klenot v o něco jednodušší a rychlejší hře Lords of theWaterdeep. Co myslíte, zkusíte získat ve městě Waterdeep největší vliv?

Dojmy – Manhattan Project

Jak dobře víme z historie, atom skrývá sílu, kterou lidstvo nejenom objevilo, ale také využilo. Atom byl použit k míru i válce. Vraťme se ale do chvíle, kdy lidstvo teprve objevilo tuto sílu a několik států mezi sebou soupeří o pozici první jaderné velmoci. Kdo dokáže jako první sestrojit zbraně děsivé síly, provést první testy a dosáhnout vyzbrojení, kterému žádný stát světa nebude schopen vzdorovat? Závody právě začínají a vy budete u toho!

Společnost Minion Games nám přináší hru Manhattan Project, ve které si 2 až 5 hráčů vyzkouší závod ve zbrojení, ve kterém není cílem nic menšího než výroba atomové bomby. A ideálně více než jedné.

A lidé objevili atom…

Manhattan Project je hra patřící do kategorie worker placement euro her. Co to ale znamená? Co je euro hra jsme rozebírali v našem lednovém článku, který si můžete přečíst zde.  Worker placement je popis herního mechanismu – v takové hře posíláte své dělníky, hrdiny, sluhy (zkrátka figurky) na různá místa, čímž získáte nějaký bonus. V takových hrách jde především o správné načasování kdy koho kam poslat. V případně Manhattan Projectu posíláte své dělníky, inženýry a vědce na různá pole na herním plánu a zároveň do vlastních továren, které získáváte v průběhu hry. Ve hře Manhattan Project je minimum štěstí a náhody, ačkoliv i zde v naprosto minimální podobě jsou. Klíčem k vítězství je zde skutečně jen a pouze správné načasování a promyšlení vlastních kroků.

Prohlídka továren

V krabici Manhattan Project najdete barevnou herní desku, 50 karet budov, 48 mincí s hodnotou jedna a pět, 5 žetonů testování bomb, 10 žetonů naložených bomb, 16 žetonů poškození, 40 žlutých dřevěných kostek a v každé z pěti hráčských barev pak herní desku hráče, žeton bombardéru a žeton stíhačky, 3 dřevěné kulaté žetony, 4 dělníky, 4 inženýry a 4 vědce a k tomu ještě po čtyřech dělnících, inženýrech a vědcích v neutrální barvě a pravidla. Použitý materiál je velmi kvalitní a všechny žetony jsou na skutečně silném kartonu. Ke kvalitě komponent nemám výhrady, naopak by se od Minion Games mohli někteří vydavatelé něco přiučit. Insert krabice je zcela obyčejný papírový do tvaru písmene U, ale při rozdělení komponentů do pytlíků zcela postačuje a u této hry jsem necítil potřebu nějakého specifického plastového insertu, který by pouze uměle zvyšoval cenu hry.

Ačkoliv je výsadou euro her zaměření na herní mechanismy a příběh a atmosféra bývají ponechány stranou, zde hraje atmosféra prim hned od prvního pohledu. Zásluhu na tom má úžasné provedení kombinující velmi jednoduchou, ale značně symbolickou kresbu společně s odkazy na retro stylové plakáty, noviny, inzeráty, fotografie apod. Ideálním příkladem jsou pravidla hry, která jsou dělána stylem amerických novin z přelomu čtyřicátých a padesátých let. Stejně tak i herní deska kombinující nástěnku s inzeráty, fotografickým filmem pro špionáž apod. (viz. fotka). Ačkoliv téma samo o sobě by asi moc pozitivního neevokovalo, díky milému a velmi příjemnému a zcela přehlednému vzhledu hra na první pohled zaujme. Se začátkem hry se velmi rychle ukáže pravá (euro) tvář hry, stále si ale udržuje svou velmi tematickou slupku. Netvrdím, že je takováto práce s tématem u hry povinná, ale osobně ji považuji za milé zpřístupnění hry širším skupinám hráčů. Stejně tak i herní doba kolem dvou hodin i ve více hráčích se drží v přijatelných mezích a hra trvá tak akorát ve všech uvedených počtech hráčů.

Nelehká soutěž

Jak vlastně závod ve zbrojení vypadá? V podání hry Manhattan Project velmi jednoduše. Na začátku hry dostane každý hráč k dispozici 4 dělníky své barvy a dle pravidel startovní peníze, případně další výhody. Stanoví se, na jaký počet vítězných bodů se hraje, a můžeme začít. Cílem hry je dosáhnout daného počtu vítězných bodů, přičemž vítězné body je možné získat výrobou atomové bomby, zkušebním odpalem a naložením bomby na letadlo.

