S mírným zpožděním, ale přeci vám nabídneme náš pohled na další hru. Se značkou Dungeons & Dragons jsme se obšírněji seznámili v rámci našeho speciálu minulý týden. Dnes se podíváme podrobněji na druhý díl momentálně třídílné dungeon crawl série – Wrath of Ashardalon.
Velká krabice
Krabice hry zaujme především svou výškou, která ji řadí k objemově větším čtvercovým krabicím (podobné rozměry má např. krabice Mansions of Madness). Když ji otevřeme, zavalí nás množství komponentů. V první řadě je to 42 detailních plastových miniatur v čele s velkým rudým drakem. Tyto figurky jsou shodné s miniaturami prodávanými pro RPG systém, pouze nejsou nabarvené. Dále je v krabici 192 žetonů a 41 čtvercových dílů mapy, které mají na každé straně jednoduchý zámek, kterým se spojují (podobně jako puzzle). Žetony, dílky mapy a 9 „karet“ hrdinů a významných příšer jsou na pevném silném kartonu, který je značně odolný proti nešetrnému zacházení. Kvalitní jsou i karty, kterých je ve hře 200. Všechny komponenty pak završuje jedna dvacetistěnná kostka a sešity pravidel a scénářů. V krabici je tvarovaný plastový insert, kam se dají všechny věci rozumně poskládat, což také potěší. Co se tedy obsahu týče, cena se nezdá nijak přehnaná, naopak je poměrně sympatická. Platí to ovšem i o samotné hře?
Co musí zvládat hrdina
Pravidla překvapí hned dvakrát – malým množstvím snadno srozumitelného textu a minimalistickými pravidly. Hra je skutečně mimořádně jednoduše postavená na bázi kol jednotlivých hráčů. Každé takové kolo má tři fáze – fázi hrdiny, fázi průzkumu a fázi zla. Ve fázi hrdiny může hráč se svou postavou buď 1) pohnout o rychlost postavy a zaútočit, nebo 2) zaútočit a pohnout se, nebo 3) udělat dva pohyby. Pohyb figur po čtvercích je možný jak horizontálně a vertikálně, tak diagonálně a do vzdálenosti rychlosti postavy.
Následuje fáze průzkumu – pokud hráčova postava stojí na konci tahu hrdiny na kraji některého z dílů mapy, vezme si z balíčku dílů mapy vrchní a přidá jej k okraji mapy s hrdinou tak, aby šipka na novém dílu směřovala k okraji s figurkou hrdiny. Šipka může být bílá, nebo černá. Zatímco u bílé se nic neděje, v případě černé šipky si vezmete v další fázi kartu události. Na každém dílku mapy je jedno pole se začerněným kruhem. Na toto místo se umístí figurka nepřítele. Hráč si vezme vrchní kartu z balíčku příšer a umístí ji před sebe a odpovídající figurku na mapu. Pokud si hráč vytáhne kartu nepřítele, kterého již před sebou vyloženou má, odhodí ji na odkládací balíček a vezme si novou, dokud nezíská kartu nepřítele, kterou ještě nemá.
Poslední fází je fáze zla, ve které se vyhodnocují karty setkání a pohyb a případné útoky nestvůr. Pokud tak hra určuje, vezmete si na začátku této fáze kartu události a vyhodnotíte jí. Kartu si berete, pokud jste odhalili díl mapy s černou šipkou, nebo jste ve svém kole neobjevili nový díl mapy. Vždy si však berete pouze jednu kartu setkání, i kdybyste si jich měli vzít více. Toto pravidlo mohou změnit pouze efekty psané na samotných kartách setkání a jedna nepříjemná kletba. Karty událostí představují různá setkání, pasti a útoky ze zálohy, které hrdinům v podzemí značně komplikují život. Většina představuje nemilou příhodu stojící hrdinu 1 život, zatímco jiné pouze upravují složení příšer, na které můžete narazit. Poté se hýbou a útočí nestvůry dle své informační karty a následně začíná kolo dalšího hráče.
Rychlost a znovu rychlost
Ano, přesně takhle jednoduché to doopravdy je. Zcela jasnou výhodou je možnost rychlého zasvěcení nového hráče do pravidel. Stejně tak trvá příprava a sklizení hry jenom krátkou chvíli. Potěší i dobře sestavený sešit dobrodružství, kde je u každého scénáře přesně popsané, co k němu potřebujete a případně strana v pravidlech, kde jsou potřebné věci vysvětleny. Orientace je tak velmi rychlá. Figurky jsou také výborné a dávají hře tu správnou atmosféru. Obecně hra připomene některým hráčům časy vlastních her na hrdiny, což potěší.
Abych však pouze nepsal chvalozpěvy, musím pravidlům vytknout až přílišnou jednoduchost, v některých případech tak neodpovídají na všechny otázky, které mohou během hry nastat, což napravují soubory FAQ z oficiálních míst i fanouškovské. Na poslední straně pravidel sice je strana s nejčastěji pokládanými dotazy, které však zdaleka nestačí. Na druhou stranu je s hráči možné během krátké chvíle dohodnout řešení situace, takže hledání správného postupu se omezí na skutečně patové situace. Je to daň za zjednodušení systému D&D.
Stejně tak hra roste či padá s počtem hráčů, potažmo s počtem hrdinů. V jednom hráči sice hra jde zcela normálně hrát, ale nemohu doporučit hraní s jednou postavou. Všechny příšery a události se pak na nebohého hrdinu sesypou jako kobylky a bez hrdiny se schopností léčení sebe sama se stává průchod podzemím malým minovým polem. S každou další postavou však rostou možnosti hry a atmosféra se zlepšuje především s každým dalším hráčem. Scénářů je dost, a přestože herní mechanismus působí značně jednotvárně, nabízí dostatek variability, aby bavil i po více hrách. Budoucnost hry ovšem vidím hlavně ve spojení s dalšími dvěma díly trilogie, což přidá další příšery, mechanismy atd. Hra je tak zajímavou alternativou k populárním dungeon crawl hrám díky plné kooperaci a atmosféře.
