Výběr toho nejlepšího z roku 2012 - část 1.

Pokud před vámi někdo řekne pojem „společenská hra“, možná si představíte Člověče, nezlob se! Někdo si třeba vzpomene na Osadníky z Katanu nebo Carcassonne. Velké množství lidí ve skutečnosti netuší, že herní svět je mnohem pestřejší a ročně vyjdou stovky nových titulů. V dnešní době je možné vybrat si hru přesně dle chuti, ať už chcete vítězit ve středověkých taženích do svaté země, zahnat s dalšími hrdiny draka do koutu, vyletět ke hvězdám a objevovat nekonečný vesmír, nebo jenom přežít v domě plném oživlých stínů a monster. Částečně se povědomí o možnostech takovýchto her rozšiřuje, protože již několik českých společností vybírá zajímavé zahraniční hry a vydává je v českém překladu i u nás.

Společenské hry zažívají celosvětový rozkvět, a abychom vám pomohli se v nich zorientovat, připravili jsme si dvacet zajímavých her, které přinesl loňský rok. V tomto článku se blíže podíváme na prvních deset her, které zaujaly herní obec svým námětem, vzhledem, herními mechanismy, zábavností, nejčastěji vším dohromady.

1989: Dawn of Freedom

Společnost GMT Games je mezi hráči velmi dobře známá svým zaměřením na válečné a historické hry. Důraz je vždy kladen na věrnost a přesnost událostí, stejně jako na kvalitu zpracování. V loňském roce si pro nás mimo jiné připravila 1989: Dawn of Freedom. Strategická hra o rozpadu východního bloku, ve které proti sobě soupeří dva hráči o co největší vliv v Evropě po pádu železné opony. Nevšední zážitek přináší především velmi realisticky zpracovaný boj o moc v jednotlivých zemích. Hráči se snaží získat si přízeň dělníků a zemědělců, studentů a univerzit, ale také elit. Ti všichni mohou ve výsledku rozhodnout o osudu země.

Hra se řadí do kategorie CDG (card driven game) a je tedy řízena kartami. Ty lze využít dvojím způsobem. První možností je použití akčních bodů na ovlivňování obyvatelstva. Druhou možností je spuštění historické události popsané na kartě. Právě druhá možnost činí hru význačnou, protože všechny události se skutečně odehrály a jejich průběh, význam i důležití aktéři jsou detailně popsáni v pravidlech hry. Nejde tedy jenom o souboj dvou hráčů, ale impozantní učební pomůcku. 1989: Dawn of Freedom je nepřímým pokračováním legendárního počinu představujícího události studené války Twilight Struggle z roku 2005. Tuto osm let starou legendu navíc loni vydala společnost MindOk kompletně přeloženou do českého jazyka pod názvem Studená válka.

Andean Abyss

U válečně laděných her a společnosti GMT ještě chvíli zůstaneme. Autor Volko Ruhnke, oceněný za hru o boji USA proti terorismu Labyrinth: The War on Terror, 2001-?, si totiž připravil další hru s netradičním námětem. V Andean Abyss se hráči vrátí do Kolumbie devadesátých let. V té době probíhala bezmála otevřená válka mezi drogovými kartely, státními jednotkami a marxistickými separatisty. Jak dnes již víme, stát se nepropadl do nekončící občanské války, ale podaří se to samé hráčům? Ačkoliv je Andean Abyss až pro čtyři hráče, ale hrát je možné i sám za kolumbijskou vládu snažící se uklidnit situaci v zemi.

Nejde však pouze o posunování jednotek a boj. Každá skupina sleduje vlastní cíle a musí sledovat vývoj obyvatelstva, popularity, zásobování, možností rychlé komunikace nebo také intervence jiných států. Hráči musí obezřetně manévrovat na poli ekonomiky, politiky i náboženství. Spojenectví jsou vratká a možnost úplatku nesmírně lákavá. Podobně jako výše zmíněná hra, je i tato řízena kartami. Hra podává unikátní nahlédnutí na netradiční konflikt, který u nás nemá téměř žádnou mediální publicitu a je pro mnohé velkou neznámou.

