Existuje řada plně kooperativních her, i na našem trhu si některé
dokázaly vydobýt nemalé postavení a hráči, kteří chtějí spojit své síly
v boji s mechanikou hry, znají například Pandemic, Arkham Horror či
Zakázaný ostrov. Je tady ale jedna hra, která byla vždy srdcovou záležitostí, a
hráči se k ní stále vracejí, protože je opravdovou výzvou a nedaruje vítězství
jen tak někomu: Ghost Stories.
Hra vyšla v roce 2008 a má ji na svědomí Antoine Bauza, který dělal
například 7 Divů Světa či Takenoko. Ve hře Ghost Stories zavedl hráče do malé čínské vesnice, ke které se
stahují za všech stran temné bytosti, netvoři a duchové, protože se blíží čas,
kdy se na zemi vrátí pán všech pekel: Wu-Feng. Proti legii zla stojí čtyři
(jedna až čtyři) stateční taoističtí mniši, kteří musí velmi pečlivě
spolupracovat během vyhánění duchů, jedině tak se dopracují až k samotnému
Wu-Fengovi a svedou s ním urputný souboj.
Hlavní hrací plochu tvoří devět čtvercových dlaždic, které představují
ústřední vesnici. Na každém dílku žije jeden vesničan, kterého mohou mniši
poprosit o pomoc. Jeden například dokáže rozsvítit lampiony a jejich světlo
zažene všechny duchy dále od vesnice, jiný daruje mnichům nějaké magické předměty
ze svého krámku, v chrámu si můžou zapůjčit sošku Buddhy, na kterou lze
napíchnout nějakého nepříjemného bubáka… a tak dále. Co dílek vesnice, to
významný kus zvolené strategie.
Každý mnich má svou hrací desku, která rámuje středovou vesnici. Na
této desce se právě objevují duchové, které musí hráči zažehnávat. Kromě toho
jsou na ní uvedeny i speciální vlastnosti toho konkrétního mnicha. Jeden
například umí létat, jiného nelze proklít, další neustále zakopává v lese o
magické předměty, které si může ponechat... Variabilita je poměrně velká i díky
tomu, že desky jsou oboustranné a každá strana disponuje jinou vlastností.
Hráči se pak střídají a mají vždy k dispozici pohyb a akci. V rámci
pohybu se posunou na sousední políčko a v rámci akce mohou vymítat ducha,
kterého mají na dohled, nebo poprosit o pomoc vesničana, který obývá jejich
kousek vesnice.
Při vymítání přicházejí na pomoc právě magické předměty, které mají
vždy nějakou barvu stejně jako duchové. Modré zrcátko oslabuje modrého ducha,
červená lepkavá rýže oslabuje červené krvelačné démony atd. Aby se mniši
nemuseli spoléhat jen na předměty, mohou vždy hodit třemi kostkami, na kterých
jsou také barevné symboly. Pokud nasbírají dostatečnou sílu - je duch zažehnán
a mniši jsou zase o kousek blíž k příchodu Wu Fenga, který se skrývá kdesi ke
konci balíčku s duchy a který musí být poražen, aby hráči došli vítězství.
Není to ale zdaleka tak jednoduché. Ghost Stories patří mezi nejvíce frustrační hry, které jsou v obchodech
k dostání! Naučit se správné strategii a souhře hráčům trvá. Duchové přicházejí
do hry velmi rychle, a když je jich příliš, hráči rychle ztrácí životy. Hra má
hned několik úrovní nastavení, které regulují obtížnost, ale hned ten první -
nováčkovský - je pekelně těžký.
Bylo naprosto jasné, že tohle musí vědět i autor a vydavatel. Zřejmě
proto časem přišlo rozšíření White Moon,
jež do hry přidalo tématiku zachraňování vesničanů a přidalo několik herních
mechanismů, které celou hru vyvážilo ve prospěch chrabrých mnichů. Ani tak to
nikdy nebyla procházka rájem s prstem v nose - hráči se řádně zapotili a hra
dokázala vytvářet přímo hmatatelný tlak.