Hráč má ve svém kole vlastně jenom dvě možnosti, co dělat – může umístit své pracovníky, nebo je stáhnout.  Zní to až moc jednoduše že? Co tedy můžete dělat u první možnosti – umístění pracovníků? V první řadě musíte mít pro tuto akci alespoň jednoho pracovníka k dispozici. Pokud toto splňujete, musíte umístit jednoho pracovníka na některé z polí na herní desce a libovolný počet dalších pracovníků na vlastní budovy. Na ústřední herní desce můžete umístěním pracovníků získávat spoustu věcí:

-          Na poli „Construction“ můžete získat jednu z budov, které se neustále doplňují v horní části herní desky;

-          V části „Air strike!“ můžete poslat na některého soupeře své stíhačky a bombardéry, kterými poškodíte jeho budovy, které pak nemůže využívat;

-          Pole „Repair“ umožní hráči za 5 peněz odstranit 3 poškození ze svých budov;

-          Pole „Factories“ mohou vyrobit dva stíhače / bombardéry, nebo různým způsobem obohatit hráče;

-          „Mines“ jsou doly, kde hráči mohou získávat nezpracovanou rudu;

-          „Universities“ dávají hráči k dispozici další pracovníky;

-          „Design Bomb“ dává hráčům vybrat karty bomb;

-          A poslední pole „Reactor & Enrichment Plant“ umožňuje hráči vyrábět z rudy plutonium nebo uran, jejichž počet se zaznamenává pomocí hráčských kulatých žetonů v části „Fuel“  na pravé straně herního plánu

-          Na opačné straně, tedy vlevo na herní desce je část „Espionage“, kam přijde třetí a poslední barevný žeton hráče. Toto pole umožňuje jednomu hráči vyslat své špiony do soupeřových budov a využívat je.

Jakmile hráč zabere některé pole na herním plánu, nemohou toto pole ostatní využít, dokud hráč svou postavu z místa nestáhne. To platí i o špionech, kteří tak znepříjemňují ostatním využívání budov. Hráč musí pro obsazení pole/budovy a získání jejich výhod vždy splnit podmínky, které jsou na nich vyznačeny – někdy musí zaplatit daný počet mincí, jindy musí mít rudu (žluté kostky) nebo poslat přesně jednoho inženýra a jednoho vědce. Vyjma pravidel je vše bez textu, nebo přesněji všechny herní mechanismy jsou vyjádřeny pomocí velmi snadno srozumitelných symbolů.

Druhou možností, kterou hráč má, je stáhnutí pracovníků. Během stáhnutí se mu vrátí všichni jeho pracovníci umístění na hlavní herní desce i na jeho budovách (v případě špionů cizích budov) a šedí neutrální pracovníci se vrací zpátky do hry, kde budou všem opět k dispozici. Provedením těchto kroků hráčovo kolo končí. 

Jak jsem zmínil výše, hráč si může kupovat budovy, ty se dělí na pět druhů – továrny (faktory), reaktory (reactor), doly (mine), obohacovací centrifugy (enrichment plant) a univerzity (university). Jejich schopnosti v zásadě odpovídají těm z hlavního herního plánu, ale představují různé variace, silnější i slabší, levnější i dražší.

Ještě jsou zde karty bomb, které se dělí na uranové (červené) a plutoniové (modré). V horní části karty je znázorněno kolik potřebujete k sestrojení bomby inženýrů a vědců a kolik uranu či plutonia. Uprostřed karty po pravé straně je obrázek bombardéru a u něj cena, kolik penízků stojí naložit bombu na bombardér. A v dolní části karty jsou vítězné body, které za postavení získáte. Uranové bomby mají pouze jednu hodnotu, na kartách plutoniových bomb jsou ale hodnoty dvě – vlevo šedá a vpravo s výbuchem na pozadí. V šedém poli je počet bodů, které za bombu dostanete normálně. Pokud ovšem provedete testovací explozi, získáte z každé plutoniové bomby vyšší počet bodů v červeném poli. Jak provedete onen testovací výbuch? Když postavíte plutoniovou bombu, mů§žete se ji rozhodnout odpálit. Pokud tak učiníte, kartu bomby zahodíte a vezmete si místo ní žeton výbuchu. Když odpálíte bombu jako první, dostanete žeton s nejvyšší hodnotou, druhý hráč druhou nejvyšší hodnotu atd. K provedení testu ale musíte mít plutoniovou bombu, s uranovou test nelze provést.

Veliké bum!

Manhattan Project je pravidly velmi snadná hra, kterou snadno vysvětlíte dětem, přátelům a vlastně komukoliv. Přesto jí vyhrajete pouze dobrou správou zdrojů a promyšleným načasováním svých akcí. Ve hře jsou dva druhy škození – bombardování soupeřových budov a jejich využívání pomocí špionáže. Ani tyto nepříjemnosti ale nezabrání zkušenému stratégovi zvítězit. Hráč se snaží ze svého kola vždy vytěžit maximum a přitom co nejvíce zamezit protihráčům v rozehrání jejich strategie. Je zde i prvek náhody a to v pořadí karet budov, které se neustále doplňují, stejně jako karty bomb. Není zde ale náhoda přímo ovlivňující výsledek hráčských akcí.

Nejsem odpůrce euro her, přesto se přiznávám, že preferuji ameritrash hry. O to více jsem byl hrou Manhattan Project mile překvapen. Na některých euro hrách mi vadí jejich tematická „suchost“. Je to dáno tím, že k herním mechanismům některých her se zkrátka přilepí téma, které ovšem na první pohled nesedí, nebo má nulovou souvislost. Rozhodně se tato suchost netýká hry Manhattan Project. Hra na vás svým provedením dýchá příjemnou atmosféru, ačkoliv by herní mechanismus hravě zvládl zasazení do mnoha jiných témat. Hra je veskrze líbivá, ať už kresbou, přehlednými pravidly, nebo „čistotou“ hry. Hra příjemně plyne, herní čas je akorát a herní zážitek je výborný v libovolném počtu hráčů. Jestli hledáte příjemnou a pravidly jednoduchou hru, kterou si můžete užít stejně s dětmi jako s dospělými, Manhattan Project by vás v žádném případě neměl zklamat.