Andor - Dobrodružné legendy

Německého ilustrátora her Michaela Menzela možná znáte. Jeho kresby najdete například v Osadnících z Katanu, karetních hrách Řím, Dominion nebo Dračí srdce. Po devíti letech ilustrování her se Menzel rozhodl vydat vlastní hru. Kromě již tradičně překrásných ilustrací se mohou Andor - Dobrodružné legendy pochlubit také velmi intenzivní kooperativní hrou ve fantastickém království, které se brání proti hordám zlých monster. K tomu je ještě třeba vyléčit záhadnou nemoc krále, nalézt vzácné diamanty a porazit v souboji rozzuřeného draka.

Hra zaujme na první pohled a Menzel si dal velmi záležet, aby jeho první hra vypadala zkrátka úchvatně. Někdo by mohl mít námitky, že ve hře jsou postavy hrdinů namísto plastových figurek jenom v podobě kartonových postav. Po jednom zhlédnutí ilustrací ovšem každý námitky rychle zapomene. Hra se odehrává celkem v pěti scénářích, kde první slouží jako naučný a postupně se zvyšuje obtížnost. I zde platí, že bez poctivé spolupráce hráči daleko nedojdou a je nutné celou dobu táhnout za jeden provaz. Původně německou hru u nás v českém jazyce vydala společnost Albi.

Android: Netrunner

Legendy se někdy vrací a právě to je případ karetní hry Android: Netrunner. Původní Netrunner představil v roce 1996 Richard Garfield, který je známý především pro vytvoření jiné karetní legendy - Magic: the Gathering. Přestože se „magicy“ dodnes těší větší pozornosti, původní karetní hra je označována za jednu z nejlepších her vůbec. V asymetrické hře pro dva se jeden hráč stane zástupcem mocné korporace, která sleduje své vlastní cíle, výzkumy a boj s ostatními korporacemi o moc. Proti korporaci stojí druhý hráč v roli hackera zvaného „runner“ (odtud název Netrunner), který se snaží prolomit firewally společnosti a ukrást cenná data.

Americká společnost Fantasy Flight Games se rozhodla vydat tuto karetní hru v novém grafickém kabátku s modernizovanými pravidly i kartami. Celou hru pak zasadila do prostředí vlastní herní cyberpunkové série Android. Temný svět, ve kterém vládnou všemocné korporace, byl na první pohled ideální volbou pro reinkarnaci hry Netrunner. O úspěchu tohoto zmrtvýchvstání svědčí, mimo velmi pozitivní hodnocení u nás i ve světě, také vítězství v kategoriích nejlepší hra pro dva a nejlepší karetní hra pro rok 2012 na mezinárodním herním serveru Board Game Geek.

D-Day Dice

Komunitní server pro možnost spolufinancování zajímavých projektů Kickstarter dal vzniknout mnohým projektům, včetně těch herních. Jedním z nich je i nová kooperativní hra D-Day Dice od společnosti Valley Games Inc. Jak již samotný název napovídá, vydáme se v této hře do 6. června roku 1944 na pláže Normandii. V této kooperativní kostkové hře pro jednoho až čtyři hráče se ujmete vojsk USA, Velké Británie, Francie a Kanady. Ta se snaží s co nejmenšími ztrátami a v co nejkratším čase dobýt pláže a obsadit bunkry obsazené německými obránci.

Nejde však o klasickou válečnou hru, ale především o správu zdrojů a plánování společného postupu. Hráči každé kolo hází kostkami a snaží se získat vojáky, vybavení a morálku. Během hry je možné získávat za zdroje nástroje nutné k postupu po pláži nebo specialisty, kteří usnadní ostatním vojákům cestu. Nejedná se ovšem o žádnou zlehčující hru a bez dobré spolupráce bude vítězství velmi těžko dosažitelné. Navíc musí k výhře přejít pláž všichni. Jakmile jeden hráč přijde o všechny své vojáky, hra končí společnou prohrou. Toto velmi netradiční provedení významné vojenské operace slaví ve světě i u nás úspěch, a to i u hráčů odmítajících válečnou tématiku.