Nejnovější rozšíření se jmenuje Black Secret a je ho možné kombinovat s předchozím White Moon. A proč další rozšíření, když už předchozí hru vyladilo
téměř k dokonalosti? Inu proč ne. Když je dobrý nápad, tak to za to stojí. A Black Secret dobrý nápad má.
Nové rozšíření přidává do hry pátého hráče, který se ujme role
Wu-Fenga. Tím se dost rapidně mění atmosféra hry, protože hráči nadále nehrají
společně proti hře, ale společně proti zlomyslnému kamarádovi, kterému není
cizí hrát za ztělesněné zlo.
Hráč za Wu-Fenga se stará o sesílání duchů na vesnici, ale kromě toho
má i jiné vlastní cíle. V krabici najdete další hrací desku, která představuje
podzemí vesnice, kde je zakopána celá řada zajímavých předmětů. Většina sice
pomáhá spíše mnichům a vesničanům, ale někde pod tou kupou hlíny jsou tři urny
s popelem Wu-Fenga a když budou vyzdvihnuty na světlo - řeky zrudnou krví. Zlý
hráč se tedy snaží sesílat do podzemí své služebníky, kteří kopají jak za časů
zlaté horečky.
Navíc přibyla další osobní deska právě pro Wu-Fenga. Na něm si hráč
může organizovat své temné legie a také stavět pyramidu prokletí - další nový
element hry. Zlý hráč má možnost směnit "líznutého" ducha, který by
normálně šel strašit vesničany za žeton prokletí, který může potrápit
taoistické mnichy. Ze začátku to jsou jen prkotiny a drobné překážky, ale s
každým prokletím se hráč dopracovává k vyšším úrovním a začíná přidávat pod
kotel se zuřivostí zkušeného pekelníka.
Aby to pro mnichy nebylo příliš obtížné, dostávají nějaké vyvažovací
elementy. Nově například, pokud přijdou o Qi (život), je tato energie použita
na krevní mantru, která když se naplní, provede nějaký pozitivní efekt. Navíc
když už opravdu teče do bot a mnich už je jednou jarmilkou v hrobě, získá svého
pokrevního bratra - tzn. že může využívat i speciální schopnosti hráče, který
sedí naproti němu.
Pravidlově vše zapadá do sebe a nové rozšíření funguje zcela v rámci
logiky předchozích pravidel. Ani úplně noví hráči se nemusí bát začít Ghost Stories rovnou v kombinaci s Black Secret. Pokud by se do toho
míchalo i prostřední rozšíření, je už to přece jenom velký kus. Na začátek bych
doporučil kombinaci základní hry právě s Black Secret. Teprve až po dostatečném zvládnutí lze zakombinovat i předchozí
rozšíření, které ze hry vytvoří ohromný moloch plný úžasných ilustrací,
plastových figurek a záplavy žetonků.
Celá grafická stránka hry je naprosto úžasná. Počínaje velmi
originálními ilustracemi a konče detailně zpracovanými figurkami duchů. Jediné
co malinko pokulhává, jsou figurky samotných mnichů, ty jsou, přiznejme si to, takové
fádní. Nemálo potěší fakt, že hra je stále jazykově nezávislá a vše se i nadále
řeší pomocí jednoduchých symbolů.
Black Secret po čtyřech letech přináší do původní hry zcela nový element a zásadně
mění požitek ze hry. Není to ani tak o tom, že by původní hra byla vylepšena -
stále má smysl tak jak je a jak původně vyšla. Nová krabice ji jen přetváří v
úplně jiný herní zážitek, který je nemálo skvělý. Black Secret tedy doporučuji všem vlastníkům původní hry, není to
rozšíření, které by přidalo jen hromadu dalších komponent a ve finále nic
nezměnilo, tohle hru přetváří daleko zásadněji. Nováčkům ve světě
kooperativních her bych Black Secret
doporučil rovněž, protože původní hru více vyvažuje a činí ji tak přístupnější
novým bojovníkům se zlem. Navíc si ji užijete až v pěti hráčích a když se
budete na postu Wu-Fenga střídat, máte vystaráno na řadu zajímavých večerů.
Zhan Shi