DreadBall

Máme zde další hru vzniklou díky podpoře hráčů na serveru Kickstarter. DreadBall z dílen Mantic Games je futuristická sportovní hra vystavěná na základě amerického fotbalu. Znalejším hráčům to může připomínat hru Blood Bowl z roku 1986, kde se americký fotbal hraje ve fantasy prostředí. V taktické hře s cínovými figurkami hráčů se na herní ploše střetnou dva týmy, přičemž vítězné body za výhru si může odnést jenom jeden. K dispozici jsou čtyři týmy, které jsou v zásadě obdobou klasických fantasy ras ve sci-fi prostředí.

V základním balení najdete dva týmy - Trontek 9ers patřící lidské megakorporaci a proti nim orky a zároveň bývalé vesmírné piráty z týmu Greenmoon Smackers. Kromě těchto dvou týmů si lze pořídit také trpaslíkům podobné robustní hráče Midgard Delvers a krysám vzhledem i povahou podobnou rasu Veer-Myn a jejich tým Skittersneak Stealers. Hra zatím u nás není tolik známá, ale ve světě a také díky úspěšné kampani na Kickstarteru se zatím těší značné pozornosti.

Ginkgopolis

Z-Man Games nás ve své hře Ginkgopolis také přenesou do budoucnosti. Namísto sportovních klání ale řeší lidstvo v roce 2212 jiné problémy. Kvůli nepřiměřené těžbě a využívání přírodních zdrojů jsou nyní lidé nuceni k šetrnému soužití s přírodou, které se týká i výstavby nových měst pro stále rostoucí populaci. Ve hře se stáváte architekty a plánovači pro výstavbu moderních měst, které se nesou v duchu ekologie. Takové téma se zřejmě nedočká filmové adaptace, ale přináší nečekané množství zábavy, při které musíte dobře zvážit, jak investovat své zdroje a jaké akce provést.

Každé kolo mohou hráči obsazovat nové parcely a stavět na nich domy, rozšiřovat starší budovy do výšky, nebo používat zvláštní schopnosti karet k získávání zdrojů, nových karet budovy nebo vítězných bodů. Vše je navíc nějakým způsobem provázáno se stromem jinanem dvoulaločným, který je známější pod názvem ginkgo biloba. Ten je v budoucnosti považován za ideální vzor pro výstavbu a je obsažen také v názvu hry. Odlehčené téma a velmi přátelsky působící ilustrace hry přidávají na příjemné atmosféře a výsledkem je ideální hra jak pro zkušenější hráče, tak pro celou rodinu.

Lords of the Waterdeep

Wizards of the Coast přináší hráčům na celém světě již po mnoho let klenot her na hrdiny jménem Dungeons & Dragons. V posledních letech si tato společnost všimla také rozvíjejícího se trhu společenských her a s hrami z jejich produkce se můžeme setkat stále častěji. Jednou z novinek je také hra Lords of the Waterdeep. Přestože se hra také odehrává ve známém fantasy prostředí světa Forgotten Realms, marně byste zde hledali boj hrdiny proti příšeře. Stanete se totiž vedoucí osobností frakce, která se snaží ovládnout jedno z nejvýznamnějších měst světa - Waterdeep.

Hra je postavená na mechanismu „worker placement“. To znamená, že každý hráč má k dispozici několik figurek, které může umístit na budovy ve městě, čímž získá jimi nabízené výhody nebo akce. Cílem je získat co nejvíce vítězných bodů, které zde představují vliv ve městě. Ty lze získat stavbou a ovládáním budov, získáváním hrdinů, kteří pro vás následně plní hrdinské úkoly, nebo třeba naplněním vlastní pokladnice zlaťáky. Každý hráč si navíc na začátku hry vytáhne jeden skrytý úkol, jehož splněním se dá získat nemalé množství bodů. Hra je výjimečná nejenom jednoduchými pravidly a příjemnou herní dobou. Zaujmou na ní i komponenty, které se pyšní velmi dobrou kvalitou a provedením, stejně jako samotná krabice. Uložení komponentů je výborné a nestane se, že by se v ní cokoliv pomíchalo. Komu to nestačí, vypadá celá krabice hryzko velká kniha.

Love Letter

Na první pohled možná nenápadná hra, protože ji tvoří pouhých 16 karet. Love Letter vymyslel japonský autor Seiji Kanai a distribuci a podobu verze pro západní trh připravila společnost Alderac Entertainment Group. Hra překvapila svou jednoduchostí, rychlostí i zpracováním. Hráči se stávají nápadníky princezny, která se v žalu zavřela do hradní věže. Rozveselit e jí snažíte svými dopisy, které zároveň slouží jako vyznání lásky. Dopis ovšem nelze jen tak přinést, ale musí být doručen po některém z obyvatel hradu.

Love Letter je dedukční hra s trochou štěstí pro dva až čtyři hráče, ve které tvoří balíček karet osm různých postav v odlišném počtu kopií. Hraje se několik kol, dokud jeden hráč nezíská určený počet vítězství. Toho dosáhne buď eliminací ostatních hráčů v kole, nebo držením karty s nejvyšší hodnotou. Každý hráč začíná s jednou kartou postavy na ruce a ve svém kole si dobere druhou. Poté si zvolí jednu kartu, kterou odloží a vyhodnotí její schopnost. Pokud rádi hádáte, co skrývají ostatní na ruce a baví vás dedukcí omezovat možnosti, je tato hra přesně pro vás. V každém kole se ale jedna náhodná karta odloží skrytě z balíčku, aby výpočet nebyl tak jednoduchý.

Mafia City

Herní hity nevznikají pouze v zahraničí, ale také v naší domovině. Důkazem je hra Mafia City od společnosti Stragoo Games. Petr Bělík si pro nás připravil soupeření tří až pěti mafiánských rodin, které hodlají ovládnout celé město. A jelikož je ve válce o město vše povoleno, tak dojde na zkorumpované politiky, práva ohýbaná dle nejvyšší nabídky a policisty, kterým úplatky voní lépe než čerstvá kobliha.

Každý hráč má k dispozici své mafiány v podobě barevných disků, jejichž rozmísťováním po různých částech města získávají hráči vítězné body a možnost využívat zvláštní schopnosti lokací. Důležité je mít na jednom místě více žetonů než ostatní hráči. Ten, kdo ovládá městskou část, poté může pustit do ulic policisty, najmout si v přístavu nájemného vraha, nebo rozhodovat pomocí soudů o sporech o jednotlivá území. To vše kompletně v českém jazyce.

Dalších deset her vám představíme v druhé části článku, které se dočkáte přesně za týden. Pouze napovíme, že se podíváme třeba na rozpad jednoho galaktického impéria, statečné myši nebo výrobu atomové bomby. A možná přijdou i zombie…

Dojmy - Ninja: Legend of the Scorpion Clan

Život nindži ve feudálním Japonsku byl v mnoha ohledech velmi snadný. Například nikdy nemusel řešit poslední výkřiky módy, stačilo jedno černé pyžamo na pondělí, úterý, středu, čtvrtek… až neděli. Nindža pravděpodobně nikdy nehledal kuchyňský nůž, aby si mohl nakrájet chleba. Znalost přísně utajovaných technik boje, pomocí kterých dokázal znehybnit soupeře na místě, mu zajisté pomohla vyřešit nejeden spor s tchýní či neposednými dětmi, jež si mermomocí chtějí hrát s tatínkem, když on si zrovna potřebuje přebrousit katanu na večerní šichtu. Takové to bylo, když v Japonsku vládla rodina Tokugawa a sakury kvetly i ve stínech.

Desková hra Ninja: Legend of the Scorpion Clan (dále už jenom Ninja) nás zavádí právě do takových časů. Hráči si mohou ozkoušet pocit, jaké to je vplížit se potají do hradu hlídaného nespočtem stráží, tam vykonat nějaký ten "drobný" zločin a následně zase nepozorovaně zmizet pryč. Jestli vás to láká, přistupte blíže.

Výbava opravdového nindži

Hned po otevření krabice na vás dýchne orient. "Cikády zpívají a z věže se ozývá muezinovo Allah il Allah, ceny mírné, obsluha vzorná." Echm… dobře, to je jiný orient.

Základní herní deska představuje rozsáhlé japonské sídlo včetně přilehlých oblastí. Centrální část je rozdělena na dvě hlavní budovy obehnané vodním příkopem. Mapa má vyznačené oblasti, po kterých se následně budou pohybovat stráže i nindža se zrádcem (viz. níže). Vyznačeny jsou důležité body, jako kasárny či stanoviště hlídky. Celý herní plán má velmi příjemnou grafiku, tlumené barvy se ke zvolenému tématu hodí. Pokud ovšem bude panovat v herní místnosti přítmí, budete muset mhouřit oči tak, že rázem začnete připomínat rodilého Japonce. Což byl možná pravý záměr tvůrců, proč nakreslili trasy hlídek tak nezřetelně.

Jednotlivá herní kola se označují hezky udělaným lampionkem a stejný vám poslouží i k označení poplachu, který může v průběhu hry nastat zejména po objevení neopatrného nindži, jak se producíruje na střeše budovy a následně se marně snaží předstírat, že je chrlič.

Figurky nejsou příliš detailní a jsou takové… hnědé. Přesto ale nevzbuzují odpor ani znechucení, není to, jako kdybyste vzali dirigenta národního orchestru, přivázali ho k židli a nechali ho sledovat koncert Rytmuse. Tohle neurazí a nenadchne. Projde to vámi jako standardní oběd ze školní kantýny. Což je na druhou stranu škoda, člověk je už trochu zmlsaný a zejména hráči ameritrash her jistě rádi polahodí bulvu na krásně vyvedených figurkách. Tady je člověk spíše vděčný, že má alespoň něco.

Celá hra se řídí kartami a v krabici jich najdete pořádný paklík. Jejich grafika je již o něco lepší, ale stále tomu jaksi chybí vnitřní jiskra. Při hře se tak budete častěji řídit názvem karty, než samotnou ilustrací, ty až příliš splývají.

Dále najdete v přehledném insertu destičky s úkoly pro nindžu (a zrádce), zástavy pro hráče a hlavně bloky s natištěnou mapou. Je to ta samá mapa, která je na hlavním hracím plánu, jen tady je oproštěna o ilustrace a stává se tak nástrojem pro chladný kalkul dvou znepřátelených stran. Celá hra se totiž hraje na skrytý pohyb.

Jedné noci, poctil mě návštěvou zloděj…

Jeden až dva hráči hrají za stráže hradu a snaží se dopadnout vetřelce a jeden až dva hráči hrají za nindžu (a zrádce) a snaží se nebýt dopadenými vetřelci. Nindža se zrádcem se pohybují skrytě, za standardních okolností nemají figurku na plánu. Místo toho si zakreslují svoji polohu do soukromých map. Pokud chtějí přelézt zeď pomocí provazu, projít skrz tajnou chodbu, či se nepozorovaně proplížit kolem stráží - musí na to zahrát speciální kartu. Obránci hradu se pak snaží ze zahraných karet vydedukovat, kde by se asi tak mohli zločinci nacházet a pomocí svých karet přemísťovat jednotky a hlavně naslouchat. Naslouchání je jednou z nejúčinnějších zbraní strážců hradu. Nindža (a zrádce) se totiž mohou pohybovat až o tři pole, což dělají rádi, neb je trochu tlačí čas. Ale čím rychleji se pohybují, tím větší hluk dělají a stráže je mohou zaslechnout. Funguje to velice jednoduše. Například: pokud se nindža pohnul o tři pole, tak kdokoliv o stejný počet polí od něj (to jest tři) ho může slyšet a pokud strážci hradu zahrají příslušnou kartu poslouchání právě na takovou hlídku, musí nindža oznámit, že tam někde něco (někdo) šustí. Stráže se pak okamžitě dávají do pohybu a pročesávají oblast. Nindža v tu chvíli musí zmizet jak peníze z rozpočtu na stavbu české dálnice. Pokud by byl objevem, stráže hradu si nebudou brát servítky a pokusí se ho zabít (zahrát kartu zranění). I pokud by nindžu nezabili, v celém hradu bude poplach a strážci mohou budit posily z kasáren a každé kolo dobírají na ruku další karty, které jim zvyšují šanci.

Nindža tedy musí za každou cenu utajit svůj pohyb po mapě, musí na to být plně soustředěn a nebude to mít vůbec jednoduché. Tohle je opravdová výzva!

Hráč, který se chopil role obránců hradu, si totiž na začátku hry zanesl do své tajné mapy, kde jsou jaké lokace, včetně několika spících stráží a nastražených pastí. Vetřelci musí v hradu pátrat právě po určité lokaci a i když se jim ji podaří objevit (a tím splnit svůj záškodnický úkol) musí se dokázat dostat z mapy pryč. Jedině tak se mohou pasovat na pravé stínové bojovníky.

Komu chutná suši

Hra je určena pro dva až čtyři hráče. Ale nejvíce si ji užijete ve dvou či třech. Je totiž ideální, když hradu vládne jen jeden pán, který se může plně soustředit na nahánění protivníka a nemusí se s nikým dělit o moc. Na druhou stranu - nindža a zrádce mají samostatné balíky karet s často unikátními možnostmi a tak je přímo záhodno, aby je hráli dva různí lidé. Ideální počet hráčů je tedy tři, ale ve dvou to zvládnete také. Ve čtyřech se partie už trochu natahuje a ztrácí na dynamice.

Pro hru Ninja je důležitá schopnost vcítit se do role nindži, který se plíží podél zdí a užít si tajné plánování svého postupu. Záškodníci to nemají vůbec jednoduché, protože stráží je na plánu hodně a s neopatrností mohou přibývat. Ale je to výzva a zejména hra za nindžu či zrádce je velmi zábavná. Stráže to mají ze začátku trochu nudnější, protože na plánu se zdánlivě nic neděje a často trvá několik kol, než o sobě dají padouši vědět. Ale pak se to rozjede i pro ně. Přesto bych doporučil tuto roli zkušenějším hráčům, na rozdíl od pána s lyžařskou maskou na hlavě, jehož part zvládne i hráč standardně deskovým hrám neholdující.

Karty sice obsahují anglický text, ale ve hře je jich jen několik druhů a tak často stačí, aby jeden angličtinář s nimi seznámil ostatní. To je jistě také nesporná výhoda této hry. Dalším plusem může být rozumná herní doba, která se pohybuje okolo jedné hodiny. Není to tak makabrózní jako například Letters from Whitechapel, která je mechanismy podobná.

Hra se dá doporučit i jako doplněk již existující sbírky, kde si jistě najde své místo mezi většími hrami. V podstatě se jedná jen o jeden velmi dobře zpracovaný mechanismus, který ale hned neomrzí a hra neztrácí na atmosféře ani po opakovaném hraní. Ninja je více než doporučeníhodný, v současnosti patří mezi nejlepší hry se skrytým pohybem a věřím, že pro mnohé z vás bude dokonce tou nejlepší.

Zhan Shi

Novinky a oznámení

Máme tu další novinky, a že se toho na nás nechystá málo! Proletíme se, budeme stavět atomové zbraně, pocítíme strach a nesmí chybět ani výlet ke hvězdám. Bez dalších řečí se pojďme podívat na dění ve herním světě.

Trošku se proletět

Mayfair Games oznámili novou hru Aeroplanes: Aviation Ascendant. Ve hře pro 3 až 5 hráčů se budete snažit ovládnout co nejvíce letišť, nakoupit nejnovější letadla, mít prvotřídní služby a zavést linky do míst, kam se dosud necestovalo. Hra zachycuje explozivní počátky komerční letecké dopravy v letech 1919 až 1939 v Evropě. Nejenom, že se budete snažit o co největší počet cestujících a největší zisk, ale můžete si také vysloužit zvláštní odměny. Ty získáte za splnění velkých úkolů, jakými je například být první leteckou společností se spojením do severní nebo jižní Ameriky. Dokážete vybudovat své letecké impérium a ovládnout trh nejmodernější přepravy na světě? To se vy i vaši spoluhráči dozvíte na přelomu května a června 2012.

Očekával jsem vás, pane Bonde

Asmodee nás ve své hře Dr. Shark pro 2 až 6 hráčů zavede na koktejlovou párty. Není to ale obyčejná párty hned ze dvou důvodů. Tím prvním je, že jí svolal génius zla Dr. Shark (žralok). A zadruhé, všichni zvaní jsou špioni, kteří se snaží získat důkazy proti svému hostiteli. Ty však nezískáte jen tak. Budete muset projevit značnou dávku šikovnosti a citu, protože nápovědy vedoucí k usvědčení Dr. Sharka budete lovit z pytlíku a orientovat se tak můžete pouze hmatem. Budete hledat odpovídající tvary (dílky svým tvarem připomínají puzzle), ale i materiál. Pokud ovšem místo nápovědy vytáhnete žraloka, váš tah končí. Na konci hry zvítězí hráč, který dá dohromady nejlépe ohodnocené nápovědy a dokáže tak zatočit s plánem zlého pána domu.

Máme zámek i klíč a duše je pryč…

Cryptozoic Entertainment se pomalu stává stejnou stálicí novinek, jako je v poslední době značka Star Trek. Dnes se podíváme na jejich novou hru dle velmi zajímavého a úspěšného komiksu spisovatele Joea Hilla a kreslíře Gabriela Rodrigueze Locke & Key: The Game. Inspirace tvorbou spisovatele H.P.Lovecrafta zůstává zachována i v této hře pro 3 až 6 hráčů. Navštívíme Keyhouse (dům klíčů), do kterého se po násilné smrti otce přestěhovala rodina Lockeových. Dům, tedy spíše panství, v Nové Anglii pro své nové majitele skrývá nejedno překvapení. Dveře čekající na odemknutí a stejně tak i nesčetné příšery a hrůzy čekající na odemknutí dveří nejděsivějších.

Ve hře se stanete sourozenci Lockeovými a společně budete čelit všem hrůzám a strachu. Sice jde o kooperativní hru, ale kdo bude stát na vaší straně, až se všechen prach usadí? Během hry se rozhodujete komu, a kdy pomůžete. Vaše zdroje ale nejsou nekonečné a tak se budete muset dobře rozmýšlet, kdy kterou kartu zahrajete. Karet bude ve hře nepochybně dost - 150 karet síly, 19 karet výzvy, 15 karet klíče a ještě více. Karty se různě kombinují a slibují možnost značné znovuhratelnosti. Jste připraveni čelit společně hrůzám, které si pro vás připravil Keyhouse? To zjistíte již brzy ve hře Locke & Key: The Game.

Vítáme nové členy posádky

Co by to bylo za novinky, kdyby se zde neobjevila alespoň kratičká zpráva ze světa Star Treku? Tentokrát se nám o ní postará trojice hrdinů z dílen Wizkids Games. Kooperativní hra od Reinera Knizii Star Trek: Expeditions se totiž dočká přídavku, který umožní hrát hru až v pěti hráčích. V balení rozšíření Star Trek Expeditions: Expansion set najdete tři nové členy posádky - pilot Sulu, geniálního mladíka Chekova a technika Montgomeryho Scotta. Mise na planetě Nibia tak dostanou nové možnosti a záleží jenom na vás, zda se novým členům posádky podaří uspět a přinesou planetě zmítané nepokoji tolik potřebný mír.

Stal jsem se smrtí, ničitelem světů

Tato slova prohlásil J.R. Oppenheimer poté, co byl svědkem ničivé síly právě vyvinuté atomové zbraně. Chtěli byste vědět, jaké pocity zažívají výrobci zbraní? Minion Games nám to ukáže ve své novince The Manhattan Project! Hra pro 2 až pět hráčů nás zhruba na dvě hodiny zavede do světa zbrojního průmyslu. Musíte shromáždit zdroje, stavět budovy a mít dostatek pracovníků pro vývoj a výrobu bomb. Vyrobená bomba ale nestačí, abyste ji dostali k nepříteli, potřebujete mít vhodné letadlo. Kromě bomb tak budete vyrábět i letadla. Soupeři se ale budou snažit o to samé. Nebude tedy od věci občas vyzkoušet jednu z vyrobených bomb na jejich budovách. Také můžete poslat svého zaměstnance na menší „exkurzi“ do továrny soupeře. Někteří říkají takovým návštěvám průmyslová špionáž. Konečné vítězství získá hráč s největším počtem vítězných bodů, k jejichž zisku vede hned několik cest.

Návrat hromového kamene

Thunderstone následoval jako jeden z prvních vzor Dominionu a představil nám deckbuilding plný fantasy a bojů v podzemních síních a chodbách. Od vydání první hry už uběhly tři roky a vyšla čtyři rozšíření. V Alderac Entertainment Group však po celou dobu bedlivě sledovali své fanoušky, kteří jim posílali nápady, návrhy a psali, co se jim na hře líbí a co už tolik ne. A tvůrci si tyto připomínky vzali k srdci. Sedli si ke stolu a začali na čistý papír psát nová pravidla, měnily vlastnosti karet a jejich vzhled a přemýšleli, jak hru a zážitek z ní zlepšit. Výsledkem je první hra v nové sérii Thunderstone Advance: Towers of Ruin. 

Kromě nově napsaných pravidel prošla hra několika změnami. Tou první, které si hráči hned všimnou, je design karet. Vše je přehlednější a lépe rozvržené, než tomu bylo u původní hry. Některým kartám se změnily hodnoty, zatímco jiné zcela zmizely. Novinkou jsou také karty pomocníků (familiar), kteří vám budou za zkušenosti dávat znatelné výhody. Vítanou novinkou je též možnost provést ve svém kole akci přípravy (prepare), kdy si dáte libovolný počet karet z ruky zpět na vrch dobíracího balíčku. Hráči tak nemusí spoléhat, že jim na ruku přijde ona ideální kombinace karet, ale mohou si na ní počkat. Změn je více, ale na vypsání všech si počkáme, až hra vyjde, což by mělo být v nejbližší době. Abyste si udělali lepší představu, můžete se podívat na videorecenze Toma Vasela (anglicky). Pokud jste hru Thunderstone nikdy nehráli, podívejte se na toto video. Jestliže hru znáte a chcete se dozvědět více o samotných změnách, natočil pro vás Tom tuto recenzi. 

Lahůdka měsíce

V polovině roku 2012 si mnozí hráči budou moci originálním způsobem zpříjemnit svá herní sezení. Společnost Dice Candies představuje naprostou novinku v podobě sladkostí ve tvaru herních kostek! A nejde o jen tak obyčejné kostky. Ve dvou sadách, z nichž jedna bude čokoládová a druhá podobná cucavým bonbonům, najdete všechny kostky potřebné pro hru stolních RPG her - tedy d20, d12, d10, d8, d6 a d4! Jak řekl zástupce společnosti Dice Candies: „Myslíme si, že jediný způsob, jak se vyrovnat s přirozenou jedničkou*, je neposlušnou kostku sníst. Proto jsme v Dice Candies vytvořily způsob, jak si mohou hráči RPG her po celém světě užít tuto sladkou pomstu“. Cukrovinky v podobě kostek jsou vyráběny ručně a budou baleny ve stylových baleních, podobně jako normální hrací kostky. Jak se můžete přesvědčit na okolních obrázcích, nevypadají sladké kostky vůbec špatně. O dostupnosti této lahůdky v ČR nám bohužel není nic známo, ale možná nás některý dovozce potravin, či snad her překvapí. :-)

*(pozn. autora: tzv. „přirozená jedna“ je v RPG hrách automatický a kritický neúspěch ve vykonávané činnosti. Je tak přímým opakem automatického úspěchu při hození „přirozené dvacítky“.)

Touto sladkou tečkou se s vámi pro dnešní den rozloučíme a příští týden se můžete těšit na naše dojmy z lehké taktické hry Drako, ve které se utká trojice trpasličích lovců s polapeným drakem. Do té doby na viděnou!